Kauza Pfizergate byla sice již v zárodcích u belgického soudu „zaříznuta,“ nicméně další žaloba, která šla přes ESD, měla potřebnou odezvu,. Žaloba u Evropského soudního dvora neřeší zdaleka jen SMS, ale všechny okolnosti nákupu „Covid vakcín.“
A co víc: mimoto měla být také zveřejněna jména vyjednávačů, která jsou stále držena v tajnosti. Stále v podstatě víme pouze o tom, že „něco“ domlouvala šéfka EU přes SMS, nicméně nevíme co a kdo další se do celého procesu zapojil.
Veškerá jména, která byla uvedena v již odtajněných dokumentech, byla začerněna. ESD posléze vyzval k jejich odtajnění.
Evropská komise se brání před Evropským soudním dvorem proti tomuto dřívějšímu rozhodnutí soudu, které od ní vyžadovalo větší transparentnost ohledně jednání o smlouvách týkajících se „očkování“ proti Covid-19.
Ústřední otázkou případu je, zda Evropská komise měla zveřejnit jména úředníků zapojených do jednání s Big Pharmou. Ta jména zveřejnit odmítá, k čemuž nabízí velmi bizarní výmluvu.
Na slyšení v Lucembursku Evropská komise argumentovala, že zveřejnění těchto jmen by znamenalo skutečné riziko obtěžování. Podle právníka EK Antoniose Bouchagariana by zaměstnanci mohli být cílem konspiračních teoretiků nebo odpůrců očkování.
Varoval před možným fyzickým nebo psychickým zastrašováním a uvedl, že státní úředníci mají právo vykonávat svou práci v klidu, aniž by byli osobně odpovědní za politiky, které sami nestanovili.
Žalobu podala skupina europoslanců a více než 3000 občanů, včetně kritiků evropské očkovací politiky. Domnívají se, že Komise neposkytla dostatečnou transparentnost ohledně uzavření miliardových smluv s farmaceutickými společnostmi v letech 2020 a 2021.
Podle nich transparentnost není abstraktním pojmem, ale základní demokratickou hodnotou, zejména v době krize. Pouze zveřejněním jmen a funkcí zúčastněných vyjednavačů lze ověřit, zda neexistoval možný střet zájmů.
V roce 2024 Generální soud EU – nižší evropský soud – rozhodl, že existuje dostatečný veřejný zájem pro zveřejnění více informací.
Soudce uvedl, že Evropská komise ve zveřejněných dokumentech příliš mnoho informací začernila. Komise se proti tomuto rozhodnutí odvolala k Soudnímu dvoru, nejvyššímu soudu v EU.
Podle názoru Evropské komise jsou již zavedeny dostatečné kontrolní mechanismy. Například neupravené dokumenty viděl Evropský účetní úřad. Kromě toho mohou vyšetřování zahájit jak OLAF (Evropský úřad pro boj proti podvodům), tak Evropské státní zastupitelství (EPPO), pokud k tomu existuje důvod.
Právníci žalobců však zpochybňují plnou nezávislost těchto orgánů, zvláště když rozpočet EPPO schvaluje sama Evropská komise.
Během slyšení položil předseda soudu Koen Lenaerts Komisi zásadní otázky. Naznačil, že transparentnost by mohla skutečně přispět k vyvracení konspiračních teorií, místo aby je podporovala.
Dále zdůraznil, že jednání neprobíhají pouze na nejvyšší politické úrovni, ale také na technické a oficiální úrovni, což znamená, že veřejná kontrola jakýchkoli střetů zájmů může být relevantní.
Problém není ojedinělý. Evropské smlouvy na vakcíny jsou už nějakou dobu pod lupou. Předsedkyně komise Ursula von der Leyen se dříve dostala pod palbu kritiky kvůli textovým zprávám s generálním ředitelem Pfizeru, který podepsal miliardovou smlouvu s EU.
Odmítnutí zveřejnit tyto zprávy se stalo známým jako aféra „Pfizergate.“ I v tomto případě Generální soud rozhodl, že Evropská komise nesprávně zatajila informace.
Dne 11. června vydá generální advokát soudu právní stanovisko, které určí konečné rozhodnutí. Zatím není známo, kdy přijde konečný verdikt.
Evropská komise však očividně nemá nejmenší zájem být v tomto ohledu transparentní.
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0 ]
