Pro pobavení vám po dlouhé době přináším zážitky z mého života na klidném venkově.
22:00 – končím v práci. Před upadnutím do mdlob bych mohla ještě chvíli pokračovat, ale vím, že musím pracovat i druhý den a potřebuji na to dostatek síly. Někdo přece musí vydělávat na kšeftíky vládní pětidemolice! Jsem tak unavená, že už ani nemám sílu si číst. Na spaní si tedy z YouTube pustím pár příjemných rozhovorů o pokrocích naší skvělé civilizace.
23:30 – z rozhovorů o pokrocích naší skvělé civilizace jsem tak rozčílená, že nemůžu usnout.
1:00 – konečně usínám.
2:00 – budí mě nepříjemné sny o pokrocích naší skvělé civilizace i mého osobního života.
4:00 – fenečka Elinka už to prostě nemůže vydržet sama na gauči a začne se dobývat ke mně do pokoje. Pouštím ji k sobě. Pětikilová Elinka se vděčně schoulí pod mojí peřinu a malýma tlapičkama mě postupně vytlačí na kraj postele. Někdy u toho i šťastně poprdává.
4:30 – inkontinentní šestnáctiletá fenečka Šmudla se na chodbě pokadí a počůrá. Protože je zmatená jak Joe Biden a inteligentní jak Tomáš Zdechovský, tak obě substance začne šlapat jako zelí, až z toho vznikne kaše, která mě svým odérem probudí.
4:50 – horor na chodbě je konečně uklizen, snažím se znovu usnout.
4:59 – soused startuje motorku. Hezky mezi domy, aby se všem v okolí krásně rozdrnčely okenní tabulky. Ještě pořádně zatúruje, protože…nevím, motorka potřebuje uprostřed léta pořádně prohřát motor?
5:00 až 6: 30 – několik sousedů postupně vypouští své skvěle vychované psy na zahrady, aby se vyčůrali (ti psi, ne ti sousedi). Tyto psy pak vždy nechají cca půl hodiny zuřivě štěkat na dveře, že chtějí zpět dovnitř. Všichni sousedi to dělají tak poctivě a pravidelně, jak kdyby to bylo nové pozitivní nařízení od EU.
7:00 – konečně usínám.
7:30 – sousedé startují náklaďáčky, traktůrky, motorky, manželky a další hlasité dopravní prostředky. Cirkulárky naštěstí nestartují – to si nechávají na pohodový čas nedělního oběda.
8:00 – narvu si špunty do uší skoro až do mozku a konečně usínám.
8:30 – plná pozitivní energie vstávám do nového dne. Dávám si studenou sprchu, paličkou na maso rozklepu dvoukilové pytlíky pod očima a napustím se kofeinem.
9:00 – hurá do práce! Někdo přece musí vydělávat na kšeftíky vládní pětidemolice!
Bonusový program
Následující body se stávají jen někdy, je to taková šlehačka s třešničkou na dortu.
Obří kombajny provádí noční sklizeň na polích kolem naší satelitní vesnice.
Ukrajinští sousedé už se zase na krev hádají, dítě vyhozené na zahradu hodinu usedavě pláče. Všichni kolem se cítí kulturně obohaceni.
Kočky od sousedů nejprve bojují a pak souloží pod mým oknem, protože právě tam je to asi nejvíc vzrušuje.
Elinka přes sklo zuřivě štěká na kočky, které souloží pod mým oknem. Problém je, že tam v tu chvíli žádné kočky nejsou a jen tam proletěl kos.
Kočky od sousedů rvou na kusy pytlík s odpadky připravený za dveřmi, protože jsem ještě neměla energii ho jít hodit do kontenejru.
Do pokoje se nějak dostal komár. Protože mojí deku má Elinka a nic mě tedy před jeho sosáčkem nechrání, tak mě spokojeně píchá celou noc. A do toho mi ještě sladce bzučí do uší nějaké nadávky.
Hmm…vlastně už se těším, až mě naši ochránci Pravdy a Lásky konečně zavřou za páchání ideo-zločinů do lágru. Třeba se tam konečně pár hodin vyspím…
The post Můj spací deníček appeared first on Bornova.pub .
