V Hollywoodu dnes najdete jen velmi málo celebrit, které nestojí na straně toho nejtvrdšího progresivismu. Tato politika se však nedotýká jen názorů slavných herců či režisérů, ale i samotných děl, které musí být politicky korektní a odpovídat požadavkům tzv. DEI.
To znamená, že dnes již musí být v každém filmu určitý počet barevných či LGBTQ postav a to často i v samotném štábu. Politická korektnost a propaganda je také stále častěji součástí filmů a seriálů.
Herci, kteří se tomu vymykají a mají spíš konzervativnější smýšlení, jsou dnes na pranýři. O tom, jak to dnes vypadá ve filmovém průmyslu, vypráví i Dennis Quaid, jeden z mála herců, kteří progresivismus zásadně odmítli a příčí se jim i současná hollywoodská tvorba.
Známý hollywoodský herec Dennis Quaid vyslovil ostrou kritiku radikální politické transformace zábavního průmyslu a prohlásil, že kdysi otevřená kreativní kultura byla nahrazena krajně levicovou ortodoxií, která nyní trestá odlišné názory.
Během rozhovoru s pastorem Gregem Lauriem si herec nebral servítky, když hovořil o tom, jak dramaticky se kultura v Hollywoodu v posledních letech změnila.
Podle Quaida jsou názory, které by dříve byly považovány za umírněné nebo mainstreamové, nyní označovány jako „extrémní“ nebo kontroverzní, uvedl New York Post .
„Věci se teď vydaly tak extrémně, tak daleko doleva,“ řekl Laurie během rozhovoru s Quaidem.
„Viděl jsem podcast, ve kterém byli Bill Maher a Dana Carvey. Byla to Dana Carvey, kdo řekl: „Řekla jsem svým přátelům v Hollywoodu, že jsem demokrat z dob Clintona, ale někteří mě teď nazývají nacistou.“
Quaid uvedl přirovnání, že být Clintonovým demokratem dřív znamenalo být na správné straně nebo tak něco. „Co bývalo, už nyní nemůže být.“
Herec se pak popsal jako „nezávislý člověk se zdravým rozumem“, i když řekl, že ve své hlavě spíše „inklinuje ke konzervatismu.“
„Jsem jen pro zdravý rozum, to opravdu jsem,“ řekl Quaid.
Později v podcastu se Laurie zeptala Quaida na trávení času s prezidentem Donaldem Trumpem.
Nazval Trumpa „velmi překvapivě přístupným, velmi vtipným a opravdu upřímným.“
V rozhovoru před rokem s podnikatelem a moderátorem podcastu Patrickem Bet-Davidem Quaid nabídl odhalující pohled do zákulisí na to, proč se nakonec rozhodl Los Angeles úplně opustit.
„L.A. podle mě bylo velmi, velmi dobré, ale hodně se změnilo.“
Na otázku, co změnu vedlo, Quaid popsal prostředí, které už není definováno otevřenou kreativní výměnou, ale ideologickou konformitou a profesním zastrašováním.
„Není to místo, kde bych chtěl být. Nemám chuť na výměnu názorů. Je to pořád politicky korektní a je to trochu jako spousta strachu… A proto jsem se přestěhoval do Nashvillu, abych se vrátil do vnitrozemí a cítil se tam víc doma,“ řekl.
Quaid dále argumentoval, že identita Hollywoodu prošla v posledních desetiletích zásadní inverzí.
„Všechno je obrácené vzhůru nohama… V Hollywoodu bývalo normální být rebelem, být outsiderem, ne jít s establishmentem. To bylo v sedmdesátých letech vzrušující. A teď? Být ultralevicový je v podstatě status quo a je nutné být i politicky korektní.“
Podle Quaida je tento posun doprovázen nezaměnitelným ochlazujícím efektem na projev, zejména během éry COVIDu.
„Agentury, publicisté, studia mi říkaly: ‚Neříkej nic o politice nebo o tom, jak se cítíš, protože bys mohl přijít o práci.‘ Aspoň to byla ta podprahová zpráva.“
Současně poznamenal, že veřejné politické projevy jsou v Hollywoodu vítány, ale pouze tehdy, když se shodují s jedním jediným ideologickým směrem.
„Pokud budete mluvit hezky o Bidenovi nebo podporovat demokrata, bude to v pořádku. Ale kdybyste podporovali republikána nebo Trumpa, tak to vás nebudou chtít.“
Quaid také reflektoval to, co vidí jako širší přeskupení americké politické identity, včetně toho, která strana nyní zastupuje běžné dělnické voliče.
„Dřív byla Republikánská strana stranou bohatých. Teď jsou korporace s demokraty a běžní lidé s republikány.“
Přesto herec zdůraznil, že ideologická rozmanitost — nikoli vynucený konsensus — je nezbytná pro fungující republiku.
„Nebojte se ozvat jen proto, že je to trapné. I když jste demokrat v místnosti plné republikánů, musíte začít spolu mluvit a hádat se o těchto otázkách.“
Quaid zakončil lítostí nad zánikem dvoupartajního překryvu, který kdysi charakterizoval americkou politiku.
„Měli jsme liberální republikány a konzervativní demokraty… Teď je to černobílé: musíte být na jedné nebo druhé straně.“
Tolik k situaci v Hollywoodu, která se však dá aplikovat i na situaci v řadách celebrit ve filmovém průmyslu kdekoli v západním světě.
Pro příklad ostatně ani nemusíme chodit za hranice, stačí se podívat do řad naší umělecké fronty. I tam již povolují jen jeden jediný názorový proud, ne náhodou velmi podobný tomu, který razí v Hollywoodu…
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 3 Průměrně: 5 ]
