SYRZDARMA
Klíčová dopravní tepna podél íránského pobřeží je uzavřena . Americká armáda zaútočila o víkendu na rafinérii v blízkosti Teheránu. Cena ropy na světových trzích vyletěla vzhůru. Může mít Bílý dům nějaký plán?
Subjektivní výběr názorů z amerických médií mimo hlavní proud. Pokud se názor odkazuje na fakta, je zdroj informace přímo v odkazu v textu.
Nová fáze konfliktu
Konflikt v Íránu se posunul do další fáze. Americká a izraelská letadla začala bombardovat zásobníky ropy v blízkosti Teheránu, zatímco íránské vedení slibuje, že bude pokračovat v odvetných útocích a donutí útočníky, aby zaplatili vysokou cenu. Do víkendu se letecké útoky omezovaly na odpalovací rampy a další vojenská zařízení, velitelská stanoviště, výrobní závody podílející se na opravách a výrobě balistických raket a místa, kde se vyskytovali velitelé íránských revolučních gard.
Během sobotní noci zasáhla americká armáda rafinérii Tondgouyan, včetně ropných zásobníků.
Podle komentátorů dodržovaly státy Blízkého východu tichou dohodu, že v případě konfliktu bude ropná infrastruktura ušetřena. Je obtížné to dokázat, ale například v roce 2024 tlačil prezident Biden na izraelské vedení, aby při odvetě za íránské raketové útoky necílilo na ropná zařízení a související infrastrukturu.
Racionálním důvodem pro dohodu bylo uvědomění si, že ropa je pro všechny státy klíčovou komoditou a základním stavebním kamenem jejich ekonomik. Zničení nebo vážné poškození ropného průmyslu se blíží vzájemné ekonomické destrukci. Tichou dohodu měly zájem dodržovat i Spojené státy, protože ohrožení dodávek znamená zvýšení cen ropy na světových trzích a zdražení benzínu, které je špatnou zprávou pro každého amerického prezidenta. Víkendový zásah rafinérie představuje změnu taktiky.
Cena ropy na světových trzích minulý týden prudce vzrostla. To nepochybně není dobrou zprávou pro Američany a politickou reprezentaci u moci, protože poločasové volby v listopadu se blíží. Bílý dům na vzestup cen reagoval prohlášením, že se jedná o dočasné navýšení cen a v dlouhodobém horizontu znamená eliminace íránské hrozby stabilnější ceny ropy.
Revoluční gardy
Značnou část íránské ekonomiky, včetně ropného průmyslu, kontrolují islámské revoluční gardy. Organizace íránských revoluční gard „Islamic Revolutionary Guard Corps” neboli IRGC byla ustavena krátce po islámské revoluci v roce 1979. Zatímco úkolem íránské armády je chránit územní celistvost, IRGC má jiný mandát: zajistit integritu islámské republiky.
BBC publikovala v roce 2009 článek, podle kterého je IRGC nejen jakousi protiváhou íránské armády, ale podílí se na řadě ekonomických aktivit a její členové se účastní politického života. Během desítek let se IRGC změnila z polovojenské organizace v rozsáhlé průmyslové impérium, které pomáhá financovat samotný režim a jeho ideologii.
Časopis Fortune píše , že různé části IRGC vlastní rafinérie, železniční tratě, vodní nádrže nebo plynovody a řídí také letiště v hlavním městě. Podle některých odhadů kontrolují íránské revoluční gardy až polovinu ekonomiky. Během nedávných občanských protestů byly hlavní oporou režimu při masakru civilního obyvatelstva. Hlavním zdrojem příjmů IRGC je těžba a prodej ropy. Jejím hlavním odběratelem je Čína, která obchází mezinárodní sankce uvalené na Írán, a proto může ropu nakupovat s výraznou slevou.
Neznámý ostrov
Bombardování rafinérie Tondgouyan u Teheránu je útokem na ekonomickou základnu IRGC. Rafinérie zásobuje pohonnými hmotami její jednotky a domácí trh. Exportní schopnosti íránského ropného průmyslu nebyly útokem postiženy. Pokud by toho chtěly USA dosáhnout, vybraly by si jiný cíl.
Ostrov Kharg je malý ostrov v Perském zálivu nedaleko íránských břehů. Jeho celková rozloha je zhruba 20 km čtverečních. Celý ostrov je pokryt ropnými terminály a zařízeními na nakládku tankerů. Zhruba 90 % íránské ropy určené pro export teče tudy. Zničení ostrova by íránský export totálně ochromilo. Deník Axios publikoval o víkendu článek, ve kterém spekuluje o možnosti nasazení amerických speciálních jednotek přímo na území Íránu. Na jeho konci autor píše, že Pentagon uvažuje o obsazení ostrova Kharg.
Za vším hledej Čínu
Venezuela a Írán byly důležitými dodavateli ropy pro Čínu, která těžila z toho, že ji mohla nakupovat s výraznou slevou, protože obcházela mezinárodní sankce. Pomáhala jí v tom flotila stínových tankerů, které provozují íránské revoluční gardy IRGC. Pád venezuelského diktátora Madura a události v Íránu znamenají, že je Čína strategicky oslabena.
Přes Hormuzský průliv navíc putuje zhruba polovina ropy, kterou nakupuje od dalších států na Blízkém východě. Pokud by USA získaly po konfliktu větší vliv v regionu, znamená to, že mají kontrolu nad zdrojem energie pro svého největšího geopolitického rivala. Vysoce postavený úředník Trumpovy administrativy Elbridge Colby řekl nedávno pro časopis Foreign Policy, že jedním ze strategických cílů amerického vyvažování vlivu Číny je odepření přístupu ke zdrojům energie. Bez přístupu k energiím jsou čínské ambice v Indo-Pacifiku v ohrožení.
Zjednodušeně řečeno: USA jsou energeticky soběstačné a ropu z Blízkého východu nepotřebují, ostatní státy ano.
Stabilizace trhu
Důležitým aspektem možné americké strategie pro rychlou stabilizaci cen ropy na světových trzích je Rusko. To musí prodávat svoji ropu za nižší než tržní ceny, protože je z důvodu sankcí okruh jejích zákazníků omezený. Největšími odběrateli jsou Indie a Čína. Pokud by USA zrušily sankce, může se Rusko vrátit na světové trhy a Čína by po Venezuele a Íránu ztratila další zdroj levné ropy.
Americký ministr financí Scott Bessent již možnost zrušení sankcí naznačil s cílem uvolnit napětí na světových trzích. V tankerech na moři se nacházejí miliony barelů ruské ropy, které by v případě uvolnění zákazu mohly navýšit nabídku na trhu. Již koncem týdne dostala Indie výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy na dobu 30 dnů.
Ihned po zahájení konfliktu oznámila britská pojišťovací společnost Lloyds, že s okamžitou platností přestává pojišťovat lodě plující Hormuzským průlivem. Bílý dům zareagoval prohlášením, že americká státní agentura Lloyds zastoupí a bude lodě pojišťovat. Prezident Trump navíc uvedl, že americká armáda bude připravena zajistit bezpečný průjezd lodí průlivem.
Již koncem týdne uvedla média, že společnost Lloyds je připravena spolupracovat s Bílým domem a obnovit nabídku pojištění pro námořní dopravu v oblasti. Pojištění bude nepochybně drahé, ale ropa z Blízkého východu se bude moci vrátit na světový trh.
Post scriptum
V pondělí cena ropy na světových trzích prudce klesla. Nově jmenovaný vůdce Íránu, syn Alí Chámeneího, byl údajně těžce zraněn při útoku izraelských letadel.
Pozn. redakce:
Prezident Trump během své kampaně a po nástupu do funkce opakovaně naznačoval, že USA jako svého největšího rivala vnímají Čínu. V rozhovorech opakoval, že největší strategickou chybou by pro Západ bylo, kdyby dopustil sblížení Ruska a Číny, tedy země s neomezenými zdroji surovin s jednou z nejlidnatějších zemí světa, která má ambice stát se světovou velmocí.
Dojde-li k uvolnění ruských sankcí ze strany USA, oslabuje se vyjednávací pozice Ukrajiny a zprostředkovaně i Evropské unie.
Konflikt na Ukrajině není a nikdy nebyl izolovanou událostí. Je součástí větší geopolitické partie, kde hlavními hráči jsou světové velmoci, mezi které už Evropská unie nepatří. Pokud EU není schopna nějaký konflikt vyřešit sama, musí zvažovat, jaké zájmy mají její partneři, bez kterých je konflikt neřešitelný. Protože to neudělala, dostala se do situace, která nenabízí žádné ani průměrně dobré řešení.
SYRZDARMA.CZ
Článek Íránský ropný gambit se nejdříve objevil na .
