BRADLEY J. BIRZER
Osmého března 1983 pronesl Ronald Reagan projev, který mnohé šokoval, některé pobavil a ještě více lidí inspiroval. Reagan se zúčastnil výročního zasedání Národní asociace evangelikálů v Orlandu na Floridě a rozhodl se zabývat tématem hříchu a zla v moderním světě.
President Reagan se ve svém projevu výrazně opíral o knihu C. S. Lewise Rady zkušeného ďábla a podal osobní svědectví o své víře a o svých přesvědčeních ohledně stavu moderního světa.
Reagan tehdy pronesl slavnou větu:
Ve světě existuje hřích a zlo a Písmo i Pán Ježíš nás nabádají, abychom se jim postavili ze všech sil. I náš národ má své dědictví zla, s nímž se musí vypořádat. Slávou této země byla její schopnost překonat morální zlo naší minulosti. Například dlouhý boj občanů z menšin za rovná práva, kdysi zdroj neshod a občanské války, je dnes důvodem k hrdosti pro všechny Američany. Nikdy se nesmíme vrátit zpět. V této zemi není místo pro rasismus, antisemitismus ani jiné formy etnické a rasové nenávisti.
Reagan samozřejmě neměl téměř žádné předsudky založené na barvě pleti, náboženství nebo jakýchkoli jiných náhodných okolnostech narození. Pro Reagana byl muž mužem, žena ženou a jedinec byl prostě jedincem. Reagan se opakovaně zabýval tématem lidskosti a po celou svou politickou kariéru prosazoval rovnost a důstojnost osob. Stejně jako Barry Goldwater neměl Reagan na takové nesmysly prostě čas. Nejznámější je Reaganova omluva všem Američanům japonského původu, kteří byli tak brutálně zacházeni mizerným Franklinem Rooseveltem a jeho diktátorským výnosem č. 9066, který zabavoval majetek a soustředil celé japonsko-americké rodiny do táborů.
Reagan pokračoval tím, že ho šokoval nedávný nárůst rasové a etnické nesnášenlivosti a že Amerika musí – jako vedoucí mocnost svobodného světa – uvést své vlastní záležitosti do pořádku co nejrychleji a co nejtrvaleji.
To by nejen prospělo svobodnému světu a lidstvu, ale také by to svobodnému světu umožnilo čelit totalitním ideologům na smysluplném a nepokryteckém základě.
Řešením, jak Reagan poznamenal, je modlitba.
Ano, modleme se za spásu všech těch, kteří žijí v té totalitní temnotě – modleme se, aby objevili radost z poznání Boha. Ale dokud tak neučiní, uvědomme si, že zatímco kážou o nadřazenosti státu, prohlašují jeho všemohoucnost nad jednotlivcem a předpovídají jeho konečnou nadvládu nad všemi národy na Zemi, jsou středobodem zla v moderním světě.
Všichni ideologové, pokračoval Reagan, sloužili Zlému, protože nás žádali, abychom uctívali to, co je císařovo, a dávali císaři to, co patří pouze Bohu. Poté následuje dlouhá citace C. S. Lewise:
Největší zlo se dnes neděje v těch špinavých „doupatech zločinu“, která tak rád líčil Dickens. Neděje se ani v koncentračních a pracovních táborech. V nich vidíme pouze jeho konečný výsledek. Ale je koncipováno a nařizováno (navrhováno, podporováno, prováděno a zaznamenáváno) v čistých, kobercem pokrytých, vytápěných a dobře osvětlených kancelářích tichými muži v bílých límečcích, s upravenými nehty a hladce oholenými tvářemi, kteří nemusí zvyšovat hlas.
Zlo, pokračoval Reagan, znějící stejně jako Lewis i Tolkien, se vždy učí. S každým neúspěchem mění svou strategii, objevuje se v nové podobě a útočí s ještě rafinovanější zuřivostí. Čestný člověk si musí vždy dávat pozor na uklidňující tóny Zla.
Tito „tišší muži“ nikdy „nezvyšují hlas“; někdy mluví uklidňujícím tónem o bratrství a míru; stejně jako jiní diktátoři před nimi, vždy předkládají „svůj konečný územní požadavek“, chtěli by, abychom jim věřili na slovo a přizpůsobili se jejich agresivním impulzům. Ale pokud nás historie něco učí, pak to, že naivní appeasement nebo přání, aby naši protivníci byli jiní, je pošetilost. Znamená to zradu naší minulosti, promarnění naší svobody. Proto vás naléhavě vyzývám, abyste se ozvali proti těm, kteří by Spojené státy chtěli dostat do pozice vojenské a morální podřízenosti. Víte, vždy jsem věřil, že starý Zmarchrob (zkušený ďábel, hlavní postava Rad zkušeného ďábla, pozn. red) si své největší úsilí nechává pro ty z vás, kteří jsou zapojeni v církvi. Proto vás při vašich diskusích o návrzích na zmrazení jaderných zbraní naléhavě žádám, abyste si dali pozor na pokušení pýchy – pokušení bezstarostně se prohlásit za lidi nad věcí a označit obě strany za stejně vinné, ignorovat historická fakta a agresivní impulsy říše zla. Bylo by selháním jednoduše nazvat závod ve zbrojení obrovským nedorozuměním a tím se vymanit z boje mezi správným a špatným, mezi dobrem a zlem.
A bylo to tady, ta dvě slova, která tolik novinářů a akademiků vyděsila a které tolik zesměšňovali: „říše zla“. Ztratil snad Reagan – v jejich očích vždy prostoduchý šašek – rozum, nebo prostě jen shlédl Návrat Jediho ? Ať tak či onak, média a politická elita Reagana tenkrát zesměšňovaly ze všech sil.
Toto nebylo Reaganovo první protikomunistické prohlášení v roli prezidenta. 17. května 1981 řekl absolventům ročníku 1981 na Univerzitě Notre Dame , že Západ se nebude obtěžovat tím, aby komunismus zavrhoval, protože Západ ho prostě překoná. O rok později učinil Reagan podobné prohlášení před britským parlamentem a při soukromé audienci u papeže Jana Pavla II.
Postupem času – v rozporu s akademiky, novináři, veřejnými intelektuály a politiky své doby – Reagan viděl, že Sověti jsou slabí, protože nemají skutečné pochopení reality. Už v roce 1968 Reagan argumentoval, že pouze „kreativní společnost“ – společnost, která umožňuje rozvíjet individuální talenty každého jednotlivce – může v dlouhodobém horizontu přežít. Všechny totalitní státy jsou v rozporu se samotnou přirozeností a důstojností člověka. Ať už vyzařovaly jakoukoli stabilitu, vždy byla pomíjivá.
Ronald Reagan v hloubi srdce věřil, že Whittaker Chambers (který měl pravděpodobně největší intelektuální vliv na jeho vlastní myšlení) se v jedné velmi důležité otázce mýlil. Chambers, americký novinář a bývalý sovětský špion, který se po přeběhnutí stal hlasitým kritikem komunismu a pomohl odhalit rozsáhlou komunistickou špionážní síť v USA, měl zato – vždyť viděl a zažil obrovskou moc a odhodlání tehdejší Stalinovy komunistické říše – že to my, Západ, stojíme na straně poražených. Rozhodl se přeběhnout na stranu poražených, protože mu to připadalo poctivé. Opustit komunismus bylo poctivé. Ale mýlil se! Nebyli jsme to my, kdo tenkrát stál na straně poražených. Byli to Sověti.
Imaginative Conservative
The post Ronald Reagan a „říše zla“ first appeared on Pravý prostor .
