První a nejúspěšnější křížová výprava
Na Blízkém východě se střetávala západní civilizace s islámským světem již od 7. století. Poslední pokus o navrácení území do sféry křesťanského vlivu započal na konci 11. století. Na pomoc proti muslimským nájezdům se vydalo až 100 tisíc
Bitva u Mantzikertu na východě dnešního Turecka znamenala v roce 1071 n.l. počátek konce Byzantské říše. Proto také turecký prezident Erdogan u příležitosti jejího výročí řekl: „Bitva u Mantzikertu není jen vítězstvím, je to počátek budovatelského a obrodného hnutí, které dalo vzniknout vlasti a civilizaci”.
Pád Malé Asie
Po vítězné bitvě dobyla islámská vojska Seldžucké říše rozsáhlá území dnešního Turecka a zastavila se na dohled do Konstantinopole, dnešního Istanbulu. Osud křesťanů na dobytých územích Byzantské říše byl dopředu dán: smrt, nebo otroctví. Byzantský císař proto vyslal do Evropy dopis s prosbou o pomoc, ve kterém píše, že „posvátná místa jsou znesvěcována a ničena mnohými způsoby a ženy znásilňovány jedna po druhé”.
Jeho prosbu vyslyšel papež Jan Urban II. Na shromáždění ve městě Clermont ve Francii v roce 1095 vyzval všechny křesťany, aby se vydali na pomoc „svým bratřím” na východě. Jeho výzva vedla k první z několika křížových výprav, které probíhaly během následujících zhruba dvě stě let.
První křížová výprava
První křížová výprava započala v roce 1096 a byla ze všech nejúspěšnější. Podle některých historiků byla vedena opravdovou touhou bránit svoji víru a každý z účastníků výpravy „riskoval svůj život, společenské postavení a majetek”. Rytíři „prodávali své majetky”, aby měli prostředky na dlouhou cestu.
Kromě touhy pomoci bratřím motivoval účastníky církevní dekret, ve kterém jim papež slíbil, že „kdo se vydá osvobodit Jeruzalém pouze kvůli své oddanosti víře, a ne kvůli slávě nebo penězům, nahradí mu cesta veškeré jeho pokání”. Rytíře papež vyzval, aby zanechali privátních válek mezi křesťany, pro které se nechali najímat, a zúčastnili se boje proti nevěřícím, který stojí za to podstoupit.
Masová akce
První křížová výprava byla masovou akcí, které se účastnili lidé ze všech koutů Evropy. Proto se v odlišných časech zformovaly různé skupiny. „Lidovou skupinu” vedl francouzský mnich Petr Poustevník. Na jaře roku 1096 shromáždil přes deset tisíc lidí. K nim se cestou přidávali další vesničané a chudší rytíři.
Cesta na východ se neobešla bez násilností, když dav poutníků ve městech na řece Rýn zmasakroval několik tisíc židů, přestože se je místní církevní hodnostáři snažili chránit. Po dlouhé cestě dorazila výprava Petra Poustevníka do Konstantinopole. Byzantský císař se je snažil přesvědčit, aby počkali na druhou skupinu, ve které byli rytíři a lépe vyzbrojení šlechtici. Bez úspěchu.
Rychlý konec
Petr Poustevník a jeho špatně vyzbrojená armáda se vydala na území, které kontrolovali muslimové. V nedaleké vzdálenosti od Konstantinopole je napadla islámská vojska a většinu bojovníků pobila. Pouze mladé ženy a chlapci byli ušetřeni, neboť mohli být prodáni do otroctví. V bitvě zahynuly desetitisíce křesťanů, přežilo jich jen několik tisíc.
Přeživší účastníci lidové skupiny křižácké výpravy se přidali ke druhé skupině, jež byla složena převážně z rytířů a šlechticů a která do Konstantinopole přišla později. Celkem na pomoc Byzantské říši dorazilo během první křížové výpravy až 100 tisíc křesťanů z Evropy.
Antiochie
Následovalo vojenské tažení trvající přes dva roky, během kterých se křižáci opakovaně střetli s muslimskými vojsky a obléhali řadu měst. Známé je obléhání města Antiochie, které založili Řekové 300 let před naším letopočtem a jež bylo dlouhá staletí jedním z největších měst římské a později byzantské říše. Ve městě byla založena jedna z prvních křesťanských obcí a působil v ní apoštol Svatý Petr.
Antiochie po několikaměsíčním obléhání padla do rukou křižáků a stala se centrem jednoho ze čtyř křižáckých států, které vznikly jako důsledek první křížové výpravy podél východního pobřeží Středozemního moře na území dnešního Turecka, Sýrie a Izraele.
Vyvrcholením křižácké výpravy bylo dobytí Jeruzaléma v červenci roku 1099. Boží hrob se dostal zpět do rukou křesťanů. Následoval masakr muslimského obyvatelstva.
Jeruzalémské království
První křížová výprava skončila úspěchem. Křesťané ovládli svaté město Jeruzalém a založili podél východního pobřeží Středozemního moře čtyři nové křesťanské státy, z nichž nejvýznamnější bylo Jeruzalémské království. Vztahy nových křižáckých států s Byzantskou říší byly napjaté, protože křižáci nedodrželi původní dohodu, že se podřídí její nadvládě.
Do druhé křížové výpravy zbývalo 48 let. Vyvolalo ji dobytí jednoho ze čtyř křižáckých států sultánem Seldžucké říše.
Publikováno na webu Sýr zdarma
° ° °
