Také se vám zdá, že evropská justice dlouhodobě „pracuje“ podle jednotných notiček z Bruselu? To je patrné právě na stále větším počtu rozsudků, podle kterých jsou pachatelé z řad těch, kteří údajně Evropu obohacují, téměř vždy psychicky nemocní.
Člověk má tak nějak pocit, že se do Evropy musely přestěhovat blázince z celé Afriky, Afghánistánu či arabských zemí. Obzvlášť v případě, kdy se jedná o závažný trestný čin je verdikt „psychicky nemocný“ téměř jistotou.
Na druhou stranu se vyskytují případy, kdy je tvrdě potrestán Evropan, který si dovolil vztáhnout v sebeobraně ruku na muslimského násilníka.
Ve Francii v současné době padly verdikty, které přesně zapadají do uvedených šablon. V tomto článku se podíváme na vraždu mladého Francouze, v jiném si probereme protichůdný případ.
Případ, který se týká vraždy 18letého Francouze, byl dokonce v době činu natočen, nicméně dnes je již video zcenzurováno (jako mnoho jiných). Případ si tedy připomeňme.
Obchodní spor o 93,62 eur se změnil v tragédii. 67letý muž senegalské národnosti byl souzen za vraždu a pokus o vraždu. Otázka jeho duševního zdraví se od začátku táhla všemi debatami.
K incidentu došlo během sporu týkajícího se předplacených hovorů do Senegalu. Zákazník obchodu Bouygues, Ousmane Diallo, náhle pobodal mladého osmnáctiletého prodavače, učně, kterého neznal.
Theo, který byl přítomen se zákazníkem, byl bodnut do srdce. Obviněný se pak pokusil zaútočit na třetího prodejce.
Zraněný Theo se dostal z obchodu, přešel pár metrů do nákupního centra, než se zhroutil. O pár okamžiků později podlehl bodnému zranění srdce.
Pachatel byl obviněn z předem plánované vraždy a pokusu o vraždu. Před soudem se projednávala otázka jeho duševního stavu v době činu.
V pátek byl Ousmane Diallo, 67letý Senegalec, který byl od úterý souzen před soudem Seine-et-Marne, složeným ze tří profesionálních soudců a šesti občanů vybraných náhodně, prohlášen za trestně nezodpovědného.
Nyní je předmětem nucené hospitalizace na psychiatrickém oddělení.
K rozsudku se vyjádřila i Sandrine C., matka zavražděného mladíka. Po vynesení rozsudku prohlásila:
„Týden, který jsme právě prožili, znamená konec dlouhého a bolestivého období. Čekali jsme čtyři a půl roku, než nám bylo řečeno, že pan Diallo je vinen, ale není odpovědný. Je těžké to slyšet a nemožné to přijmout.
Čí je to tedy vina? Tento verdikt nás zničil. Těžko to vstřebáváme, je to jako rána kladivem. Máme pocit nespravedlnosti a hněvu. Ve Francii můžete zabíjet, aniž byste za to museli pykat. Už v roce 2003 spáchal násilné činy, proč mu bylo obnoveno povolení k pobytu?“
Na závěr je třeba upozornit na to, že jde zřejmě o zářný příklad tradiční justiční zvůle.
Čin byl totiž promyšlený a předem velmi pečlivě připravený, což neodpovídá údajnému náhlému psychickému vyšinutí.
O spisech k případu se totiž uvádí:
Některé prvky spisu, jako závěry první skupiny psychiatrů, kteří ho vyšetřovali, a svědectví policistů, kteří jako první reagovali, vysvětlovaly, že Ousmane Diallo byl při vědomí a odhodlaný spáchat trestný čin.
Den před činem v obchodě vyhrožoval: „Vrátím se, pokud nebudu mít své peníze.“ V den zločinu se podíval na svůj bankovní účet, než odešel z domu, aby zjistil, zda mu byl peníze proplaceny.
Také si dal tu práci a schoval nůž. Byl to předem promyšlený plán a on měl v úmyslu zabíjet. Zdálo se, že velmi dobře rozumí všemu, co dělá…
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0 ]
