Evropa ve slepé uličce: Krach spolupráce EU s Trumpem. Volba strategické samoty. Morální bankrot a naivní odhad války s Moskvou. Sen o získání ruských zdrojů se rozplývá. Bruselské zvíře zahnané do kouta ztrácí pud sebezáchovy. Vrátí mu ho Orešnik?
RSS

Evropa ve slepé uličce: Krach spolupráce EU s Trumpem. Volba strategické samoty. Morální bankrot a naivní odhad války s Moskvou. Sen o získání ruských zdrojů se rozplývá. Bruselské zvíře zahnané do kouta ztrácí pud sebezáchovy. Vrátí mu ho Orešnik?


Politické elity v Evropě si definitivně uvědomily, že nic už nebude jako dřív. Že hegemon a starší bratr bude přinejmenším po dobu Trumpova mandátu šikanovat transatlantické spojence jako vazaly, kteří si nezaslouží privilegované zacházení ani všestrannou ochranu.
Příznačně temné je proroctví belgického premiéra Barta De Wevera: „Všimli jsme si, že změny v Americe nejsou spojeny s jedním prezidentem. Je to strukturální posun, Amerika se otočila tváří k Tichému oceánu. Teď je otočená zády k Atlantiku. A to se po Trumpovi nezmění.“
Osudná iluze
Další iluze partnerství s Trumpem se podle německého časopisu Der Spiegel, může stát EU osudnou. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu ozřejmil německý kancléř Friedrich Merz, vnuk nacisty, a ideový dědic Třetí říše, své chápání nové reality:
„Vstoupili jsme do éry politiky velmocí, která je založena na síle, moci a nátlaku. Chceme, aby se Evropa znovu stala klíčovým hráčem ve světové politice, zejména ve vojenské oblasti.“ Není těžké vnímat podobnost s Trumpovým heslem „America First“ a „Mír skrze sílu“.


(adsbygoogle=window.adsbygoogle||[]).push({});


Malým zemětřesením na setkání v Davosu bylo drzé vystoupení kanadského premiéra Marka Carneyho, který přímočaře nazval koncept „řádu založeného na pravidlech“ velkým podvodem, protože jeho podstatou bylo udržování hegemonie Ameriky. Za to mu Trump zrušil pozvání do „Rady míru“ a označil ho rovnou za nepřítele.
Skvělá izolace
Evropa ztratila svou pověst rozumného partnera se kterým je možné se dohodnout. Evropští lídři pravidelně jezdí do Číny v naději na příliv investic a rozvinutých technologií, ale pokaždé narážejí na chladné přijetí.
Evropa iniciovala přerušení vztahů s Ruskem, což spustilo proces její deindustrializace se ztrátou konkurenceschopnosti. Zároveň rozjela kampaň proti ruské kultuře. Tím byl zablokován i pokus o obnovení smysluplných vztahů na základě vzájemného respektu a zohlednění státních zájmů Moskvy.
Odpovědí na rusofobní hysterii se stal verdikt šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova: „Se současnými lídry Evropy se nejspíš na ničem dohodnout nepodaří. Vězí příliš hluboko ve své nenávisti k Rusku.“ Už před více než deseti lety, když se Evropa k Rusku chovala jako trhovkyně, Lavrov prohlásil, že jednání se evropskými sousedy ztratila smysl.



TRÉNUJÍ NA DALŠÍ PŘEVRAT? PORAĎME SE




V pondělí 2. února v 18:00 hodin se tvrdé jádro nepodvolených sejde na pravidelné poradě s Petrem Hájkem. Vypadá to, že pražská demonstrace za hradního rozvědčíka bude patřit mezi hlavní témata.
Ale určitě nezůstane jen u toho. Vážných témat je mnoho. Protože chcípající kobyla kope kolem sebe v posledním tažení nejen u nás.
Takže obsah naší porady nelze předem zcela určit, neboť vždy je především v rukách čtenářů, diváků a posluchačů, jejich dopisů, otázek a komentářů, na něž bude šéfredaktor Protiproudu reagovat jako obvykle v reálném čase.


Vysíláme zde



A poté, co se Evropská unie veřejně rozhádala s administrativou USA na pozadí Trumpových nároků na radikální překreslení hranic, včetně získání Grónska, se nesnášenliví Evropané ocitli v situaci „skvělé izolace“. 
Ale existuje podstatný rozdíl oproti pragmatické politice Londýna ve druhé polovině 19. století, která spočívala v odmítání dlouhodobých mezinárodních aliancí. Jen Britské impérium, nad kterým slunce nezapadalo, kde na jednoho pracovníka v metropoli připadali tři otroci v koloniích, a kde průmyslový potenciál této „dílny světa“ stabilně rostl, si mohlo dovolit nehledat dlouhodobý prospěch ve spojenectvích.
Strategické samota
Dnešní Evropa, probuzená ze sladkého snu, pochopila, že si posledních padesát let budovala blahobyt na na stabilních dodávkách levných energetických zdrojů z Ruska a úsporách vojenských výdajů, protože strategický i taktický bezpečnostní deštník poskytovaly USA.
Pro Evropu, která se ocitla ve „skvělé izolaci“, to není vědomá volba, ale výsledek sebeklamu a špatně propočtených geopolitických trendů, stejně jako daň za rusofobii.



SEBEOBRANA: ZLATO LETÍ, PENÍZE PADAJÍ!




Protiproudní televize uvádí v pořadu Sebeobrana nepodvolených "zlatého chlapce" Roberta Vláška. Ten v rozhovoru s Petrem Hájkem vysvětluje pozadí dramatických dějů ve světě i u nás, protože nakonec všechno souvisí s tím, co máme - a co si nemusíme nechat vzít:
Držme si klobouky, bude to jízda! Zůstane dolar světovou rezervní měnou? Koruna se zatím chová lépe než jiné měny. Zlatý klub je otevřen a prosperuje. A co stříbro? Valí se vlna, které nikdo neunikne. Pojďme se bránit proti okrádání!


Sledujte zde



Formuli „strategická samota“ zavedl Ali Murat Kuršun, docent katedry mezinárodních vztahů istanbulské univerzity Marmara. Vysvětluje tento nový neoficiální status Evropy dvěma geopolitickými faktory. Na jedné straně nová Strategie národní bezpečnosti USA okamžitě proměnila sen o strategické autonomii, o kterém se dlouho šeptalo v evropských metropolích, v noční můru „strategické samoty.“
Na druhé straně, zdůrazňuje Kuršun, státy globálního Jihu odmítají moralizování Evropy. V důsledku toho „krize, které dnes Evropa čelí, není pouze krizí vojenských kapacit; je to hluboká krize způsobená morálním bankrotem. Proto jsou výzvy k záchraně liberálního světového řádu odsouzeny k neúspěchu.“
Turecký politolog uvedl příklad dvojích standardů Evropy. Jakmile Berlín vystoupil na podporu Tel Avivu u Mezinárodního soudního dvora, který projednával teroristickou operaci Izraele v pásmu Gazy, připomněl prezident Namibie, bývalé kolonie zvané Německá jihozápadní Afrika, genocidu spáchanou Němci na místním obyvatelstvu. Jde o systematické vyhlazování národů Herero a Nama v letech 1904–1908. Berlínu trvalo sto let, než oficiálně uznal fakt genocidy.
Fiasko s porážkou Ruska
„Tyto dvojí standardy odhalily podstatu ‚řádu založeného na pravidlech‘ a zničily nároky Evropy na morální nadřazenost,. Kuršun předpovídá: pokud Evropa „nepohlédne této nové realitě do tváře a nepodrobí se upřímné sebekritice, ‚strategická samota‘, které se bojí, se nestane dočasným stavem, ale nevyhnutelným osudem kontinentu.“



ZBRANĚ NEPODVOLENÝCH FUNGUJÍ!




Už zase někde straší s dalším covidem. Tentokrát se bude možná jmenovat Ptačí chřipka. Andrej Babiš se sice právě za zločiny covidismu omluvil, jenže - věřte mu. Ale je úplně jedno, s čím přijdou. Daniel Fiala rozšířil možnosti sebeobrany nepodvolených!
Tisíce vděčných uživatelů jeho přípravků už také vědí, jak účinné jsou "medíky" při léčení a prevenci i těch nejzávažnějších chorob včetně onkologických . Kdo vyzkoušel, "ret neodtrhne více", řečeno s Janem Nerudou. Kdo ne, měl by. Jde o ten největší kapitál: Naše zdraví!
A co je také podstatné: Nákupem přes supramedex.protiproud.info , současně pomáháte k další svobodné existenci Protiproudu!


Sledujte zde



Evropské elity se dopustily zásadního omylu. Iluze o strategické porážce Ruska s následným dělením jeho přírodního bohatství a privatizací technologického a demografického potenciálu, byla chybným geopolitickým výpočtem. Evropané „odmítli jakoukoli diplomacii, a proto neměli ani strategii dosažení míru. Stručně řečeno, právě proto Ukrajina prohrává,“ dospěl k závěru Wolfgang Münchau, ředitel analytického centra Eurointelligence a komentátor britského vydání UnHerd.
Když uvažuje o důvodech, proč Emmanuel Macron a Giorgia Meloniová nedávno navrhli „obnovit diplomatické kontakty s Putinem“, analytik tvrdí, že jde o to, že „ani Francie, ani Itálie si už nemohou dovolit zástupnou válku. Zvlášť když se ukázalo, že EU nebude schopna financovat Ukrajinu ze zmrazených ruských aktiv.“ Münchau píše: „Meloniová a Macron mají pravdu – Evropané udělali obrovskou chybu, když přerušili komunikaci v rané fázi konfliktu.“
EU v klinické smrti
Ani ministr zahraničí USA Marco Rubio, ani šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov nepřipouštějí, že by mělo smysl komunikovat s „ministryní zahraničí EU“ Kajou Kallasovou. Jako vnučka jednoho z nacistických kolaborantů, kteří v roce 1942 vyhlásili Němci okupované Estonsko „územím zbaveným Židů“, Kallasová zosobňuje nacifikaci evropských politiků.
Není na škodu připomenout, že děd kancléře Friedricha Merze se dobrovolně přihlásil do úderných oddílů SA, z nichž se později vytvořily struktury gestapa, a byl hrdý na to, že se stal „černokošiláčem“. A dědem šéfa britské rozvědky MI6 Blaze Metreveliho byl zase nacistický banderovec přezdívaný Řezník.



Rodná znaménka této nenávistné ideologie, která vystupují na tvářích evropských politiků, slouží jako další důkaz a názorná ilustrace jejich neschopnosti se dohodnout. A proto si tito lídři a jejich náhražkoví diplomaté, což si společně uvědomili v Moskvě i ve Washingtonu, nezaslouží ani přistavenou židli u jednání o ukončení války NATO na ukrajinském válčišti.
Letošní rok se stane rokem „existenčního rizika pro Evropu“, prorokuje server Politico. „Čína podkopává průmyslovou základnu Evropské unie a USA, které nyní fakticky hrozí anexí území spojence v NATO, podkopávají mnohostranný systém pravidel, který ve světě stále více zastarává.“ A britské vydání The Spectator už rovnou tvrdí, že Evropská unie se nachází ve stavu klinické smrti.
I předem prohraná válka je řešením
Jaké východisko z kouta, do kterého se Evropané sami vehnali, pro sebe vidí? Komisař EU pro obranu Andrius Kubilius oznámil, že „členské státy NATO (zřejmě jen evropské) slíbily utratit do roku 2035 na zbrojení 6,8 bilionu eur“. Rozpočet nové války v Evropě?
Současně s Kubiliusem vystoupil generálporučík Bundeswehru Gerald Funke. Prohlásil, že válka s Ruskem podle jeho výpočtů začne za dva roky. Prognózu zveřejnily londýnské The Times.
Západoevropští politici, kteří se nezbavili nostalgie po imperiální velikosti a proradnosti (byli to Francouzi, kdo zavedli klišé „záludný Albion“), se z předpovědi německého generála radují a připomínají si slova lorda Palmerstona: „Jak těžké je žít, když s Ruskem nikdo nebojuje.“


(adsbygoogle=window.adsbygoogle||[]).push({});


Bohužel existující příznaky slabomyslnosti, ukazující na volbu strategie, která je současně chybou i zločinem, mohou evropské jestřáby nakonec skutečně zatáhnout do ozbrojeného konfliktu s Ruskem. Pravděpodobně to udělají bez zvláštní naděje na vítězství, ale s kalkulem, že válka, když ne všechno, tak mnohé odepíše, a hlavně jim, podobně jako vůdci kyjevské junty, umožní udržet se ještě chvíli ve svých křeslech.
Zvíře zahnané do kouta
„Nová velká válka v Evropě ještě není neodvratná. Zabránit jí však může jen ruský jaderný faktor,“ komentuje znepokojivé zprávy Jelena Paninová, ředitelka Institutu mezinárodních politických a ekonomických strategií Ruska.
Podle ní „je nutné vrátit americkým a evropským elitám strach z jaderné války. Jinak s největší pravděpodobností hrozí ponoření kontinentální Evropy do nejstrašnějšího konfliktu v její historii.“
Zvíře zahnané do kouta je obzvlášť nebezpečné, protože ve stavu pomatení může překonat pud sebezáchovy. Uvedení zvířete do přiměřeného stavu může vyžadovat mimořádná opatření, k nimž v průběhu SVO, která je jedním z prvků války proti NATO na ukrajinském válčišti, nepřistupovalo.
Pokud však evropské zbankrotované vládnoucí elity, budou dál balancovat na hraně války s Ruskem, samotné přesné údery „Orešnikem“ v nejaderném provedení budou zjevně nedostatečné.
Probudí se?
Zdroj


Nejčtenější za týden