PZ/VIDLÁK
Prezident Petr Pavel pokra čuje ve sporu o jmenov ání Filipa Turka ministrem, kdy ž se obrac í na ve řejnost a argumentuje „ochranou st átu“. Tento krok v šak vyvolal ostrou kritiku ústavních expert ů, kteř í varují, že se hlava st átu schovává za ve řejn é mín ěn í místo opory v Ústav ě. Zat ímco Pavel tvrdí, že jedn á v zájmu bezpe čnosti, jeho postoj přin á š í dal š í nap ět í do ústavního systému a zpochyb ňuje hranici mezi rol í prezidenta a v ůl í vít ěze voleb.
Ocitl se prezident d íky svým výrok ům za hranic í ústavnosti a myslíte si, že ohrožuje ústavní po ř ádek?
Ale kdepak. Petr Pavel si prost ě jen kol íkuje prostor ve jménu evropských hodnot. Boj o Turka je boj o to, kdo má víc vlivných a mocných kamarád ů, jestli Babiš a nebo Pavel. Jen, v posledn ích dnech mám pocit, že to Petr Pavel přehnal a do bitvy o Turka vložil v íc politického kapitálu, ne ž měl. Pokud prohraje, škoda na jeho prestiži bude značn á. V tomto ohledu m ěla velmi přesn ý post řeh Kl ára Samková – Filip Turek je na stran ě v ít ězů.
Petr Pavel podle mě ani tak neohrožuje ústavní po ř ádek jako spí š sebe sama. Už se poškodil v ýrokem, že nez ále ž í na tom, jestli Turek své výroky fakt řekl, ale jestli si to něm veřejnost mysl í. Prezident se stále více podobá rusému premiérovi Černomyrdinovi, kter ý neproslul jako státník, ale jako šašek.
Evropa si d ál pohrává s rétorikou blí ž ící se války a česk ý i evropský mainstream p řiživuje atmosf éru strachu. Zárove ň však systematicky miz í z ve řejn ého prostoru oficiální vyjád řen í americké administrativy, podle nich ž Rusko nem á kapacitu ani úmysl napadnout Evropu. Zatímco Brusel a č ást médií mluví o nevyhnutelném konfliktu, oficiální zprávy z Bílého domu z ůst ávají upozad ěny nebo zcela ignorov ány. Jak vá žn é je podle Vás riziko, že evropšt í líd ři skutečně zavlečou Evropu do v ále čn ého konfliktu v ětš ích rozm ěrů, než je ten na Ukrajině?
Nevyhnuteln ý konflikt mezi EU a Ruskem by skon čil do patn ácti minut od za č átku a z Evropy by byl jeden velký radioaktivní kráter. Jiný konflikt mezi evropskými zem ěmi a Ruskem nen í mo žn ý. Celá Evropa má dneska mén ě tanků a m én ě mužů ve zbrani, než mělo kdysi samotn é Západní N ěmecko. Evropsk é obyvatelstvo do boje jít nechce a tak rad ěji pojmenov ává rakety po Dan ě Dr ábové, ale na frontu je fakt nedostanete ani párem vol ů. Dokonce ani když se ti volov é jmenují Lipavský a Fiala.
Povále čn é uspo ř ádání v západní Evrop ě bylo a je založeno na americk é dominaci. USA byly ten hlavní ra ťraf ák, kterému ti ostatní jen p řicmrnd ávali. Jen že raťaf ák to balí a stahuje se dom ů za Atlantik. Evropa to bude muset vstřebat. Ale bude to asi stejně př íjemné jako to, co se stalo, kdy ž Ř ím vyklidil Hadrián ův val.
SPD se po v ýrocích ministra obrany Z ůny ocitla v nepř íjemné defenziv ě. Nov ý ministr obrany Jaromír Z ůna, nestran ík nominovaný hnutím SPD, se hned v úvodu svého p ůsoben í dostal do ostrého st řetu s oček áváním voli čsk é základny strany, která ho do funkce vynesla. Jeho vyjád řen í o pokra čuj ící podpo ře Ukrajiny, zachov ání muni čn í iniciativy a ochot ě jednat o modernizaci arm ády v četně n ákupu amerických stíhacích letoun ů F 35 vyvolala mezi sympatizanty SPD silnou negativn í odezvu. Z ůnova slova byla n ásledn ě relativizov ána a jeho mediální vystupování omezeno na resortní otázky obrany. P řesto zůst ává patrné nap ět í mezi tím, co zazn ělo z úst ministra, a tím, co dlouhodob ě tvoř í programovou identitu SPD. Byla to podle Vás jen špatn á komunikace či nepoveden ý mediální výstup, nebo se prost ě v ýb ěr ministra Zůny SPD nepovedl a voliče čekaj í dal š í „p řešlapy“ a vysvětlov ání?
Za m ě to byla špatn á komunikace. Z ůna přece jenom nen í n ěkdo, kdo by byl dlouhodobě vystaven medi álnímu tlaku. Bohu žel, nevyužil př íle žitost mlčet. J á osobn ě bych z toho nedělal až takovou vědu. Obzl á šť, když cel á koalice celou vc pom ěrně rychle vyřešila několika medi álními výstupy. Koalice jednala ve vzájemné shod ě, nedošlo k ž ádnému souboji mezi p ředsedou sněmovny a premi érem, stejn ě tak nedošlo k ž ádnému souboji s ministrem zahrani č í, tak že bych to nedramatizoval v íc, ne ž je nutn é.
Ale SPD alespo ň viděla, že jej í voli či jsou bděl í a dostali ty hlasy jen podmín ěně.
Česk á republika stále hází miliardy za covidové vakcíny, které u ž dlouho nikdo nechce a kter é ztratily ú čel. Navzdory tomu se platby nezastavily a finančn í zát ěž nad ále dopadá na ve řejn é rozpo čty. Zat ímco ostatní zem ě postupně snižuj í skladové zásoby a upravují strategii, u nás se debata o tom, kdo skute čně nese n áklady, tém ěř nevede a pen íze prost ě ze st átní kasy p řich ázejí dál. Bude mít podle Vás nová vláda odvahu pro šetřit tzv. „dobu covidovou“, nebo za v š ím ud ěl á „tlustou č áru“?
Doba covidová je taková na še prohran á válka a kdy ž takov á válka skon č í, nikomu se moc nechce se v tom vrtat, proto že každ ý má máslo na hlav ě. Včetně mě osobně. Už to, že Adam Vojtěch vyměňuje na ministerstvu zdravotnictv í ty, kte ř í se podíleli na covidových restrikcích za ty, kte ř í je kritizovali, je víc, ne ž v co jsme mohli doufat.
Doba covidov á (a s ní i doba války na Ukrajin ě) si na svoje objasněn í jednu generaci po čk á. Pro nás bude v ždycky budit obrovsk é emoce.
Premiér Andrej Babi š dlouhodobě varuje, že st átní rozpo čet, kter ý p řipravila Fialova vl áda, stojí na iluzích. Podle n ěj v něm chyb í desítky miliard korun a skute čn ý stav ve řejn ých financí je výrazn ě horš í, ne ž vl áda p řizn ávala. Ekonom Luká š Kovanda jeho kritiku podpořil varov áním, že schodek může v krajn ím p ř ípad ě vystoupat až ke 400 miliard ám korun. Rozpo čet, kter ý m ěl b ýt symbolem odpov ědnosti, tak st ále víc p řipom íná ú čet bez kryt í. Co by podle Vás m ěla vl áda ud ělat jako prvn í, aby zastavila rozpad ve řejn ých financí?
P ředevš ím by to m ěla cel é rozkrýt a dokole čka dokola vysvětlovat. A nebo ho prostě brut áln ě proškrtat tak, aby se škrty dotkly předevš ím t ěch, kteř í dr želi Fialovu vl ádu, proto že ti se teď mobilizuj í, aby Fial ův rozpočet oml átili o Babi šovu hlavu.
Pokud To Andrej Babiš zase nějak uděl á, p řikryje a vezme to na sebe, bude to dobr ý skutek, který bude po zásluze potrestán. Já bych brutáln ě škrtal. Sol árník ům, gr ýndýlist ům, redistributivn í platbu v zem ědělstv í, neziskový sektor, ve řejnopr ávní média! Bez milosti a v čera bylo pozdě.
Podle b ývalého europoslance Jana Zahradila stojí česk á politika v ůči Ukrajině na polopravd ách a zaml čov ání reality. Podpora je podle n ěj prezentov ána jako bezriziková a moráln ě jednoznačn á, zatímco skute čn é náklady nese česk á spole čnost. Zahradil tak é varuje, že bez poctiv é debaty o smyslu a limitech této politiky se d ůvěra veřejnosti rozpadne. Jsou podle V ás tyto obavy na míst ě?
Ano, jsou. Ale ob ávám se, že už to nastalo, jedeme z kopce a jedin ý recept na v šechno, co selhalo je V ÍC! Evropská integrace selhala? Chce to víc Evropy. Migra čn í politika selhala? Chce to víc migrace. Grýndýl selhal? Chce to víc grýndýlu. Nic jiného elity nemohou d ělat, než mlžit a lh át, proto že až se to proval í, lidi jim vy škr ábou o či. Bohužel jsme se dostali do situace, kdy nikdo nemůže ř íci: „sorry jako, spletl jsem se, odcházím, omlouvám se.“
Francie vstupuje do roku 2026 bez schváleného státního rozpo čtu. Politick é spory ochromily parlament natolik, že vl áda musí fungovat v rozpo čtov ém provizoriu a jen prodlu žovat star á pravidla. Druhá nejv ětš í ekonomika eurozóny tak vysílá jasný signál: systém se zad řel a nikdo nen í schopen dohodnout se na sm ěru ani priorit ách. Podle kritik ů nejde o v ýjimku, ale o symptom hlub š í krize evropského vládnutí. A také varování, že do podobn é situace se m ůže kvůli nezodpovědn ému hospoda řen í a rozpo čtov ým trik ům předchoz í vlády Petra Fialy dostat i Česk á republika. Ček á podle Vás Evropu velká hospodá řsk á krize, nebo má je ště čas a s ílu se „ekonomicky uzdravit“?
Up ř ímn ě… j á nevím. To, co platí pro Francii, Českou republiku či EU, to plat í ale i pro Spojené státy. Ti také u ž plat í víc na obsluhu federálního dluhu ne ž na arm ádu. Celý ná š z ápadní kapitalismus p řežil soc ík jen o čtyřicet let… Probl émy se nehromadily a nikdo nemá sílu je řešit. To je totiž ten hlavn í problém demokracie. Moc je rozd ělena. Nikdo ji sice nemůže uchv átit, ale bohu žel tak é nikdo nem ůže prosadit nic dostatečně odv á žn ého, aby zvrátil trendy.
Bohu žel zat ím nevidím nikoho, kdo by m ěl dostatečnou podporu zdola i shora, aby přišel s novou viz í. Ale zato vidím hodn ě př í št ích Dolfík ů, kteř í si u ž piluj í projevy.
Na druhý svátek váno čn í volal americký prezident Donald Trump česk ému premiérovi Andreji Babi šovi. A podle všeho nešlo jen o zdvořilostn í p ř ání, ale o politický rozhovor o válce na Ukrajin ě, migraci a roli Evropy ve světě. To, že si Trump vybral pr áv ě Českou republiku, působ í jako signál, že nov á vláda je zp ět ve hře a že ve Washingtonu si toho někdo všiml. Je možn é ř íci, že destruktivn í zahrani čn í politika v podání Petra Fialy a Jana Lipavského je nadobro pry č?
Politika Petra Fialy a Jana Lipavsk ého nás zavedla do konfrontace se v šemi velmocemi. S Ruskem, Č ínou i trumpovskými Spojenými státy. Zdá se, že Andrej Babiš dal dohromady vztahy alespoň se Spojen ými státy. A proto že Donald určitě nevolal jen tak, aby se poptal na Andrejovo zdrav í, ale rozhodn ě to souviselo s jeho m írovou iniciativou, máme snad i nad ěji, že se brzy zlepš í i na še vztahy s Ruskem.
Dnes je ponděl í a do konce roku 2025 zbývají u ž jen dva dny. Rok pln ý zlom ů, konfliktů, iluz í i tvrdých st řetů s realitou se ch ýlí ke konci. Je to ideální chvíle bilancování, ohlédnutí i osobních záv ěrů. Co tento rok přinesl V ám, co vzal, jaké zku šenosti zanechal a s jak ým vzkazem a p ř áním by bylo podle Vás dobré vstoupit do nového roku?
Zjistil jsem, jak to chodí ve vysoké politice, ud ělal jsem si docela přesn ý obrázek o mediálním byznysu, jejich manipulacích a štvanic ích, zjistil jsem, kolik prost ředků vynakl ádají mocní na ovliv ňov ání ve řejn ého mín ěn í a na v še jsem si s áhl, v še jsem okusil na vlastn í k ůži i vlastn í zku šenost. Bylo to k nezaplacen í.
P řesto chci doufat, že vše dobře dopadlo. Že se v roce 2026 budeme moci svobodněji nadechnout, že pečlivě ukr ývané pravdy vyjdou najevo a i kdy ž to bude znamenat ztr átu spousty iluzí, poznáme pravdu a pravda nás osvobodí.
A hlavn ě douf ám, že skonč í ta š ílená válka na východ ě a s n í skon č í i v šichni v ále čn í štv á či.
Prvnizpravy.cz
The post Pavel neohrožuje ústavu, ale především sám sebe first appeared on .
