JIŘÍ MAŠEK
Tak dnes bychom mohli slavnostně uzavřít téma Grónsko. Ne proto, že by se vyřešilo – ale proto, že se z něj v českém rybníčku stala další hysterická bublina, ve které se naši politici a provládní komentátoři předhánějí, kdo bude mít větší svaly.
Jan Lipavský vyráží do boje s těžkým kalibrem a skoro už má na hlavě helmu:
„Vláda Andreje Babiše je geopoliticky dezorientovaná.“
A přidává:
„I dnes slabý premiér Andrej Babiš selhal. Opět se nedokázal postavit na podporu Dánska, našeho spojence v Evropské unii a NATO. S ohledem na tragickou mnichovskou historii českého národa atd…“
A v tu chvíli se spustí orchestr.
Připojí se ostatní, média roztočí bubny, titulky zrudnou a máme tu klasickou českou geopolitickou hysterii: „Zrada!
Slabost! Ostuda! Mnichov se vrací!“
Martin Kupka přihazuje do ohníčku polínko:
„Máme jednoznačně podpořit naše evropské spojence a postavit se v jednáních s USA za Dánsko a Grónsko. Mrzí mě, že vláda Andreje Babiše není schopná říct jasné slovo. Je to další oslabení Česka na zahraničním poli.“
A teď se na chvíli zastavme.
Známe Trumpa, nebo ho neznáme?
Vždyť ten samý Trump jednou vyhlásí cla, podruhé je zruší, potřetí oznámí „největší dohodu v dějinách“ a počtvrté se pohádá s vlastním ministrem. Jednou bouchne dveřmi, podruhé pošle úsměvný tweet. To je jeho styl. To je jeho divadlo.
Jak tohle asi dopadne?
Přesně tak, jak vždycky: hodně řečí, hodně gest, pak se najde něco „mezi“, všichni si odškrtnou, že byli tvrdí, neztratili jsme tvář a svět se nezhroutí.
A pokud si někdo chce namluvit, že Česká republika půjde „bojovat o Grónsko“, tak už jsme opravdu v říši fantazie.
My? Se svými tanky?
O ledovec v Arktidě?
Tomu snad nevěří ani ti, kdo dnes vzývají do kamer – podporu Dánska.
Grónsko je dánské autonomní území. O tom není pochyb. Tečka. Ale to neznamená, že každá evropská země musí okamžitě vyrazit na sociální sítě a psát, jak je „tvrdá“ a „nekompromisní“.
Zahraniční politika totiž není o tom, kdo je tvrdší na internetu.
Nechal bych to na vládě Dánska.
Ostatní ať si namočí vlažné nohy do kbelíku s vodou, zhluboka dýchají a trochu se uklidní.
Svět se neřítí do nové světové války.
Je to o tom, že opozice zoufale potřebuje vyvolat strach. Potřebuje krizi. Potřebuje drama. Potřebuje vyvolat pocit, že „vláda selhává“ – a je úplně jedno, jestli jde o migrační pakt, uhlí, Ukrajinu nebo teď Grónsko.
O nic jiného jim nejde.
Andreji, děláte to dobře.
Hlavně klid. Grónsko nikam neodpluje.
Dánsko se nezhroutí.
Amerika nepřistane zítra v Kodani s výsadkem.
Budeme podporovat dialog, ne deklarace. Budeme podporovat diplomacii, ne facebookové svaly. Protože zahraniční politika je o vyjednávání, trpělivosti a rozumu – ne o tom, kdo napíše ostřejší status a získá víc potlesku od hysterického publika.
FB
The post Téma Grónsko: V českém rybníčku další hysterická bublina first appeared on .
