MONIKA ČÍRTKOVÁ
Ale co když se opravdu něco stane?
To, co se děje kolem Natálie, už přesahuje únosnou míru.
Chápu, že koncept zákona není povedený. Ale ony se také nemají zveřejňovat drafty divného původu, které zatím nikdo nikam nepředložil.
Na druhou stranu, myšlenka transparentnosti financování neziskových organizací snad nemusí nikoho děsit; tyto úvahy se objevují pravidelně a není na nich nic pobuřujícího.
Proč by nemohly nevládní organizace zveřejnit, od koho dostávají peníze? Co je na tom tak špatného? Proč takový povyk?
Úplně jiná věc je, do jakých obrátek je vystupňován hon na Natálii. Předpokládám, že to souvisí s tím, že plánovaná velká demonstrace na Letné, kterou organizuje nedůvěryhodný obchodník s teplou vodou Minář, postrádá nosné téma. A tak je všechno strašně proruské a agenti opět za každým rohem.
Zbláznili jste se všichni už?
Vždyť je to kontraproduktivní, lidé jsou tou hysterií naprosto otrávení. Preference vládních stran pomalu, ale setrvale stoupají.
A co když se pod vlivem toho děsného honu na čarodějnice opravdu něco stane? Někdo někomu ublíží?
Jako na Slovensku, kde nějaký zastánce dobra vyprázdnil do premiéra po setkání s občany zásobník?
Jako v USA, kde dobří lidé střílí na „zlé“ politiky a influencery?
Tohle, co se děje, je vážně už moc.
Tábor Pravdy a Lásky by měl šlápnout na brzdu.
Myslete na to, že nenávist, kterou rozdmýcháváte, se může projevit nikoliv jen slovně a ve virtuálním světě, ale fyzicky, v realitě.
Co řeknete potom?
Já nic, já jsem nic neudělal?
Vinni budou všichni, kdo házeli kamení.
FB
The post Poslové nenávisti first appeared on Pravý prostor .
