S. SPURNÝ
To je otázka, na kterou se snažili najít odpověď lékaři na Floridě, když diskutovali o zrušení povinného očkování. Historické souvislosti a argumenty, které zazněly během diskuze.
Volný souhrn z diskuze, která proběhla ve státě Florida na konci minulého roku. Odkaz na zdroj informací na konci článku.
Dva pohledy na věc
Deontologie je filozofický směr, který se zabývá etikou a tvrdí, že člověk by se měl rozhodovat podle neměnných morálních zásad. Prvním filozofem, který definoval deontologický princip byl německý filozof 18. století Immanuel Kant. Proti deontologii stojí utilitarismus, který hodnotí správnost jednání podle jeho důsledků.
Etický problém, který ilustruje obtížnost rozhodování podle obou principů, se nazývá tramvajové dilema. Principem dilematu je otázka, zda je morálně přípustné obětovat jeden život pro záchranu více lidí. Problém byl poprvé publikován v roce 1967.
Po kolejích se řítí tramvaj. Ve směru její jízdy je pět dělníků, kteří nemohou uhnout. U výhybky stojí člověk, který ví, že když tramvaj odkloní z přímého směru, zachrání životy pěti dělníků, ale zahyne jeden dělník, který pracuje na vedlejší koleji, na niž tramvaj svým přehozením výhybky odkloní. Na otázku, které řešení je morálnější, neexistuje odpověď. Zastánci utilitarismu tvrdí, že člověk by výhybku přehodit měl.
Florida a očkování
Nejvyšší lékařskou autoritou pro záležitosti očkování ve státě Florida je Joseph Ladapo. V září oznámil, že Florida zruší povinné očkování. Reakcí bylo mnoho a většinou silně formulované. Doktor Jake Scott ze Stanfordu napsal: „Likvidují zcela bezdůvodně jeden z největších lékařských triumfů.” Lékařská komora vydala prohlášení, ve kterém Floridu žádá, aby své rozhodnutí ještě zvážila, a varuje, že budou zbytečně ohroženy děti.
Floridský lékař své oznámení formuloval podle deontologických zásad a odmítl se bavit o pohledu utilitarismu. Joseph Ladapo uvedl: „Povinné vakcíny jsou nemorální a zavání pohrdáním a otroctvím. Kdo jsem, abych vám říkal, co si máte píchnout do těla? Nemám takové právo.”
Je to morální, nebo vědecká otázka?
Tím zcela změnil pravidla diskuze. Otázka očkování již není vědeckou, ale morální otázkou. Není to diskuze o počtech dělníků na každé koleji, ale o právu individuálního člověka. V případě očkování, a zejména očkování proti nemoci Covid-19, je argumentace o počtu dělníků na obou kolejích velice obtížná. Pro laickou veřejnost je téměř nemožné posoudit, kolik lidí daná vakcína zachrání a kolik jich naopak zabije nebo vážně poškodí jejich zdraví.
Laická veřejnost nemá možnost takovou diskuzi vyhrát ani ji nemůže správně vést. Nemá k dispozici data, různé studie jsou zatíženy konfliktem zájmů a data je možné vykládat různým způsobem. Odborná debata neexistuje, protože některé názory nejsou do diskuze vůbec připuštěny, a média sehrávají spíše úlohu prodejce farmaceutických přípravků.
A jako vždy: lidé jsou omezení
Utilitaristé s morálním pohledem nesouhlasí. Podle nich nemají někteří lidé dostatečné schopnosti, aby posoudili, co je pro ně dobré. Další lidé se musí podřídit zájmům celku. O tom, na kterou výhybku pojede tramvaj, budou rozhodovat odborníci, kteří nemusí veřejnosti odhalovat svoje konflikty zájmů. Jejich nevysloveným předpokladem je tvrzení, že je morálně ospravedlnitelné zabít jednoho člověka, pokud to zachrání život dalším dvěma.
Joseph Ladapo řekl, že na Floridě o očkování z tohoto pohledu nebudou vůbec diskutovat. Lidé nejsou stádo dobytka. Joseph Ladapo se ve své řeči odvolával na otroctví, protože povinné očkování je postaveno na stejném předpokladu jako otroctví, a to, že lidské bytosti jsou nástrojem společnosti, a ne svéprávnými bytostmi.
George Washington
Americká média hlavního proudu na zmínku o otroctví příliš nereagovala. Otázku svéprávných bytostí se snažila obejít odkazem na George Washingtona. První prezident USA během boje za nezávislost donutil své vojáky, aby se nechali naočkovat proti neštovicím. Nevysloveným předpokladem historické paralely byl argument, že jestli mohl morální hledisko ignorovat zakladatel USA, nebude tak důležité.
Individualistické argumenty
George Washington byl zakladatelem USA, ale vlastnil otroky a žil v době, kdy otázka nedotknutelných práv člověka byla teprve v plenkách. Pokud bylo v té době vlastnictví jiných lidských bytostí morálně neutrální, bylo nucené očkování v době válečné vřavy a boje o život lehčí otázkou k zodpovězení.
Farmář může naočkovat svoje krávy jakoukoli látkou dle svého uvážení. Jsou jeho majetkem, který si chce chránit. Krávy nepoznají, co je pro ně dobré, od toho mají svého farmáře. Je to identický vztah jako mezi otrokářem a jeho otroky. Ostatně pojem „stádní imunita”, kterou je ospravedlňováno očkování proti nemoci Covid-19, přímo odkazuje na vztah mezi farmářem a jeho majetkem. Abraham Lincoln vedl válku, jejímž cílem bylo zrušit právo jednoho člověka vlastnit druhého. Povinné očkování je pokusem o návrat k podobnému vztahu.
Co bude dále?
Diskuze v Americe dále pokračuje. Florida vakcíny nezakázala. Všichni, kdo je budou chtít, je dostanou. Pouze nejsou povinné. Florida opustila pozice „složitého” kompromisu, podle kterého existovaly výjimky z povinného očkování na základě zdravotních indispozic nebo náboženských důvodů. Americké státy se rozdělily. Na jedné straně stojí Florida, na druhé většinou demokratické státy, z nichž některé oznámily, že hodlají založit vlastní zdravotnickou alianci.
Post scriptum
Pozn. autora:
Existují dva typy společnosti. V té první společnost uznává jedince jako svéprávnou bytost a nejenže připouští otevřenou diskuzi na obtížná témata v době pandemie, ale dokonce ji aktivně podporuje. Lidé se mohou ptát, proč je správné, aby někdo přehazoval výhybku? Kdo je ten člověk a jaké má pro to oprávnění? Profesní a morální. Na základě jakých informací se rozhoduje, na kterou kolej tramvaj pošle? S jakou pravděpodobností ví, že v jedné variantě zemře pět lidí a ve druhé pouze jeden, zejména s přihlédnutím k tomu, že měli pouze několik měsíců na formulování hypotézy.
Pokud někdo říká, že nechce být tím jedním člověkem, který bude obětován, společnost respektuje jeho názor a nenazývá ho vrahem pěti lidí. A pak na konci živé diskuze bez limitů se společnost nějak rozhodne.
Ve druhé variantě se společnost bez diskuze rozhodne, že bude přehazovat výhybku. K její páce postaví osobu, kterou nazve odborníkem a u níž není nutné zkoumat konflikty zájmů. Je to překvapivé, protože jde o reálné životy skutečných lidí, a ne o dotace. Tento odborník není povinen veřejnosti vysvětlovat, s jakou jistotou ví, že na jedné koleji je lidí pět a na druhé jeden. Na základě jakých dat k tomu dospěl? Nemusí to vysvětlovat ani tomu člověku, kterého tramvaj rozdrtí, ani dětem, jejichž další psychický vývoj pro něj představují Leninovy třísky při kácení lesa. Jeho arogantní hraní si na Boha chrání veškerý mocenský aparát státu za pomoci propagandistické mašinérie státní televize, na kterou nuceně přispívají i lidé, kteří budou obětováni.
Aby potupa byla ještě větší, vystoupí na konci ve státní televizi nějaký další odborník a řekne lidem a dětem do očí, že takhle vypadá obrana demokracie.
Když lidé a odborníci nemají možnost volně diskutovat, protože si někdo myslí, že má právo druhým říkat, co je správně, není společnost chytřejší a silnější, ale o spoustě aspektů ani nemá šanci přemýšlet. Je proto hloupější a náchylnější podlehnout nejpřesvědčivějšímu šarlatánovi. I po dlouhé úvaze se zdá, že by tomu mělo rozumět i pětileté dítě.
S.Spurný
Článek Má stát právo zabít člověka, jestliže tím zachrání několik lidí? se nejdříve objevil na .
