LUBOŠ ZÁLOM
Pár poznámek ke včerejšímu hlasování sněmovny o nové unijní regulaci Digital Services Act (DSA), která má potenciál být vlastně vyhlášením cenzury digitální komunikace.
Pro zamítací návrh hlasovalo všeho všudy nějakých šest poslanců, všichni náhodou z klubu SPD. Celý klub ANO hlasoval proti zamítnutí, tedy pustil zákon do dalšího čtení. Hlavním argumentem byly obavy ze sankcí, které by na naší republiku byly uvaleny Evropským Svazem, kdybychom byli neposlušní. To staví do zcela odlišného světla předvolební sliby, z nichž vyplývalo, že ANO si nenechá Bruselem nic diktovat, zejména má-li jít o zelenou politiku.
Pokud se však poslanci ANO ohnuli před diktátem Bruselu ve věci cenzury internetu, na jakém principu pak lze odmítnout diktát ve věci likvidace energetiky a zdražení energií lidem až k nedostupnosti, resp. tedy uvrhnutí statisíců lidí do chudoby? Jestliže hlasování o zamítnutí DSA mělo být jakousi zkouškou z národní odvahy a integrity, pak ANO v této zkoušce naprosto propadlo.
Vynikající projev k tématu DSA měla Markéta Šichtařová , poslankyně Svobodných v klubu SPD. Bohužel, v reakci na odeslání zákona do dalšího čtení rezignovala na svůj mandát, což vidím jako obrovskou chybu, která poškodila především nás Svobodné. Spousta lidí, ať už členů, příznivců nebo voličů pracovalo pro to, aby Šichtařová mandát získala. Mnoho z nás přesvědčovalo naše voliče, aby nevolili ve svém kraji, kde bohužel kvůli podrazu SPD neměli Svobodní žádného kandidáta, ale jeli volit do Prahy a podpořit tak právě Šichtařovou, která byla lídrem pražské kandidátky. Tím, že včera odmítla dál bojovat ve sněmovně za věc svobody a vzdala se po prvním neúspěchu, všechnu tuto voličskou i obecně lidskou podporu zmuchlala a hodila do koše. Tohle se nedělá, je to z lidského hlediska podraz – a kdo dělá podraz jednou, je schopen podrazit i kdykoliv příště, resp. mohl podrážet i kdykoliv předtím. Tato kaňka na charakteru staví do poněkud jiného světla to, co se v osobní rovině probíralo v médiích během její senátní kampaně před dvěma lety…
Někteří poslanci se hlasování zdrželi. To lze na jednu stranu chápat jako nedostatek vůle vyjádřit se, můžeme to chápat i jako „měkký souhlas“ s přijetím cenzurní regulace DSA. Každý z těch poslanců, kteří se zdrželi, to asi má jinak a do hlavy nikomu z nich nevidíme. DSA je nutné z politických i z čistě morálních hledisek zásadně odmítnout.
Neexistuje jediný argument, proč tuto regulaci přijmout. Principy svobody jsou zásadním argumentem proti přijetí.
Za mě je tady však jeden důvod, proč nesouhlasit se zamítacím návrhem: teoreticky může být cenné ten zákon dále projednávat, mluvit o něm, poskytnout tomu tématu širokou publicitu. A pak jej ve finálním hlasování samozřejmě zamítnout. Kolik poslanců, kteří se zdrželi, měli na mysli takový důvod, však těžko říct…
FB
The post Pár poznámek k hlasování sněmovny o nové unijní regulaci Digital Services Act (DSA) first appeared on Pravý prostor .
