Roušky a lockdowny napáchaly hrozivé škody, aniž přinesly jakýkoli přínos pro zdraví lidí. Přesto se dnes znovu vynořují z propadliště dějin.
Ve Španělsku už na začátku letošního prosince znovu zavedli povinnost nosit roušky v nemocnicích. Ve Walesu náhle uzavřeli školu svatého Martina poté, co stovky žáků onemocněly horečkou, zvracením a vyčerpáním, což si vyžádalo rychlý přechod na distanční výuku.
Chřipková epidemie startuje bláznění
V Cornwallu bylo více než 1 100 žáků školy Budehaven Community School posláno domů, protože kvůli rozsáhlé nemocnosti už nebylo možné udržet dostatečné personální obsazení. Také školy v Cheshire a Leedsu zakázaly shromažďování žáků na chodbách, zpřísnily hygienická pravidla a zavedly dočasná uzavření.
Tato narušení výuky znepokojila rodiče i učitele, takže školy znovu aktivovaly digitální vzdělávací systémy, které naposledy používaly během takzvané covidové pandemie. Ředitelé škol tvrdí, že kvůli vysoké absenci žáků a současné nemocnosti zaměstnanců je obtížné udržet běžný provoz. Byla nařízena tzv. „krizová přestávka“, jak lékaři označují uzavření škol a dalších institucí, s cílem údajně zpomalit přenos infekčních onemocnění.
(adsbygoogle=window.adsbygoogle||[]).push({});
Whittington Health NHS Trust v Londýně tento týden oznámil veřejnosti: Při návštěvě naší pohotovosti, některých oddělení a dalších vysoce rizikových klinických prostor, musíte nosit roušku. Pokud máte příznaky chřipky, prosíme, vyhněte se návštěvě nemocnice.
Nesmyslné lockdowny
Ve Velké Británii v reakci na „superchřipkovou“ vlnu opět zavádějí dočasná "uzavření", přestože všechny analýzy opatření z plandemické doby dokazují, že lockdowny měly pouze zanedbatelný vliv na snížení úmrtnosti.
Studie londýnského Institutu pro ekonomické záležitosti (Institute of Economic Affairs) dospěla k závěru, že dobrovolné změny chování, včetně individuálního rozhodnutí omezit kontakty v době šíření nemocí, měly na snížení přenosu větší vliv než povinná omezení vycházení. Desítky tisíc analyzovaných datových souborů ukázaly pouze mírné snížení úmrtnosti v souvislosti s lockdowny - v absolutním nepoměru k rozsáhlým nákladům a následkům.
Studie nezávislé lékařské výzkumné organizace Cochrane analyzovala 78 globálních studií s více než jedním milionem účastníků, aby posoudila účinnost roušek při prevenci chřipky a chřipce podobných onemocnění, včetně COVID-19.
DARUJME ZDRAVÍ A VZÁJEMNOU POMOC!
Daniel Fiala se vrátil z další objevné cesty po Číně. Získal nejen další zkušenosti z největší světové líhně zázračných hub, ale navštívil i tamní prastarou lékárnu a nemocnici. A přivezl protiproudařům i něco podivuhodných ukázek.
Především však svou cestou dále rozšířil naše možnosti sebeobrany při léčení a prevenci i těch nejzávažnějších chorob skrze extrakty uložené v medu. O tom všem si povídal s Petrem Hájkem. A přidal některé autentické reakce z těch mnoha, které dokumentují často vpravdě téměř neuvěřitelné účinky těchto tajemných přírodních pomocníků našeho zdraví.
A je také podstatné, že když v době sílící epidemie sezónní chřipky dáme sobě a blízkým pod stromeček přírodní hráz proti nemocem nákupem přes supramedex.protiproud.info , současně tím pomáháme k další existenci Protiproudu. Tak krásný a hluboký Advent, nepodvolení!
Sledujte zde
Analýza dospěla k závěru, že roušky snížily riziko infekce a úmrtí pouze přibližně o pět procent, což vedlo výzkumníky k závěru, že používání či dokonce povinné nošení roušek mělo jen omezený přínos a nevyvážilo potenciální rizika, jako jsou dopady na kognitivní a školní vývoj dětí.
Proti autorovi studie byly nicméně vedeny intenzivní mediální kampaně. Trvalo téměř tři roky, než proběhlo recenzní řízení, a bylo zapotřebí několika úprav, aby se místo nulového účinku podařilo vykázat alespoň minimální přínos. Studie tak nemohla vyjít už v roce 2020 a narušit vizuální zdůrazňování pandemie prostřednictvím trvale nošených roušek.
Roušky jsou nebezpečné
Ve skutečnosti stačí asi 15 sekund soustředěného přemýšlení, aby si člověk uvědomil nesmyslnost nošení roušek, které způsobuje značné škody.
Při míře zachycení 95 % rouška zhruba po dobu asi 20 dechů snižuje množství patogenů či virů uvolňovaných do okolí. Zachycené částice se ale hromadí v roušce a jsou částečně znovu vdechovány, což zvyšuje koncentraci virů v dýchacích cestách a plicích nositele a může tak infekci zhoršit.
Po zhruba 20 nádeších je koncentrace virů v roušce natolik vysoká, že skrze ni projde přibližně stejné množství jako bez ní.
JDE O ZDRAVÍ A ŽIVOTY? MÁME ZBRANĚ!
Nejpozději od covidu snad nikdo rozumný nepochybuje o tom, že nám jde o zdraví a životy i skrze působení nebezpečných vakcín a mnoha chemických farmak označovaných za léky. Jak se tomu bránit za využití čistě přírodních metod bez použití chemie?
Mluvíme o tom - a hlavně o nejnovějších "zbraních" a metodách, jak nemocem čelit a předcházet - v zásadních zdravotních rozhovorech Petra Hájka s Jiřím Černotou. Na ten poslední se podívejte zde !
Vytvořte si bezplatný účet BEWIT, kterým se dostanete k výrazným slevám s kompletní nabídkou na e-shopu firmy BEWIT .
Pro nepodvolené je podstatné zdůraznit, že nákupem svých "zbraní" přes tyto odkazy pomáháte nejen sobě, ale významně podporujete i existenci a sebeobranu Protiproudu. Děkujeme!
Vytvořit bezplatný účet BEWIT
Existuje však řada dalších škodlivých účinků, jako je výrazně zvýšená koncentrace CO₂, nemluvě o vdechování nebezpečných chemických částic z materiálu roušky. Na zvlhčené vnitřní straně roušky se hromadí množství bakterií a plísní a dochází k podráždění kůže v místech okrajů roušky a mnoha dalším negativním důsledkům.
Nejen "céčko", ale hlavně vitamín D!
K chřipkové epidemii dochází v důsledku snížení ochranných vitaminů D a C. Všechny složky imunitního systému, zejména B- a T-lymfocyty, mají receptor pro vitamin D. Teprve po navázání molekuly vitaminu D mohou plnit svou funkci. Vitamin D se vytváří v kůži působením slunečního záření. V zimě je ho však podstatně méně, proto se toto riziko onemocnění razantně zvyšuje.
Po několika týdnech zásoby "déčka" natolik klesnou, že imunitní systém už není schopen infekce rychle odrážet. Doplnění vitaminu D v odpovídající dávce 5 000 nebo 10 000 IU denně může tento stav napravit.
Zkušenost z doby plandémie jasně prokazuje, že například v domovech pro seniory, kde byl tento doplněk pravidelně podáván, téměř nedocházelo k výskytu covidu, a pokud, pak jen s mírným průběhem.
Také vitaminu C je v zimě často nedostatek, protože obvykle chybí čerstvé ovoce a zelenina. Je tedy třeba buď investovat do poměrně drahého ovoce a zeleniny s vysokým obsahem vitaminu C, nebo jej jednoduše rovněž přijímat formou doplňků stravy.
Jde o několik vlastně jednoduchých zásad. Když nad nimi nemávneme rukou, můžeme se nákazám vyhnout buď úplně, nebo alespoň zajistit, že budou mít mírný průběh.
Máme zbraně v rukou. Jen je využít.
Zdroj
