Vlády ve většině zemí nutily obyvatelstvo k aplikaci covidových injekcí. Někde byly povinné pro vybrané skupiny obyvatel, v mnoha zemích pak byli neočkovaní vystavení diskriminaci, jejímž účelem bylo donutit co nejvíc lidí k tomu, aby nastavili své rameno experimentální injekci.
Když se však začaly projevovat vedlejší účinky u stále většího počtu lidí, drtivá většina z nich nebyla odškodněna. Často se totiž jen stěží dokazovalo, že daný problém vznikl právě v důsledku aplikace injekce.
I když daný problém nastoupil krátce po očkování, nebyl uznán jako vedlejší účinek injekce. A to dokonce i v případě, kdy se jednalo o účinek typický pro danou „vakcínu.“
Odškodnění tak ve většině zemí získal jen velmi malý zlomek poškozených. Šlo především o jedince, kteří se zhroutili přímo v očkovacím centru, takže nebylo možné tvrdit, že problém s injekcí nijak nesouvisí.
Mezitím poškození i pozůstalí po obětech „vakcín“ podali bezpočet stížností a žalob. Jedna z takových žalob měla nedávno úspěch v Indii, kde došlo k průlomovému rozsudku.
Soud rozhodl, že odškodněn musí být každý, kdo brzy po aplikaci tzv. „Covid vakcíny“ zaznamenal poškození zdraví či dokonce úmrtí (zde by šlo odškodnění příbuzným). A nemusí dodávat žádné jiné důkazy.
Je zajímavé, že brzy poté rozhodl v podobném duchu i soud v německém Karlsruhe. Tam bylo výrazně sníženo důkazní břemeno u lidí, kteří zaznamenali závažné vedlejší účinky brzy po injekci.
V Německu tak poprvé Federální soudní dvůr výrazně posílil práva obětí očkování. Podle verdiktu soudy již nemohou jejich žaloby dusit nadměrnými požadavky na důkazy.
To by mohlo znamenat dlouho očekávaný průlom, zejména pro ty, kteří se dlouho marně domáhají odškodnění.
Může to být průlom pro všechny, kteří trpí nevysvětlitelnými příznaky po očkování proti Covidu. Spolkový soud vrátil rozhodnutí zpět Vyššímu krajskému soudu v Koblenci k novému projednání, ve kterém nižší soud zamítl jakékoli nároky žalobce na informace a náhradu škody vůči společnosti „AstraZeneca.“
V březnu 2021 žalobkyně prodělala infarkt vnitřního ucha po injekci přípravku „Vaxzevria“, který vedl k úplné ztrátě sluchu na jedné straně.
Incident přímo souvisel s injekcí a žena také farmaceutického giganta zažalovala. Její obvinění spočívá v absenci pozitivního poměru přínosů a rizik u účinné látky. Navíc informace o produktu byly nedostatečné.
Kdyby společnost zveřejnila informace o vedlejších účincích a zpřístupnila je, pacientka by pravděpodobně nesouhlasila s podáním léku.
Racionální podezření je dostatečné
Proto požadovala prohlášení o „známých účincích, vedlejších účincích, hlášených podezřelých případech a zjištěních o škodlivých účincích“ podle § 84a AMG, což však nebylo splněno.
Následně také uplatnila materiální i nemateriální škody, včetně odškodnění za bolest a utrpení v celkové výši 150 000 eur, z odpovědnosti výrobce podle zákona o léčivech.
Ve svém rozhodnutí Spolkový soud kritizoval skutečnost, že Vyšší krajský soud trval na převažující pravděpodobnosti ve svých požadavcích na prokázání případných souvislostí mezi očkováním a možnými vedlejšími účinky.
Ale toto očekávání je příliš dalekosáhlé. Stačí, pokud lze věrohodně a implicitně potvrdit, že kontext se zdá být představitelný. Je tedy dostačující, pokud je oprávněné podezření, že jde o vedlejší účinky účinné látky.
Vedlejší účinky musí být označeny
Navíc nižší soud z velké části opomněl vzít v úvahu, že nejde jen o individuální příznaky žalobkyně, ale že její iniciativa také usilovala o zveřejnění shromážděných znalostí o možných následných škodách.
Podle soudu v Karlsruhe došlo k právním chybám, zejména při posuzování nepřímých okolností. Zkoumání použitelnosti předložených argumentů nesplnilo standardy.
Teď se soudnictví musí vrátit k práci. Musí objasnit, zda existují nebo mohou být známé nebo vedlejší účinky přípravku, které překračují přijatelnou úroveň.
Účinná látka a její dodavatel musí být také zkontrolováni, zda byly všechny negativní vedlejší účinky správně označeny a spotřebitel o nich byl důkladně informován.
Korporace a občané opět na stejné úrovni
Farmaceutický průmysl se mohl příliš dlouho spoléhat na čtvrtou moc, takže všechny žaloby byly zamítnuty. Překážky byly většinou nepřekonatelné, aby poskytly přesvědčivé důkazy o relevantním vedlejším účinku vakcíny, který by mohl být předmětem škody.
V budoucnu už by nemělo být tak těžké soud o odškodnění vyhrát. Už se nemohou automaticky uchylovat k výmluvám jednotlivých případů, osudu nebo náhody. Co se stane dál v konkrétní záležitosti, je otevřené.
Přesto byl stanoven milník a vyslán signál, který výrazně snižuje překážky pro poškozenou stranu, která byla dosud obvykle poražena…
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 1 Průměrně: 5 ]
