Video se Scottem Ritterem – bývalým zbrojním inspektorem OSN, důstojníkem americké námořní rozvědky a spisovatelem – a Glennem Diesem analyzuje telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, ke kterému došlo 9. března 2026.
Tento hovor – první od prosince 2025 – proběhl uprostřed eskalující války mezi USA a Izraelem proti Íránu. Dosud se přesně neví, o čem spolu oba prezidenti hovořili, i když něco málo do médií uniklo.
Ritter tento telefonát vnímá jako zoufalý pokus Trumpa najít schůdné východisko z konfliktu, zatímco Putin si udržuje strategickou převahu.
Následující video shrnuje Ritterovy hlavní argumenty.
O čem se ve videu hovoří a jak lze dát Ritterovu analýzu do kontextu s dosavadním děním?
Konflikt na Blízkém východě dramaticky eskaloval: Od americko-izraelského „dekapitačního útoku“ na íránské vedení a armádu koncem února 2026 (včetně zabití nejvyššího vůdce Alího Chameneího) Írán reagoval masivními raketovými útoky, roji dronů a účinným uzavřením Hormuzského průlivu.
Lodní doprava přes tento klíčový ropný úzký bod (asi 20 % světového ropného obchodu) se téměř zastavila: z 60 tankerů denně téměř na nulu.
Ceny ropy explodují, globální ekonomika panikaří a američtí vojáci zažívají ztráty (mimo mrtvých je hlášeno i 140 zraněných, často jde o drobnosti).
Trump veřejně tvrdí, že USA „vyhrály, když bombardovaly 5 500 cílů,“ ale realita zatím nic jako rychlé vítězství neukazuje: Írán se nehroutí, změna režimu selhává a válka se vleče.
V této situaci Trump zahájil hovor s Putinem, což je známka slabosti, jak zdůrazňuje Ritter.
Rozhovor, který Kreml popisuje jako upřímný a věcný, trval asi hodinu a točil se kolem Putinových návrhů na rychlé diplomatické ukončení íránské války (po kontaktech se státy Perského zálivu a íránským prezidentem Masúdem Pezeškjanem).
Trump sám mluvil o „velmi dobrém rozhodnutí“ a zdůraznil, že Putin chce být nápomocný, ale obrátil situaci a vyzval Putina, aby nejprve ukončil válku na Ukrajině.
Ritter vysvětluje, proč Rusko ponechává diplomatické dveře otevřené navzdory provokacím (např. údajné útoky drony CIA na Putina v prosinci 2025 či poslední britské útoky na ruské cíle raketami Storm Shadow): Je to čistá strategie.
Přímá odveta (např. útoky na britské továrny Storm Shadow) by jen posílila politické oponenty jako Keir Starmer (Velká Británie) nebo Friedrich Merz (Německo) a proměnila je ve válečné vůdce.
Místo toho Rusko nechává Evropu kolabovat: britská politika je v chaosu, německá ekonomika je v úpadku kvůli energetické krizi a Rusko vítězí, aniž by pro to samo muselo něco dělat.
Íránská válka to ještě zesiluje: uzavření Hormuzského průlivu de facto ruší ropné sankce proti Rusku: ruská ropa se nyní prodává za tržní ceny (80+ dolarů/barel), což výrazně pomáhá ruskému rozpočtu.
Putin nemusí dělat nic: Trump volá a potřebuje Rusko jako prostředníka s Íránem.
Ritter upozorňuje, že Rusko má navrch.
Může vyvíjet tlak na Teherán, ale pouze proti ústupkům USA na Ukrajině (např. upravené Minské dohody či dohoda z Aljašky s dalšími územími, nárazníkovými zónami).
Rusko určuje podmínky. Trump potřebuje dohodu, aby byl vnímán jako mírotvůrce.
Ritter rozebírá Trumpovy hrozby (udeříme dvacetkrát silněji, pokud Hormuz zůstane zablokován) a západní fantazie (obranná mise Francie).
Otevření průlivu vyžaduje vylodění (např. ostrovy Kharg nebo Qeshm, 80 000 mariňáků na pobřeží), což je nemožné bez měsíců příprav, obrovských ztrát způsobených íránskými útoky a logistických katastrof.
USA nemají podle Rittera pro takový boj ani vojáky, ani munici. Zůstává jim jen „válečné porno“: bomby na civilní cíle (nemocnice, školy), což je v rozporu s mezinárodním právem a jen posiluje Írán.
Potenciální spojenci se stahují, ať už jsou to Kurdi nebo Ázerbájdžán (humanitární pomoc místo útoku). Saúdská Arábie mezitím ignoruje hrozby Lindseyho Grahama.
Írán dokázal, že dokáže na údery odpovědět, aniž by se zhroutil. Ritter říká, že pro USA je to obrovská strategická porážka.
Balistická obrana byla odhalena. Ritter tvrdí, že USA se nezvládnou ubránit Íránu a rozhodně ne Číně, zatímco asijští spojenci (Jižní Korea, Japonsko, Tchaj-wan) pochybují o ochraně garantované USA a Čína vyhrává v Jihočínském moři.
Podle Rittera budou USA z Blízkého východu vyloučeny a Írán se stane regionálním hegemonem.
Rusko podle Rittera jedná legálně: Nová strategická dohoda s Íránem legitimizuje tvrdý postoj vůči státům Perského zálivu (Lavrov je ostře kritizuje).
Putin si údajně s Trumpem hraje: nabízí mediaci, ale pouze za ruských podmínek.
Rozhovor naznačuje, že válka proti Íránu je pro USA ztracená: Írán ovládá eskalaci, Rusko z toho těží. Trump zoufale hledá dohodu, aby si zachoval tvář, ale Putin diktuje podmínky.
Západ ekonomicky kolabuje, Globální jih (BRICS+) posiluje, upozorňuje Ritter a dodává: „Rusko si hraje s Trumpem jako s nástrojem a vyhrává na všech frontách.“
Válka skončí, až když Írán bude chtít, ne dříve.
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0 ]
