Pokud jste si mysleli, že EU vzdala či zmírnila své plány na výměnu obyvatel, pak věřte, že je spíše urychluje. Pod pláštíkem dovozu legálních pracovních sil mají být do Evropy dovezeni nejen Indové na základě dohody o volném obchodě mezi EU a Indií, ale také další národnosti.
Jistě ne náhodou návrh zahrnuje muslimské země, odkud se rekrutuje poměrně značný počet kriminálníků. Například Maročané patří k těm, kteří páchají nejzávažnější trestnou činnost v zemích jako Francie, Nizozemsko, Itálie či Německo a Pákistánci jsou nechvalně známí zejména svými znásilňovacími gangy.
Brusel tak bude pod pláštíkem legální migrace dovážet do celé Evropy miliony cizinců, jejichž skutečným úkolem bude rozvrátit evropské země.
Nezapomínejte také, že i naše nová vláda tvrdí, že chce přivézt asi 100 000 cizinců, aniž by vyloučila dovoz jedinců ze zemí, které prosazuje právě EU.
Evropská komise chce otevřít „více legálních cest do Evropy“ pro pracovní imigraci z rozvojového světa, zatímco kritika narůstá.
Ve čtvrtek Evropská komise představila novou pětiletou strategii masové imigrace a azylu, stejně jako první komplexní „vízovou strategii“ Evropské unie pro nízkokvalifikované pracovníky z rozvojových zemí.
Cílem je podle EU posílit ochranu žadatelů o azyl a zároveň přilákat pracovní sílu na nekvalifikovaná pracovní místa v Evropě, kde budou nyní do každého členského státu dováženy takzvané „talenty“ z třetího světa.
„Jsou to členské státy, které rozhodují, co potřebují, jaké talenty potřebují a v jakých oblastech trhu práce potřebují více lidí,“ uvedl ve čtvrtek komisař pro migraci Magnus Brunner podle portálu Europa.
Evropská komise poukazuje na to, že nelegální imigrace v posledních letech klesla, ale zároveň poznamenává, že pouze asi jeden ze čtyř lidí s rozhodnutím o deportaci skutečně EU opouští.
Současně významná část žadatelů o azyl pochází ze zemí bezvízových systémů, často bez důvodu ochrany.
„Pracujeme na třech stejně důležitých a vzájemně podporujících cílech: prevenci nelegální migrace, ochraně těch, kteří potřebují ochranu a přilákání talentů, které Evropa potřebuje,“ řekla bezpečnostní komisařka Henna Virkkunen.
V praxi však tato strategie znamená zvýšenou imigrační diplomacii směrem k rozvojovým zemím, kde se EU stane atraktivnější pro takzvané studenty, „výzkumníky“ a nízkokvalifikované pracovníky díky zjednodušeným vízům a štědřejšímu uznání kvalifikací, které byly dříve v EU považovány za bezcenné.
EU tak bude například lékařský diplom z Pákistánu či Bangladéše považován za rovnocenný s diplomem z jakékoli země EU. Mimoto však budou do EU dováženi i pracovníci pro nekvalifikované práce, na něž nebudou kladeny žádné požadavky.
Návrhy však čelí ostré kritice ze strany některých europarlamentních skupin. Švédský europoslanec Charlie Weimers z ECR k tom říká:
„To znamená, že většina chce hromadně dovážet nízkokvalifikovanou pracovní sílu ze zemí jako Maroko, Bangladéš a Pákistán a naše poselství je jasné, nevěříme, že by talenty z Pákistánu Švédsku příliš prospěly. Takže jsme hlasovali proti.“
Politik dále upozornil na to, že argumenty o demografii a nedostatku dovedností se opakují navzdory vysoké nezaměstnanosti v některých zemích EU a zvýšené automatizaci AI.
Současně Evropská komise zdůrazňuje, že strategie neobsahují závazné kvóty pro pracovní migraci, a že realizace je z velké části určována samotnými členskými státy.
Migrační pakt, který bude o přerozdělování (přezdívaném „povinná solidarita“), by měl začít plně platit v červnu 2026.
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 1 Průměrně: 5 ]
