Opakovaně se objevují indicie, které naznačují, že mnohé z více či méně vzdálené historie není zrovna tak, jak se tvrdí. Hodně známé jsou například hypotézy o starověkém Egyptě, kde je podle některých výzkumníků podávána historie jinak, než jak se skutečně odehrála.
Holandský výzkumník Hans Scheffers se zabývá zejména historií oblasti Evropy a Asie a roky hledá indicie, které by potvrdily, že byla záměrně zatajena existence mocné říše, která ovládala část obou kontinentů.
Je nám tedy skutečně podávána záměrně zkreslená historie? Nebo ji před mnoha lety někdo účelově „upravil“ a my tento „podstrčený“ mustr od té doby jen slepě papouškujeme? Nebo je to snad jen konspirace?
V nové epizodě podcastu Jorna Luky diskutuje výzkumník a autor Hans Scheffers svou teorii Tartarie. Podle Schefferse staré mapy, fotografie a budovy odkazují na zaniklou civilizaci, která byla z velké části vymazána z historie. Svůj výzkum a zjištění popsal v knize Velká Tartarie .
Od cestování po světě k alternativní historii
Scheffers uvádí, že jeho zájem o toto téma vznikl během častých cest, které podnikal se svou nyní již zesnulou manželkou. S knihami o starověkých civilizacích v batohu navštívil historická místa po celém světě.
Tam ho fascinovaly monumentální stavby a architektura, o kterých přemýšlel, jak v minulosti vznikly.
Při hledání vysvětlení se zabýval tématy jako posvátná geometrie, starověké stavební techniky, frekvence a Fibonacciho posloupnost. Při tom narazil na termín „Velká Tartaria,“ který se objevuje na mnoha starých mapách a v encyklopediích, ale dnes se v historických popisech téměř nepoužívá.
„Pod každým kamenem je něco, co vás otočí,“ říká Scheffers v podcastu. „Pak se vám otevře celý svět.“
Zmizelá říše
Podle Schefferse nebyla Tartarie malou zemí, ale obrovskou oblastí, která se rozprostírala na rozsáhlých částech Asie a Evropy. Na mapách ze 17. a 18. století je oblast často označována jako Tartaria Magna. Tvrdí, že tato civilizace měla pokročilé znalosti a globální vliv.
Podle jeho vize byla Tartarie společností s monumentální architekturou, znalostmi geometrie a dokonce i technologiemi, které již dnes neexistují. Stopy tohoto vlivu jsou stále viditelné v budovách, které lze najít po celém světě.
Scheffers poukazuje na to, že staré mapy a dokumenty ukazují, že Tartarie byla zmiňována poměrně nedávno. „Ještě asi sto let nazpět se Tartarie stále zmiňovala,“ říká. „Poté postupně zmizela z dějepisných knih.“
Obvinění z falšování historie
Tvrdí, že historie byla v průběhu staletí opakovaně přepisována. Svoji roli v tom hrály politické a náboženské mocenské struktury.
Odkazuje mimo jiné na staré encyklopedie, ve kterých se Tartarie stále vyskytuje a na statistiky, ukazující, že publikace na toto téma prakticky zanikly ve dvacátém století.
Zmiňuje také odtajněné dokumenty a alternativní historické studie, které poukazují na systematické úpravy historických narativů.
„Dějiny píší vítězové,“ říká Scheffers.
Bahnité povodně a zapuštěné budovy
Další prvek jeho teorie se týká tzv. „bahenních povodní,“ velkých bahenních katastrof, které částečně pokryly města a budovy vrstvou sedimentu. Poukazuje na budovy, jejichž okna a dveře jsou pod současnou úrovní ulice, a vidí to jako důkaz, že původní úroveň terénu byla dříve nižší.
Takové jevy lze nalézt na mnoha místech světa, od Evropy po Spojené státy.
Monumentální architektura a zaniklé budovy
Ve svém výzkumu věnuje Scheffers pozornost také monumentálním stavbám z devatenáctého století, jako jsou radnice, opery a vládní budovy. Podle něj je velikost a detaily těchto staveb obtížné vysvětlit v kontextu s tehdejšími oficiálně dostupnými stavebními technikami.
Odkazuje také na světové výstavy z devatenáctého a počátku dvacátého století. Obrovské palácové budovy, kde se konaly, byly později zbořeny. To vyvolává otázky.
Kontroverzní tvrzení
V rozhovoru zachází Scheffers ještě dál a naznačuje, že některé historické budovy měly zachytávat energii z atmosféry. Odkazuje také na příběhy o obřích dveřích ve starých budovách, které s tím souvisejí.
Rostoucí zájem
Navzdory kontroverzi si Scheffers všiml, že o toto téma roste zájem. Jeho přednášky přitahují stále více posluchačů a jeho knihy se dobře prodávají.
Tento zájem zapadá do širšího trendu, kdy lidé častěji zpochybňují zavedená historická vysvětlení. „Lidé si začínají dělat vlastní výzkum,“ říká.
V roce 2017 Vladimir Putin během návštěvy předal prezidentovi Tatarstánu mapu starověké Tartarie. Tuto mapu vytvořil nizozemský kartograf 17. století Willem Blaeu.
Celá debata s výzkumníkem – viz video níže (holandsky):
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0 ]
