LIBOR NOVÁK
Současný ministr zahraničí a životního prostředí Petr Macinka (Motoristé) přistoupil k výraznému snížení rozpočtu na humanitární pomoc. Zatímco předchozí kabinet pod vedením Petra Fialy plánoval na tyto účely pro letošní rok vyčlenit 165 milionů korun, Macinka tuto částku zredukoval na 50 milionů.
Své rozhodnutí podle webu Novinky zdůvodňuje kritickým stavem veřejných financí, které podle něj zanechal bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura. Macinka situaci označil za důsledek „humanitární katastrofy“ v hospodaření státu a zdůraznil, že úspory jsou nezbytné.
Omezení pomoci Ukrajině ale podle odborníků zvyšuje riziko pro celý region východní Evropy včetně Česka. Vít Dostál, ředitel Asociace pro mezinárodní otázky, v prohlášení, které mají EuroZprávy.cz k dispozici, upozorňuje na možné bezpečnostní důsledky škrtů. „Pomoc Ukrajině je klíčovou investicí do bezpečnosti Česka i celé Evropy. Obrana Ukrajiny proti ruské agresi přímo ovlivňuje stabilitu, prosperitu a budoucí vývoj střední a východní Evropy včetně Česka,“ uvedl.
„Pokračování české humanitární, stabilizační a rekonstrukční pomoci má konkrétní dopady přímo na místě: pomáhá lidem přežít válku, obnovovat zničenou infrastrukturu a připravovat podmínky pro poválečnou obnovu. Zároveň přináší i hmatatelné ekonomické příležitosti pro české firmy, které vytvářejí pracovní místa a odvádějí daně v Česku. Podpora Ukrajiny je racionálním a strategickým krokem v zájmu bezpečné a prosperující budoucnosti České republiky,“ dodal.
Tento krok vyvolal ostrou kritiku i ze strany jeho předchůdce Jana Lipavského , který opatření popsal jako „Macinkovu mstu na lidstvu“. Podle Lipavského tyto prostředky sloužily k financování bezprostřední pomoci lidem v zasažených oblastech, jako jsou potraviny či stany. Poukázal také na to, že z tohoto balíčku se v minulosti hradilo například nasazení vrtulníků při požárech ve Španělsku a Řecku nebo humanitární podpora pro Gazu.
Kromě samotné humanitární pomoci zasáhly škrty i širší program asistence, který zahrnuje stabilizační a rozvojové projekty. Původně zamýšlená miliarda korun byla Babišovou vládou snížena na polovinu.
„Programy pomáhají snižovat napětí ve společnosti a předcházet násilným konfliktům, mají tedy jasný bezpečnostní rozměr. Společnosti, které jsou stabilnější, méně polarizované a schopné řešit konflikty nenásilně, produkují méně nucené migrace a jsou odolnější vůči radikalizaci. Humanitární a rozvojová pomoc tak zároveň pomáhá předcházet krizím, které by jinak měly dopad na Evropu,“ uvedla v reakci Miroslava Čančíková Illetšková, ředitelka organizace ADRA.
Ministr Macinka vysvětluje, že jde o technickou úpravu, kdy z rozpočtu ministerstva zahraničí vypadly položky, které si mají resorty jako vnitro, školství či průmysl řešit ve své vlastní režii. Podle něj zůstávají zachovány klíčové záruky pro Národní rozvojovou banku, které umožňují obnovu ukrajinských nemocnic za účasti českých firem.
Lipavský však varuje, že ministerstvo zahraničí tyto projekty nejen financovalo, ale také odborně koordinovalo a kontrolovalo. Zmínil například budování škol nebo ubytování pro vnitřně vysídlené osoby na Ukrajině, které má pomoci tomu, aby lidé nemuseli zemi opouštět.
Podle exministra je nyní nejisté, zda tyto aktivity budou moci pokračovat. Současná ministryně financí Alena Schillerová se k revizi rozpočtu připojila s tím, že původní plány minulé vlády byly nereálné a neodpovídaly skutečnosti.
Navzdory plošným škrtům už nynější kabinet schválil pomoc pro Ukrajinu v podobě generátorů za deset milionů korun, což jsou prostředky čerpané právě z upraveného humanitárního balíčku.
EUROZPRAVY.CZ
