SYRZDARMA
Po velkém úspěchu prvního kurzu na téma dedukce a indukce je tady pokračování, ve kterém se účastníci mohou seznámit s teorií komplexních čísel a paradoxem hromady na příkladu českého státního rozpočtu.
První lekce na téma matematiky představila například nebezpečí důkazu tvrzení za pomoci neúplné indukce .
Druhá lekce přináší základní matematické pojmy a plynule přechází v malý výlet do řecké logiky.
Komplexní čísla
V matematice existuje obor čísel reálných a čísel komplexních. Komplexní čísla se liší od reálných tím, že k reálným číslům přidávají takzvanou imaginární jednotku, která se označuje jako (i). Imaginární jednotka je pro běžného smrtelníka obtížně představitelná, protože platí, že imaginární jednotka na druhou se rovná minus jedna.
Komplexní čísla slouží například k výpočtům střídavých elektrických obvodů nebo se používají v kvantové fyzice.
Pro snazší pochopení nabízí rádio Jerevan velice jednoduchý praktický příklad.
Existuje obor reálných pohlaví. Jeho množina obsahuje dva členy. Nikdo nemá problém je definovat a každý si je dokáže představit. Přidá-li se ovšem k reálným pohlavím imaginární jednotka nepředstavitelného pohlaví, jejíž počet je nedefinovatelný, vzniká obor komplexních pohlaví.
Komplexní pohlaví slouží v praktickém životě k rozvrácení společnosti a progresivní propagandě. Podle teorie ovládání mas, kterou vypracovali komunističtí stratégové, není cílem propagandy přesvědčit nebo informovat. Jejím cílem je lidi ponížit. Musejí-li od rána do večera poslouchat výklady z oboru komplexních pohlaví, ztrácejí svoji integritu. Jejich vůle k odporu je nalomena.
Paradox hromady
Starořecký filosof Eubúlidés žil ve 4. století před naším letopočtem, přibližně ve stejné době jako Aristotelés. O jeho životě není známo takřka nic, ale proslavil se definováním sedmi logických paradoxů.
Nejznámější je paradox lháře: Když lžu a říkám, že lžu, lžu, nebo mluvím pravdu?
Dnešní kurz se bude věnovat dalšímu paradoxu, kterému se říká paradox hromady, v řečtině Sorites:
Myslíš si, že jediné zrnko písku je hromada? Není. Co řekneš o dvou zrnkách? Pokud nepřipustíš, že dvě zrnka jsou hromada, budu pokračovat v přidávání zrnek, až jich bude dostatek. Neznám nic horšího a více absurdního než to, že bytí a nebytí hromady je určeno jedním zrnkem obilí.
Paradox hromady slouží například jako důkaz přechodu od kvantitativních změn ke změně kvality. Jedno zrnko navíc již neznamená více zrnek, ale vznik hromady.
K vysvětlení řeckého paradoxu hromady si odborníci rádia Jerevan vybrali příklad českého státního rozpočtu.
Odstupující vláda schválila rozpočet se schodkem 286 miliard korun. Vláda, která vyšla z podzimních voleb, představila upravený návrh rozpočtu, který předpokládá deficit ve výši 310 miliard korun. Rozdíl je 24 miliard korun neboli zhruba jedno procento celkových výdajů státu v roce 2026.
Veřejnost může poslouchat desítky hodin odborných diskuzí, podle kterých je 286 miliard příkladem odpovědného rozpočtu, zatímco 310 miliard je porušením zákona.
Otázka, kterou by položil řecký filosof Eubúlides, přitom v žádné diskuzi nezazněla. Ve kterém okamžiku se po přidání jedné miliardy stane z odpovědného rozpočtu rozpočet neodpovědný? Je to 287 miliard, nebo 302 miliard? Kde je to klíčové zrnko písku, ta rozhodující miliarda?
Jak může být deficitní rozpočet odpovědný? Co když v případě rozpočtu dochází ke kvalitativnímu přechodu od neodpovědnosti k odpovědnosti teprve v okamžiku, kdy je deficit nulový?
Případ Argentiny
Tímto způsobem se k problému postavili v Argentině. Krátce po svém zvolení představil prezident Javier Milei návrh nových pravidel pro sestavování rozpočtu:
Běžné výdaje se skládají ze součtu indexovaných mandatorních výdajů a výdajů, o kterých se rozhoduje individuálně. Mandatorní výdaje jsou indexovány podle inflace a dalších faktorů. Individuální výdaje indexovány nejsou.
Podle našeho návrhu sestavování rozpočtu by se mandatorní výdaje mohly zvýšit, pokud jsou skutečné příjmy vyšší než odhadované, ale individuální výdaje by zůstaly stejné. Při přechodném zvýšení příjmů může stát šetřit nebo splatit dluh, při trvalém hospodářském růstu bude stát snižovat daně. Nová rozpočtová metodika dosáhne tří dosud nevídaných cílů:
Navždy zajistí fiskální rovnováhu, čímž skončí trestání společnosti za státní zadlužování a tisk peněz.
Donutí stát, aby převzal odpovědnost za důsledky ekonomických výkyvů.
Donutí stát, aby nadměrné příjmy vrátil společnosti prostřednictvím snížení daní.
Prezident Milei dotlačil stát ke kvalitativní změně paradoxu hromady. Pokud hospodaří stát s deficitem, je neodpovědný a je jedno, kolika zrnek písku nebo miliard se kdo dopočítá.
Takřka ve všech zemích světa je za neodpovědné hospodaření státu paradoxně odpovědný občan, nikdy ne samotný stát. Občan, tedy správně daňový poplatník, platí za neodpovědné hospodaření zvýšením daní, budoucím zvýšením daní nebo inflací, kterou způsobuje tištění peněz na pokrytí deficitu.
Od vzniku samostatné České republiky v roce 1992 byl státní rozpočet v přebytku v šesti letech: 1993 až 1995, 2016 až 2018. Ve všech ostatních letech byla zřejmě nějaká mimořádná situace nebo přímo krize.
syrzdarma.cz
Článek Vzdělávací kurzy rádia Jerevan jedou se nejdříve objevil na .
