G. SITAŘ
V padesátých letech minulého století si tabákové firmy najaly nejlepší mozky na public relations, aby jim pomohly čelit tvrzení, že kouření způsobuje rakovinu. Jimi vyvinutá strategie spojení vědy s průmyslem přinesla obrovské konflikty zájmů, kterým věda čelí dodnes.
Začalo to u tabákových firem, ale jimi vymyšlené koncepty se následně prosadily u farmaceutických firem. Informace zde uvedené jsou ze dvou článků v odborných časopisech. Odkaz na konci textu.
Jak to začalo
V roce 1953 odložili ředitelé amerických tabákových společností svoji řevnivost a sešli se v New Yorku, aby prodiskutovali nově vzniklou situaci. V medicínských časopisech se začaly objevovat informace, podle kterých škodí kouření cigaret zdraví. Nové poznatky znamenaly pro tabákový průmysl ohrožení jejich zisků. Bylo třeba jednat.
V hotelu Plaza se s řediteli tabákových společností sešel John Hill, jenž byl prezidentem špičkové firmy v oboru public relations. Strategie, kterou tabákovým firmám navrhl, vycházela z poznatků Edwarda Bernaye, který ve třicátých letech minulého století definoval základní techniky manipulace veřejným míněním.
Místo toho, aby tabákové firmy popíraly nové vědecké poznatky o škodlivosti kouření, navrhl John Hill pravý opak. Firmy se budou prezentovat jako podporovatelé vědy, budou spolupracovat s vědci a prezentovat veřejnosti nová fakta.
John Hill přišel s myšlenkou na vytvoření výzkumné organizace, kterou budou sponzorovat tabákové firmy. Nejlepší strategií bude podle něj podpora nového lékařského výzkumu, který vyšle signál, že stávající poznatky nejsou ještě dostatečné k učinění závěru. Výzkumná organizace se bude tvářit jako nezávislá.
Na první tiskové konferenci oznámil její ředitel, že neexistuje definitivní důkaz, že kouření způsobuje rakovinu a že lékařský výzkum ukazuje na mnoho potenciálních příčin jejího výskytu. Dominantní strategií organizace bylo zamlžit rozdíl mezi vědou a public relations. Proto financovala výzkum, který se zabýval zejména obecnými charakteristikami vzniku rakoviny, ale nezkoumal souvislosti mezi rakovinou s kouřením.
Organizace založená tabákovými firmami přišla jako první s konceptem vědeckých poradních rad, které jsou dnes standardem například ve farmaceutických firmách. Vědecké poradní orgány upevnily vztahy mezi firmami a vědci z výzkumných institutů.
Kampaň pro tabákové firmy zkorumpovala vědu na dlouhé roky dopředu. Taktika se mohla v průběhu času měnit, ale její základy zůstaly stejné. Firmy najímají akademiky jako poradce, jmenují je do různých dozorčích rad, financují výzkum na univerzitách nebo nepřímo finančně podporují různé „nezávislé“ neziskové organizace, které zpochybňují výzkumy vědců „mimo systém“.
Jak to pokračovalo
Na počátku šedesátých let se objevily vědecké studie, podle nichž byla vysoká konzumace cukru příčinou srdečních onemocnění. Ve stejné době se objevila teorie, že viníkem nemocí srdce je zejména vysoká hladina cholesterolu.
Asociace výrobců sladkostí chtěla zvýšit konzumaci slazených nápojů a dospěla k závěru, že by měla financovat vlastní výzkum, který zpochybní škodlivost vysoké konzumace cukru. K tomu si najala nejlepší akademiky své doby.
Prominentními nutričními vědci byli tehdy zakladatel fakulty výživy na Harvardu Frederick Stare a autor návrhu nutričních zásad pro americkou vládu Mark Hegsted. Od asociace výrobců sladkostí dostali jasné zadání, podle kterého měli popřít teorie o škodlivosti cukru. V roce 1967 vyšel v prestižním lékařském časopise článek obou vědců, jenž za správné označil pouze ty studie, podle kterých jsou jediným viníkem živočišné tuky a cholesterol. Pánové Stare a Hegsted za svůj článek dostali od asociace 6 tisíc dolarů. Diskuze o škodlivosti cukru utichly a nepřítelem číslo jedna se stal cholesterol.
Jak to končí
Téměř 59 % odborných recenzentů lékařských časopisů dostalo alespoň jednu platbu od farmaceutických nebo lékařských firem, které mezi roky 2020 až 2022 vyplatily částku přesahující miliardu dolarů.
Studie, na jejímž základě byla schválena metodika PCR testů využívaných během pandemie nemoci Covid-19, prošla recenzí za jeden den. To je neobvykle krátká doba. Když dvacet vědců upozornilo na to, že studie obsahuje závažné nedostatky, vydavatel ani nezveřejnil posudek recenzenta.
Profesorka etických studií na Harvardu byla před třemi měsíci zbavena takzvané definitivy, protože její kolegové zjistili, že léta falšovala data pro své studie. Od roku 1940, kdy vznikla příslušná pravidla pro definitivu, je to první případ, kdy ji na Harvardu někomu sebrali.
Případ ilustrativní
Paul Offit je americký pediatr, který se specializuje na imunologii a nakažlivé nemoci. Je častým hostem v televizích hlavního proudu, kde obhajuje výhody očkování.
V roce 1998 hlasoval Paul Offit jako člen poradního orgánu amerického úřadu, který schvaluje léky, pro přidání vakcíny proti rotavirům na seznam povinných očkování pro děti. Již v té době pracoval se svým partnerem na jejím vývoji.
Jako první byla komerčně nasazena vakcína firmy Wyeth, ale musela být po roce stažena, protože způsobovala neprůchodnost střev. Nahradila ji vakcína, kterou vyvinul Paul Offit.
Když v roce 2007 koupila firma Merck za desítky milionů dolarů patent na jeho vakcínu proti rotaviru, řekl Paul Offit pro časopis Newsweek, že „to je, jako kdyby vyhrál v loterii”. Následně pracoval jako placený člen vědeckého poradního orgánu firmy Merck.
Podle amerického ministra zdravotnictví je případ Paula Offita nejen obrovským konfliktem zájmů, ale i zrazením důvěry pacientů, protože hlasoval pro povinné očkování dětí vakcínou, z níž mu plynul značný finanční zisk. Paul Offit byl počátkem měsíce zbaven své funkce v komisi, která schvaluje očkování pro děti.
G. Sitař
The post Nejsilnější vědecký konsensus je, že peníze nesmrdí first appeared on .
