Od včerejška se všude objevují informace o odchodu poslankyně Markéty Šichtařové. Podle mne není toto oznámení tak podstatné jako to, co ona sama zmínila coby důvod jejího odchodu.
Ať už to byl skutečný důvod nebo za tím stojí mediální štvanice posledních dní kvůli její neaktivitě ve Sněmovně nebo kvůli zaměstnávání přítele coby asistenta, mnohem důležitější je to, co ona sama uvedla jako důvod odchodu.
A tím je fakt, že drtivá většina poslanců odmítla zamítnout v prvním čtení cenzurní zákon DSA, který v EU pomohla zavést svého času Jourová. Nyní jej musí všechny státy implementovat do svých zákonů.
Ještě před volbami jsem varovala, že volit kohokoli, kdo chce za každou cenu setrvat v EU, je cestou do pekel. Tyto partaje VŽDY hlasují pro každou zvrácenost z EU.
A dnes je již 80% všech hlasování v jednotlivých parlamentech zemí EU výhradně k záležitostem, které se týkají legislativy přicházející z EU. I proto neustále opakuji, že žádná česká politika neexistuje.
A jak sleduji již dlouhé roky, tak VŠECHNY probruselské partaje – bez výjimky – VŽDY hlasují pro každou zvrácenost, která přichází z Bruselu.
A to je patrné i na zákonu DSA, který – mimo jiné – zavádí tvrdší cenzuru, která však nebude vedena na národní úrovni, ale přes EU najaté cenzory.
Opět se tedy vracím k tomu, co zmínila Markéta Šichtařová: pouze 7 poslanců hlasovalo pro zamítnutí zákona DSA, jak také ukázala na hlasování níže:
Všimněte si, že mnoho poslanců se zdrželo nebo hlasovalo proti. Ti zcela otevřeně podpořili cenzuru, což ovšem nikomu zřejmě nevadí, neboť ve všech komentářích, které jsem zatím zaznamenala, se omílá jen odchod jedné poslankyně, která má být pouze vyměněna za jiného poslance.
O tom, k čemu se hlasovalo, se sice také hovoří, ale spíš jen velmi okrajově a například mainstream to ani nepokládá za důležité, takže to často nezmiňuje v plném kontextu.
Moji dlouholetí čtenáři jistě ví, že se politikou EU zabývám již dlouhé roky (více než 10 let) a DSA patří k těm tématům, kterým jsem se věnovala skutečně velmi detailně.
Zákon samozřejmě skrývá některé body jako kybernetické hrozby, to je však něco, co lze ošetřit v jiném zákoně. Podstatou DSA je cenzura nepohodlných názorů. A není pravda ani to, co tvrdí někteří politici, tedy že bude záležet jen na dané politické garnituře, jak dalece bude uplatňován.
Ve skutečnosti má být cenzura již brzy centralizovaná, plně řízená z EU, čímž se má zabránit právě tomu, že by některá vláda byla k cenzuře příliš laxní nebo by opomíjela některé oblasti podléhající cenzuře.
EU dokonce nedávno specifikovala, co sem spadá: mimo jiné je to nejen kritika migrace, ale i islámu, LGBTQ či dokonce samotné EU a jejích hlavounů.
To, co tedy většina našich poslanců schvaluje, je zákon, který nám má v budoucnu „zavřít hubu“ a to i pod hrozbou větších sankcí v případě recidivy.
Nejde totiž jen o to, že váš příspěvek na sociálních sítích, článek či komentář může být zcenzurován tak, aby nebyl viditelný, ale můžete být dokonce odsouzeni za šíření nenávisti či dezinformací. A zde bude samozřejmě jen na soudech, jak si budou DSA vykládat.
Připomínám, že zákon o předsudečné nenávisti, zavedený svého času vládou ANO a ČSSD – s podporou Pirátů – vedl k odsouzení více než stovky lidí, kteří napsali něco „závadného“ na sociálních sítích.
Většina z nich zveřejnila protiislámský nebo protimigrační příspěvek na sociálních sítích (tehdy byl iniciativním v hledání „ideozločinců“ Hamáček).
EU však témata, která spadají pod cenzuru, velmi výrazně rozšířila a nyní se zaměřuje zejména na „genderovou“ tematiku (kritika LGBTQ, zejména trans).
Lze předpokládat, že pro soudce bude mustrem právě seznam „závadných“ témat prezentovaných EU. Ale vraťme se ke včerejšímu hlasování.
To nám názorně ukázalo, že je pravdou to, před čím jsem varovala: strany, které jsou pro setrvání v EU, podpoří cokoli. Ostatně, DSA podpořilo nejen celé ANO, ale také Motoristé.
U ANO mne to neudivuje, vždyť cenzorku Jourovou drželo v Evropské komisi celých 10 let, tedy dvě volební období! A cenzuru toto hnutí všeobecně dlouhodobě podporovalo.
A jak vypadalo hlasování vládních stran konkrétně? 65 poslanců ANO se zdrželo a hned dva hlasovali proti návrhu na zamítnutí zákona DSA (Kasal, Peštová).
V případě Motoristů se opět přítomní zdrželi (nebo nepřihlásili) a proti návrhu na zamítnutí DSA hlasoval exmanžel Šichtařové Pikora (máme to brát spíš jako pomstu exmanželce nebo jako podporu DSA?).
No a oněch jediných 7, kteří hlasovali pro zamítnutí DSA, bylo z klubu SPD, což ovšem znamená, že jde zároveň o menšinu v rámci klubu.
Mimo Šichtařové chtěli zákon zaříznout tito poslanci: Doležal, Majerová, Foldyna, Okamura, Ševčík a Koten. Ostatní se zdrželi a poslankyně Němcová dokonce hlasovala proti, což znamená, že DSA podpořila.
Tedy z celé Sněmovny jen 7 poslanců (po odchodu Šichtařové jen 6 výše zmíněných) je ochotno jít proti cenzurnímu zákonu DSA!
Celé hlasování si můžete prohlédnout zde.
To, že zákon DSA plně podpořila opozice, je očekávané. Drtivá většina hlasovala proti jeho „zaříznutí,“ zejména Piráti, STAN a KDU cenzuru podpořili velmi jednotně.
Nyní se někteří poslanci z vládních stran vymlouvají, že jde o zákon, který prostě musíme kvůli EU schválit, proto údajně nemohli hlasovat pro jeho zamítnutí. Jiní pak tvrdí, že DSA přináší i „dobré“ věci.
Ano, každý zákon, který přináší totalitní prvky, tam namíchá i něco „přínosného,“ aby se našla výmluva, proč jej schválit.
Věřte, že DSA je jedna z největších zrůdností, které kdy EU zplodila. Postavit se proti – tedy zde hlasovat pro – tak mohla být jediná volba poslance s páteří.
Sami posuďte, kolik jich skutečně onu páteř má…
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 4 Průměrně: 5 ]
