Překonávat hory je namáhavé, ale daleko těžší se může stát putování krajinou poté, co je člověk zdolá. Obtíže rovin se tomu říká.
V horách je to jednoduché. Buď na ten kopec před sebou síly najdete, nebo ne. Když vás jde víc, rychle pochopíte, že si musíte pomáhat. A když máte dobrého zkušeného vůdce, není těžké dobrovolně se podrobit jeho velení. Rozdělit si role. Využívat specifické schopnosti jednotlivců pro celek, který zase vám pomůže tam, kde na něco nestačíte.
Pokud je ale zdárně přelezete a otevře se před vámi volná krajina, vše se najednou mění. Spolupracovat už není bezpodmínečná nutnost. Nebo se to tak některým členům výpravy mylně jeví. A přestože cíl v "zemi zaslíbené" je pořád ještě daleko, obvykle začnou spory. Co bylo dosud "buď - anebo", je najednou "možná - a co kdyby..."
Nic se přitom nezměnilo, cesta teprve začala. Nemluvě o tom, na co přesně upozorňuje veršem národní klasik Karel Havlíček: " Je to chůze po tom světě, kam se noha šine, sotva přejdeš jedny hory , hned se najdou jiné." Jenže zatím je tu na chvíli rovina. Zrádná. Obtížná. A skupina, která se úspěšně vyrovnala s nástrahami hor, se k dalšímu výstupu ani nemusí dostat.
Valící se kameny
Právě tak vypadá situace naší poměrně různorodé skupiny, která překonala první kopce, aby vytvořila vládu. Držela při sobě, když jí vlastizrádná kohorta z kopce Pražského hradu bombardovala balvany v podobě jednoho "balvana", který jí protiústavně odmítl jmenovat navrženého ministra.
(adsbygoogle=window.adsbygoogle||[]).push({});
Petr Macinka zatím drží "lajnu", v níž ho dosud celá výprava podporovala: Buď ten navržený, nebo nikdo. Ačkoli tuší, že pravděpodobně není možné domoci se práva v rozorané a poničené zemi, postavil věc jednoznačně: buď - anebo. Jenomže nyní už vláda je, hlavní kopec má za sebou. A před sebou, až do příštího horolezení, relativní rovinu.
V té chvíli si principál Andrej Babiš zaskočí na poradu za balvanem. A pak jenom suše oznámí, že prezident Pavel za žádných okolností Filipa Turka ministrem životního prostředí nejmenuje. To jako vážně?
Během týdnů vyjednávání šlo velmi dobře pochopit, že nechce předčasně hrotit spor s veřejností respektovanou institucí zvanou prezident republiky. Nikoli s prezidentem osobně, to je jen hadřík na pucování blátem korupce zaneřáděných bot poražené fialové mafie. Pokud ale nyní dospěl k definitivnímu přesvědčení, že další vyjednávání není možné, už neměl uhnout.
V tu chvíli měl bez dalšího podat kompetenční žalobu k ústavnímu soudu. Jakkoli je pravděpodobné, že Pávkem najmenovaný sbor v čele s osvědčeným bezectným "kádrem" Josefem Baxou rozhodne ve prospěch Hradu. Teď bylo potřeba situaci radikálně obrátit. Zastavit valící se kameny z "kopce". Uhýbat před nimi totiž už dál nelze.
KAM SE TO ŘÍTÍME? POJĎME SE PORADIT!
V pondělí 16. února v 18:00 hodin se tvrdé jádro nepodvolených sejde jako obvykle v přímém přenosu na pravidelné poradě se šéfredaktorem Protiproudu Petrem Hájkem.
Vůkol kolem dál rachotí souboje o všechno. U nás doma i v zahraničí. Takzvaná bezpečnostní konference v Mnichově naznačila, že svět je možná ještě nebezpečnější, než jsme doufali. Otázka přibližující se války a boj za zachování míru jsou pochopitelně v centru pozornosti. Ale je na vás, o čem budeme diskutovat.
Obsah našeho setkání určí jako vždy čtenáři a diváci svými dopisy, otázkami a komentáři jak k aktuálnímu dění, tak k obecnějším otázkám a problémům, jež určují náš rozhoupaný. (viditelný i neviditelný) svět.
Vysíláme zde
Ono by to totiž po všech výsměšných "výrocích" spojených armád korporátních médií na téma "kompetenční žaloba" už ani nebylo tak snadné. Uběhl čas. Něco se událo. Brněnský "gang patnácti" by se musel otevřeně zachovat jako milionářský tupec Mikuláš Minář. Ten na otázku proč ve stejné věci za Miloše Zemana šel na Hrad trvat ústavu, zatímco nyní organizuje demonstrace na podporu toho, jenž jde v protiústavních krocích ještě dál, prostoduše odpověděl, že prý "změnil názor".
Napůl
Minářovi se za to dostalo posměšných reakcí dokonce i od nejzavilejších Pavlových soudruhů v hlavních médiích. A teď by se do stejné situace dostal celý ústavní soud. Jistěže je pravděpodobné, že by přesto mafii kolem dvojitého agenta na Hradě podržel. Ale úplně by to změnilo situaci.
Babiš by demonstroval, že chtěl dojít ke kompromisu. A teprve, když bylo jasné, že protivník chce navzdory trhacímu kalendáři z ústavy vyhrát 10:0, přijal boj. Ne kvůli sobě, ne kvůli koaličnímu partnerovi - ale kvůli principu. Kvůli udržení zbytků ústavnosti v zemi, kterou chce minimálně po čtyři roky řídit.
A pokud by brněnská partička nevolených jmenovaných přesto vydala krkolomný "nález" ve prospěch Hradu, už by se objevil rozkol i v dosud pevně sevřených řadách mediálních bojůvek. A Pávka (čti Kolářův Hrad) by to poškodilo právě tak, jako brněnské oportunistické strejce. A v souvislosti se zvolna se blížící Kolářovou kampaní za Pavlovo znovuzvolení by to mobilizovalo budoucí voliče jakéhokoli "antipavla".
Jenže Andrej Babiš zůstal "mezi". Nikoli uprostřed. Politický "střed" nepředstavuje stejnou vzdálenost mezi protilehlými body. Ten myšlený bod se posouvá podle aktuálního stavu, podle síly na dvou stranách mocenského spektra. Svým postojem "napůl" tak Babiš jednoznačně posílil své protivníky. Teď mohou vrhat balvany s kopce s jistotou, že premiér vždycky jen uhne - ať mu kámen způsobí jakékoli škody.
SEBEOBRANA: ZLATO LETÍ, PENÍZE PADAJÍ!
Protiproudní televize uvádí v pořadu Sebeobrana nepodvolených "zlatého chlapce" Roberta Vláška. Ten v rozhovoru s Petrem Hájkem vysvětluje pozadí dramatických dějů ve světě i u nás, protože nakonec všechno souvisí s tím, co máme - a co si nemusíme nechat vzít:
Držme si klobouky, bude to jízda! Zůstane dolar světovou rezervní měnou? Koruna se zatím chová lépe než jiné měny. Zlatý klub je otevřen a prosperuje. A co stříbro? Valí se vlna, které nikdo neunikne. Pojďme se bránit proti okrádání!
Sledujte zde
Zbabělost a neurčitost
Obdobné je to s Macinkovými esemeskami agentu Bruselu a amerického bidenovského "hlubokého státu" Petru Kolářovi. Jistě, byly nepochybnou taktickou chybou. Nikoli obsahem, ale načasováním a nepochopením, že jejich adresátem je postava ještě bezectnější než jeho překabátěná loutka. I zde však zůstal Babiš a další ministři ANO "halfmany". Napůl. Macinku nepodtrhli, ale ani ho nepodrželi.
Postavil se za něj jednoznačně snad jenom předseda PRO v barvách SPD Jindřich Rajchl. Coby zkušený právník upozornil, že Kolář zveřejněním korespondence porušil zákon. Ostatně ani policie, ani státní zastupitelstvo se tím podle všeho do této chvíle nezabývají - ač je to jejich povinnost. Jen další ukázka hloubky zdejšího "hlubokého státu" korupčníků Víta Rakušana a ministra nespravedlností "dona Pabla" Blažka.
Tady se měl ovšem opět jednoznačně projevit především premiér. Ten ale nechal zase všechno uplout po proudu do meandrů bahnité neurčitosti. Zbabělost? To sotva. Babiš si sám něco užil s nezákonnostmi kolem svého letitého jednoznačně politického procesu Čapí hnízdo. Velmi dobře tedy ví, že spravedlnosti se v naší zemi nikdo dopředu odsouzený a lynčovaný mediální korporátní chobotnicí nedovolá.
(adsbygoogle=window.adsbygoogle||[]).push({});
Její propojení nejen s justicí a policií, ale i s tajnými službami agenta Koudelky opětovně demonstrovalo zatčení čínského novináře. Je u nás po leta a proti žádnému zákonu se neprovinil. Museli na něj proto navléci gumový paragraf vytvořený fialovou bandou korupčníků těsně před volbami. Ostatně i fakt, že Pavel v zastoupení Koláře vůbec mohl Koudelku i útvar pro "boj s organizovaným zločinem" pověřit "vyšetřováním" Macinkových esemesek, je z téhož spikleneckého klobouku.
Střet versus střed
"Halfman" Babiš sice nejspíš zbabělec není, ale zato se hluboce mýlí. Tvrdí, že buduje své ANO jako stranu "pro všechny", takzvanou all catch party. Nejenže však už termín z anglického politologického slovníku napovídá, že mimo anglosaské prostředí s většinovým volebním systémem nic takového možné není.
Především však taková strana nepředstavuje "střed", ale střet se všemi, kteří jsou mimo ni. Velmi ostrý střet - jak ukazuje americká revoluce Trumpovy "all catch party" pro všechny, kdo chtějí vybojovat zpátky ukradený normální svět. Tomuhle ale nerozhodný Babiš zjevně nerozumí. Proto nemůže být českým Ficem, o Orbánovi ani nemluvě.
ZBRANĚ NEPODVOLENÝCH FUNGUJÍ!
Už zase někde straší s dalším covidem. Tentokrát se bude možná jmenovat Ptačí chřipka. Andrej Babiš se sice právě za zločiny covidismu omluvil, jenže - věřte mu. Ale je úplně jedno, s čím přijdou. Daniel Fiala rozšířil možnosti sebeobrany nepodvolených!
Tisíce vděčných uživatelů jeho přípravků už také vědí, jak účinné jsou "medíky" při léčení a prevenci i těch nejzávažnějších chorob včetně onkologických . Kdo vyzkoušel, "ret neodtrhne více", řečeno s Janem Nerudou. Kdo ne, měl by. Jde o ten největší kapitál: Naše zdraví!
A co je také podstatné: Nákupem přes supramedex.protiproud.info , současně pomáháte k další svobodné existenci Protiproudu!
Sledujte zde
Je víceméně dobrý manažer, ale slaboučký politik. A protože mu schází jakékoli ideové vybavení, myslí si, že jeho vítěznou pozicí je střed. Jenže ten, jak výše řešeno, jako něco pevného neexistuje. Definuje ho pouze střet - jak perfektně předvádí Viktor Orbán. Babiš ani sám neví, že právě představa velké části voličů, že je v zásadním střetu s fialovci, mu vyhrála volby.
O to se ale nezasloužil on, ale politicky vyčpělá, korupcí a zbabělostí prosáklá donedávna vládnoucí Pátá kolona Bruselu s jediným programem "antibabiš". Poloha "napůl" však nebojovnému premiérovi uprostřed lítého zápasu do hrdel a statků dlouho nevystačí. První větší souboj s hradní baštou fialovců tak zatím prohrává. Roviny totiž halfmanům nesvědčí.
Vyblednutí
Napohled překvapivě mu v tom začal sekundovat i Petr Macinka. Na domácí scéně přitom dal najevo, že umí být dostatečně razantní a radikální. Nejen jeho souboj s Kolářem, ale především první kroky na obou ministerstvech, která zatím obhospodařuje, působily zajímavě.
Střet s hluboce uloženými státními strukturami neziskovek a diplomatických záškodníků instalovaných praporečníkem Páté kolony "mamánkem" Lipavským a ambicemi posedlým lidovcem Petrem Hladíkem (také si všímáte, jak je to tu samý Petr?) vedou nepochybně k uznalému pokývnutí.
Jenomže jakmile se ocitl v Mnichově na ostře sledované bezpečnostní konferenci v mžiku zbabišovatěl. Sice se v diskusi sympaticky pustil do křížku s "krvavou" Hillary (Clintonovou) a polsko-americkým bidenovským liberálem na postu ministra zahraničí Tuskovy vlády Radoslawem Sikorskim. Jenže když došlo na argumentaci, vybledl.
Ano i ne je správně!
Nikoli proto, že by argumentů nebylo. Ale neodvážil se je použít. Zůstal na půli cesty. Halfmann. Nejprve odmítne, že Ukrajina bojuje za nás - výborně! - ale když po něm zkušení váleční štváči vyjedou ohranými prolhanými mantrami, vezme zpátečku. Sdělí, že prý Ukrajina bojuje s Ruskem za svou nezávislost a demokracii. No to se mu pak samozřejmě všichni Rakušanové a spol. vysmějí, a právem radostně hýkají, že si ho Sikorski namazal na chleba.
Ne politika, ale zdraví je nejcennější kapitál!
Z rozhovorů Petra Hájka s podivuhodným zakladatelem Bewitu Jiřím Černotou už víme o pozoruhodných případech uzdravení a unikátním vývoji zcela přírodních prostředků (bez stopy chemie) na posílení těla i ducha (a krásy) - včetně dosažení praktické dlouhověkosti.
I vy si můžete si vytvořit bezplatný účet BEWIT a pokud nakupujete přes Protiproud dostanete speciální slevy. Chcete-li si prohlédnout kompletní nabídku na e-shopu firmy BEWIT , pak nákupem přes tento odkaz pomůžete nejen sobě, ale i další existenci Protiproudu. Mnoha nepodvoleným, kteří tak již činí, velmi děkujeme!
Vytvořit bezplatný účet BEWIT
Neodváží se totiž říci jednoduchou pravdu, že ten, kdo se brání, je Rusko obklíčené NATO. Že jde o válku Západu proti Rusku skrze nacistickou juntu dosazenou po Američany zorganizovaném a zaplaceném převratu na Majdanu. Proto uvízne v půlce, která je ovšem nehájitelná. A totéž, když mluví o Bruselu a karikatuře demokracie v podobě takzvaného evropského parlamentu. Přitom všechny argumenty dávno precizoval a přednesl křesťanský radikální vůdce Orbán. Stačilo je přednést. Jenže na to zase neměl odvahu.
"Vaše řeč budiž ano - ano, ne - ne," pravil při kázání "na Hoře" Ten, na jehož kříži a ramenou donedávna po téměř dva tisíce let stála a prosperovala dosud nejúspěšnější civilizace. Šel při tom přes hory a roviny až k Hoře Olivetské a Golgotské, aniž jedinkrát zaváhal. Proto ho nakonec následoval "celý svět." A stále ještě žije z jeho odkazu - i když ho pacholci toho s kopytem dnes zase jednou vláčí blátem.
Slova jako Možná, Snad, Tak trochu, Napůl - z toho bláta ven nevedou. Jen ano - ano, ne - ne. Halfmani prostě nejsou dobrými vůdci do hor.
A do obtížných rovin, do zrádných blat politické neurčitosti, už vůbec ne.
