Vědci ze Švýcarského federálního technologického institutu v Curychu (ETH Zurich) vyvinuli revoluční „živý“ stavební materiál, který aktivně pohlcuje oxid uhličitý (CO₂) z ovzduší a přeměňuje ho na pevné minerály – podobně jako kámen nebo vápenec. (Foto: X / ETH)
Tento materiál obsahuje fotosyntetické bakterie (cyanobakterie, známé také jako modrozelené řasy), které za přítomnosti slunečního světla přeměňují CO₂ na biomasu a uhličitanové minerály, čímž se materiál postupně zpevňuje a tvrdne.
Swiss researchers developed a living construction material with light activated bacteria that convert CO₂ into stone, strengthening structures while helping reduce air pollution. https://t.co/mxLrZ5sdQH pic.twitter.com/S03m0GEY6q — TechniaHQ (@techniahq) February 24, 2026
Výzkum, vedený profesorem Markem Tibbittem z oddělení makromolekulárního inženýrství, byl publikován v červnu 2025 v prestižním časopise Nature Communications.
Tým kombinuje hydrogel (měkký gel s vysokým obsahem vody a porézní strukturou) s cyanobakteriemi (konkrétně kmen Synechococcus sp. PCC 7002).
Materiál je 3D-tisknutelný, což umožňuje vytvářet složité tvary – od malých testovacích vzorků až po architektonické prvky.
V laboratorních testech materiál pohltil až 26 mg CO₂ na gram – více než trojnásobek oproti recyklovanému betonu.
Po 400 dnech zůstával aktivní, pokud dostával světlo, umělou mořskou vodu s živinami a CO₂. Minerální tvorba postupně zvyšuje mechanickou pevnost – materiál se sám „ztužuje“ a stává se vhodnějším pro stavební aplikace.
Vědci vidí největší potenciál v nátěrech fasád budov: domy by se staly aktivními „uhlíkovými dřezami“, které po celou dobu životnosti pohlcují CO₂ přímo z městského ovzduší.
Materiál by fungoval jako „živá kůže“ – zelený povlak, který se mění v pevný minerální povrch a čistí vzduch podobně jako stromy.
První veřejné demonstrace proběhly již v roce 2025:
V kanadském pavilonu na Bienále architektury v Benátkách (Picoplanktonics) – 3D-tištěné struktury ve tvaru kmenů stromů, vysoké až 3 metry, schopné zachytit až 18 kg CO₂ ročně (ekvivalent 20letého stromu).
Na Triennale v Miláně (Dafne’s Skin) – živý povlak na šindelích jako alternativa keramických tašek.
Tibbitt a jeho tým zdůrazňují, že jde o nízkonákladový, ekologický doplněk k chemickým metodám zachytávání CO₂. Materiál nepotřebuje energii navíc – stačí slunce a občasné doplňování živin.
Zdroj: livescience.com
Článek Vědci představili revoluční „živý“ stavební materiál, který může změnit svět se nejdříve objevil na AC24.cz .
