Schválení tzv. „obráceného rozšíření“ pro Ukrajinu a další kandidátské státy by institucionalizovalo třístupňovou Evropu, mezi skupinou „E6“, střední Evropou a novými částečnými členy z východní Evropy a Balkánu, a usnadnilo by německé federalistické plány založené na principu rozděl a panuj.
Obrácené rozšíření EU
Server Politico informoval o plánu EU udělit Ukrajině částečné členství do příštího roku jako součást komplexního řešení konfliktu na Ukrajině. Nejmenovaný představitel tento krok označil za „obrácené rozšíření“ a vysvětlil, že „by šlo o určitou rekalibraci procesu — vstoupíte, a poté postupně získáváte práva a povinnosti.“ Tento postup by podle něj umožnil vstup i ostatním kandidátům a završil by expanzi bloku ve východní Evropě a na Balkáně.
Pokud Viktor Orbán nebude během příštích parlamentních voleb „demokraticky sesazen“, EU plánuje požádat Donalda Trumpa, aby na něj vyvinul tlak a přiměl ho s návrhem souhlasit. V opačném případě by EU Maďarsku odebrala hlasovací práva.
Tato myšlenka se poprvé objevila v analýze probruselského serveru Politico v listopadu minulého roku. Podle této analýzy by i „Polsko mohlo brzdit snahu EU rychle udělit Ukrajině členství“, pokud by to Varšavu nutilo otevřít svůj zemědělský trh další záplavě levných a nekvalitních ukrajinských potravin.
(adsbygoogle=window.adsbygoogle||[]).push({});
Podle citované analýzy žádná politická síla v Polsku nechce nést odpovědnost za domácí dopady vstupu Ukrajiny do EU, zvláště před parlamentními volbami na podzim 2027. Liberálně-globalistická vládní koalice premiéra Donalda Tuska už nyní čelí obtížnému boji a podpora tohoto kroku by zmařila jakoukoli naději na udržení moci. Prezident Karol Nawrocki z konzervativní opozice by naopak zradil své voliče, pokud by s vládou souhlasil a umožnil vstup Ukrajiny do EU.
Západní Jádro vytvoří skupinu E6
Je proto možné, že „obrácené rozšíření“ směrem k Ukrajině nebude zahrnovat neomezený bezcelní přístup jejích zemědělských produktů, ani na celý trh EU, ani pouze do Polska, aby si Brusel zajistil souhlas Varšavy. V každém případě by rychle prosazované členství Ukrajiny v EU de facto posunulo federalistické cíle Unie tím, že by institucionalizovalo německý koncept „dvourychlostní Evropy“. Ve výsledku by tak vznikly tři úrovně členství: „E6“, ostatní plnoprávní členové a noví částeční členové.
Označení „E6“ se vztahuje na šest největších ekonomik EU — Německo, Francii, Itálii, Španělsko, Nizozemsko a Polsko, které by společně stály na vrcholu této institucionalizované hierarchie. Ta by byla neoficiálně vedena německo-francouzským tandemem (případně by se mohla štěpit do frakcí, pokud by jejich rivalita přerostla únosnou míru). Bez ohledu na to, zda se Polsko do „E6“ skutečně zapojí, což zmíněná analýza nepovažuje za samozřejmé, by tím byla EU formálně rozdělena.
Zlobivá Střední Evropa
Skupina „E6“ by prosazovala reformy usnadňující federalizaci - i kdyby tento konečný cíl nebyl otevřeně přiznán, aby nevyděsil některé státy a jejich občany. Noví částeční členové by pak byli tlačeni k přizpůsobení se těmto politikám, aby dosáhli plného členství, zatímco zbývající plnoprávní členové druhé úrovně by byli pod tlakem první i třetí úrovně, aby postupovali stejně. Mezi jednotlivými úrovněmi přitom existuje zřetelné geopolitické rozdělení.
„E6“ představuje západní Evropu (s výjimkou Polska), noví částeční členové by reprezentovali východní Evropu a Balkán, zatímco zbytek tvoří střední Evropa. Federalisté v EU proto usilují o to postavit první tři skupiny proti středoevropským členům, kteří federalizaci odmítají, a následně jim tento systém vnutit jako hotovou věc.
To pomáhá vysvětlit akcelerovanou naléhavost schválení „obráceného rozšíření“ pro Ukrajinu a další kandidáty.
Zdroj
