FM
Když jsem četl sdělení hudební skupiny J.A.R na adresu Oty Klempíře, který se jen občansky svobodně rozhodl kandidovat v pozici lídra Plzeňského kraje za Motoristy sobě do poslanecké sněmovny, že už s nimi Oto hrál naposledy a nikdy více, vzpomněl jsem si na text „Provolání československých výborů uměleckých svazů: Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru“ v Rudém právu ze dne 12. 1. 1977 v reakci na Chartu 77. Zde je pár úryvků. A když si místo Sovětského svazu dáte Evropskou unii a místo Československé socialistické republiky vládu Petra Fialy, můžete zbytek nechat tak jak je, protože s ohledem na uvažování členů skupiny J.A.R. podle mě sedí jak zadek na mísu:
„Jsme šťastni, že veškerým svým úsilím se včleňujeme do širší, internacionální rodiny. Jsme šťastni, že v tomto úsilí jdeme bok po boku s umělci Sovětského svazu a ostatních socialistických zemí, s nimiž máme společný cíl rozvoje socialistického života. Nacházíme dobré přátele mezi umělci a pokrokovými lidmi různých kontinentů, s nimiž nás spojují myšlenky skutečného humanismu, schopného zajistit práci, svobodu a životní jistoty, materiální i duchovní potřeby ne vyvolené hrstce, ale milionům lidí.“
Nebo: „Jde o protistátní, protisocialistický, protilidový a demagogický hanopis, který hrubě a lživě pomlouvá Československou socialistickou republiku a revoluční vymoženosti lidu. Jeho autoři obviňují naši společnost, že v ní není život uspořádán podle jejich buržoazních a elitářských představ.“
Nebo: „Po debaklu, který reakce u nás utrpěla v roce 1948 i o dvacet let později, chtějí tito donkichoti prostě zasít semena nového kontrarevolučního dobrodružství, uvrhnout naši socialistickou společnost do chaosu a nejistot.“
V postoji členů skupiny J.A.R. k jednomu ze tří jejích zakladatelů v roce 1989 Klempířovi chybí v mých očích už jen zvolání „ztroskotanec a samozvanec“ a bylo by to komplet. Zahodit 35 let společného úspěšného života v hudební tvorbě kvůli svobodnému občanskému rozhodnutí jednoho z nich, který se rozhodl zapojit do politiky, je nakonec jen výpovědí doby a důkazem, že v ideologickém dělení společnosti jsme zase tam, kde jsme už byli. A kvůli tomu jsem tehdy v listopadu 1989 klíče do ruky, abych s nimi v Praze cinkal, určitě nebral.
Mimochodem členem skupiny je například i Dan Bárta. Ten Dan Bárta, který se z pozice umělce veřejně mnohokrát angažoval a vyjadřoval k politice těch, kteří podle něj stáli na správné straně a v době volebních kampaní je podpořil. Nevzpomínám si, že by z toho Oto Klempíř dělal takové drama.
The post J. A. R.: Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru first appeared on .
