Dítě v jesličkách je mocnější než svět: I zestárlá bezbožná Evropa má díky narození Ježíška stále šanci. Zdroj živé síly. Přijmout Boží vůli. Rodiny by měly být svaté. Démoni útočí. Uprostřed nejhlubší tmy a noci zazáří světlo nejvyšší naděje!
RSS

Dítě v jesličkách je mocnější než svět: I zestárlá bezbožná Evropa má díky narození Ježíška stále šanci. Zdroj živé síly. Přijmout Boží vůli. Rodiny by měly být svaté. Démoni útočí. Uprostřed nejhlubší tmy a noci zazáří světlo nejvyšší naděje!


Není lepšího rozhodnutí než vypnout televizi a zajít do kostela podívat se na děťátko zavinuté v plenkách a ležící v jesličkách. Protože to první je možná přítomností tohoto světa, ale to druhé jeho budoucností. Tak jako vždy. Tak jako v každé době.



Svátky narození Spasitele
V první řadě je třeba znovu a znovu opakovat, že Ježíšek v jesličkách není žádná fantazie, žádná evropská legenda, která by se nezakládala na skutečnosti a jen překrucovala a nafukovala nějakou druhořadou událost. Ježíš Kristus je skutečná historická postava, o níž se zmiňují nejen apoštolové, první Kristovi následovníci a Ježíšovi nepřátelé, ale dokonce i mocní tehdejších starověkých říší.
Ježíše očekávali izraelští proroci po stovky let; Ježíš ve své době konal nevídané zázraky; Ježíš byl Božím Synem. Vánoce se tedy zakládají na historické pravdě. Bůh se narodil do tohoto světa ne proto, aby nás odsoudil, ale aby nás spasil.
Když už jsme u toho, můžeme snadno vyvrátit konspirace antiklerikálů, podle nichž jsou Vánoce jen „pokřesťanštěné“ pohanské svátky. Ne, nejsou. 25. prosinec – den narození Páně – je vypočteným datem. První církevní otce zhruba 150 let po Kristu zajímalo více než Ježíšovo narození (zcela pochopitelně) datum jeho smrti na kříži. To bylo na základě popisů v evangeliích a různých indicií stanoveno na 25. březen.


(adsbygoogle=window.adsbygoogle||[]).push({});


Staří učenci však ve všem viděli hlubší souvislosti. Někteří autoři tvrdí, že věřili, že prorok zemřel přesně v den, kdy byl počat v lůně své matky. Mezi nimi existovala myšlenka úplnosti, dokonalosti a celistvosti. Kruh života světce se uzavřel. Tento symbolický kruh života přisuzovali první církevní otcové především Ježíši Kristu.
Pokud tedy Ježíš zemřel 25. března, znamenalo to, že byl v tento den také počat. Právě proto připadá na 25. března i svátek Zvěstování Páně, kdy archanděl Gabriel oznámil Panně Marii početí Stvořitele světa. A devět měsíců po 25. březnu připadá samozřejmě na 25. prosince.
Vánoce tedy nejsou žádné pohanské zimní slavnosti, ale jsou přesně tím, čím o nich Církev hovoří už 2000 let: svátky narození Spasitele lidského rodu.
Zestárlá bezbožná Evropa
Celý život jsme poslouchali, že křesťanství zestárlo, stalo se nemoderním a údajně nevědeckým. Ve skutečnosti je to svět, kdo zestárl. Unavená, sebe nenávidějící Evropa už ví, že umírá, ale v nihilismu a materialismu, kterým propadla, nenachází potřebnou životní sílu. A tak se jen smiřuje se svým osudem a volá migranty ze třetích zemí, aby ji doplnili čerstvou krví. Co na tom, že jde většinou o vyznavače agresivní falešné démonické pouštní víry, kteří proti Evropě a jejím historickým národům vedou tisíc let trvající „svatou válku“ – tzv. džihád.



DARUJME ZDRAVÍ A VZÁJEMNOU POMOC!




Daniel Fiala se vrátil z další objevné cesty po Číně. Získal nejen další zkušenosti z největší světové líhně zázračných hub, ale navštívil i tamní prastarou lékárnu a nemocnici. A přivezl protiproudařům i něco podivuhodných ukázek.
Především však svou cestou dále rozšířil naše možnosti sebeobrany při léčení a prevenci i těch nejzávažnějších chorob skrze extrakty uložené v medu. O tom všem si povídal s Petrem Hájkem. A přidal některé autentické reakce z těch mnoha, které dokumentují často vpravdě téměř neuvěřitelné účinky těchto tajemných přírodních pomocníků našeho zdraví.
A je také podstatné, že když v době sílící epidemie sezónní chřipky dáme sobě a blízkým pod stromeček přírodní hráz proti nemocem nákupem přes supramedex.protiproud.info , současně tím pomáháme k další existenci Protiproudu. Tak krásný a hluboký Advent, nepodvolení!


Sledujte zde



Zestárlá bezbožná Evropa leží na dýchacích přístrojích, pevně odhodlaná podstoupit eutanazii. Smysl existence nemá, bojovat o přežití nejenže nedokáže, ale ani nechce. Klade si otázku „Proč vlastně žít?“ a nenachází na ni odpověď.
„Nechte mě v klidu zemřít,“ šeptá Evropa a z posledních sil ještě prosí o smrtící injekci, kterou považuje za své konečné vykoupení. Nemůže se dočkat vlastní smrti. Ale tu se uprostřed mrazivé zimy stane něco neočekávaného, něco, o co jsme neprosili. S dary to však bývá právě tak. A tak je to i s tím největším.
Ježíšek je zdrojem živé síly
Ježíšek v jesličkách je pro nás zdrojem nové životní síly. Připomíná nám, že Bůh si přeje, aby lidé žili, nepřeje si naši smrt. Smrt vstoupila do tohoto světa pouze kvůli hříchu našich prvních rodičů.
Totéž platí i pro celé národy. Bůh si přeje zachování národů, přeje si jejich pokračování – a někdy zjevně i proti vůli těchto národů. Velká výměna obyvatelstva zjevně nebyla Božím plánem. Rozkvět vlastního lidu – to je Boží záměr.
A tak dítě v jesličkách přichází, aby nám tuto skutečnost připomnělo. Ještě není konec. Ještě se všechno obrátí k dobrému, ale je třeba Krista přijmout – do svých domovů, do svých životů, do svých srdcí.
To je zřejmě přesně ten důvod, proč současný svět tak bojuje proti pravé podstatě Vánoc. Antiklerikálové na Západě mění slovo Vánoce (Christmas – „Christ Mass“ – doslova „Kristova mše“) na „zimní svátky“, údajně kvůli „inkluzivitě“, ale arabští teroristé na trhy stejně útočí.
Je to vlastně pozoruhodné: antiklerikálové dělají z obnovy Evropy opět jen zimu Evropy, její poslední předsmrtné stadium – a ještě to oslavují. Oslava života je (jako vždy) potichu a zákeřně nahrazována oslavou smrti.



JDE O ZDRAVÍ A ŽIVOTY? MÁME ZBRANĚ!




Nejpozději od covidu snad nikdo rozumný nepochybuje o tom, že nám jde o zdraví a životy i skrze působení nebezpečných vakcín a mnoha chemických farmak označovaných za léky. Jak se tomu bránit za využití čistě přírodních metod bez použití chemie?
Mluvíme o tom - a hlavně o nejnovějších "zbraních" a metodách, jak nemocem čelit a předcházet - v zásadních zdravotních rozhovorech Petra Hájka s Jiřím Černotou. Na ten poslední se podívejte zde !
Vytvořte si bezplatný účet BEWIT, kterým se dostanete k výrazným slevám s kompletní nabídkou na e-shopu firmy BEWIT .
Pro nepodvolené je podstatné zdůraznit, že nákupem svých "zbraní" přes tyto odkazy pomáháte nejen sobě, ale významně podporujete i existenci a sebeobranu Protiproudu. Děkujeme!


Vytvořit bezplatný účet BEWIT



Šokovaná Evropa zjišťuje, že pokud přijme Krista, přežije. To ji však zjevně děsí. Už byla smířená se svou smrtí, těšila se na svou poslední dávku smrtící injekce vedoucí k eutanazii.
Přijmout Boží vůli
Betlémy v našich kostelech však nejsou jen o svatém Dítěti. Jsou také o Svaté rodině. Maria a Josef jsou manželé. Oba dostali od Boha těžký úkol. Maria souhlasila s Božím plánem počít a porodit Božího Syna. Díky jejímu souhlasu se mohl Boží plán naplnit.
A nemylme se – nešlo o maličkost: ve starém Izraeli hrozil za nemanželský vztah až trest smrti. Mladá Maria, kdyby se věci nevyvíjely dobře, mohla čelit nejen zničujícímu ponížení, ale přímo ukamenování. Tím, že přijala Boží plán a důvěřovala Bohu, se stala spoluzachránkyní nás všech, naší spoluvykupitelkou.
Také svatý Josef učinil odvážné rozhodnutí souhlasit s Božím plánem: „Vezmeš si Marii za manželku a přijmeš dítě v jejím lůně, neboť je to Boží Syn.“
Takové rozhodnutí jistě nebylo jednoduché – člověk Starého zákona velmi dbal na přežití vlastního rodu. Byla to povinnost vůči předkům a bezdětnost byla vnímána jako jedno z největších prokletí. Josefův úkol byl však jiný – těžko pochopitelný a těžko uchopitelný –, ale nic nestojí nad Boží vůlí.



Co by se však stalo, kdyby Panna Maria (zvláště ona) a svatý Josef Boží vůli pro své životy nepřijali? Kdyby se zalekli náročných výzev a úkolů, které před nimi stály? Nenaro­dil by se Spasitel světa? Neměli bychom dodnes možnost spásy svých duší? Zůstaly by nám brány nebe navždy zavřené?
Odpovědi na tyto otázky se naštěstí nikdy nedozvíme, ale právě ony ukazují, jak nesmírně důležité je přijmout Boží vůli pro svůj život – jakkoli podivná či dokonce bláznivá by se někomu mohla zdát. I to nás Vánoce učí.
Rodiny by měly být svaté
Svatá rodina musí být vzorem pro všechny rodiny. Rodiny by měly být svaté – to znamená přivádět své jednotlivé členy k Bohu a ke spáse jejich duší. V Bibli, v jedné z podkapitol knihy Píseň písní, je manželství muže a ženy popsáno jako svatý svazek (kapitola nese název Štěstí ze svatého manželského svazku).
Manželství tedy není jen zpečetěná dohoda dvou osob; je jednou ze sedmi svátostí. Tak jako je kněžství svátostí a povoláním, je i manželství svátostí a povoláním. Stejně jako má kněz celoživotní povinnost vést své ovečky do nebe, mají i manželé celoživotní povinnost pomáhat sobě navzájem i svým dětem na cestě do nebe.
Proto se nepřátelé lidstva – démonické bytosti a jejich lidští přisluhovači, kteří se jim často i fyzicky upsali – tak urputně snaží zničit a znevážit svatý manželský svazek a rodinu, která z něj vyrůstá. Dobře vědí, že když zničí katolické manželství a udělají z něj jen civilní či neformální svazek. Hned několik duší (otec, matka, děti), které by směřovaly do nebe, se vydá opačným směrem.


(adsbygoogle=window.adsbygoogle||[]).push({});


I do naší redakce přicházejí svědectví o tom, jak nesmírně těžké je například pro děti z nekřesťanských rodin jít proti proudu a stát se praktikujícím katolíkem či katoličkou. Ti, kteří měli být vaší největší oporou, se stávají vašimi největšími překážkami na cestě ke spáse. Ale kdo ví – možná právě ta jedna osoba, která se obrátí, nejmladší člen rodiny, dokáže během života zachránit i zbývající.
Je to však urputný boj proti silám viditelným i neviditelným. A bez pevného rozhodnutí a vytrvalé upřímné modlitby jej nelze vyhrát. Proto je tak důležité začít správně hned od začátku a ušetřit si tak mnohé drtivé rány osudu, které lze sice napravit, ale jen s velkou námahou.
Shrnuto a podtrženo: Vánoce jsou připomínkou toho, že Boží láska ve světě nakaženém hříchem nakonec vždy zvítězí . Ježíšek z jesliček volá každého z nás k osobnímu obrácení a vlastní záchraně. A když se obrátíme, vlije nám do žil novou životní energii, radost a lásku.
Díky tomu lze zachránit možná i celé národy. Ano, i takový národ, který se pro svou duchovní bezmoc už připravoval na vlastní eutanazii.
Zdroj


Nejčtenější za týden