Důkazů o tom, že větrná energie je v masovém měřítku zdaleka nejméně ekologickou, jen bezpočet. Všechny údajně „ekologické“ organizace, které ji prosazují, jsou tedy viditelně zkorumpovány větrnou lobby.
Dlouhodobě se zde věnuji bezpočtu problémů, které s sebou větrné farmy přináší. Od devastace nedotčené krajiny, přes likvidací ptačích, hmyzích a netopýřích populací, poškozování zdraví lidí až po neekologickou likvidaci.
Nejen výše uvedené, ale i mnoho dalších negativ s sebou tato monstra přináší všude tam, kde se je větrné mafii podaří prosadit. A problémy se někdy nevytváří jen v místě, kde jsou monstra instalována, ale i tisíce kilometrů daleko.
Takzvaným „ekologům“ například nijak nevadí, že kvůli větrníkům dochází ke kácení statisíců balsových stromů v amazonském deštném pralese. To je jen další z mnoha příkladů absolutní neekologičnosti větrníků.
Každý rok je v amazonském deštném pralese nelegálně vytěženo přes půl milionu listnatých stromů balsy, aby se uspokojila obrovská poptávka po větrných turbínách v mnoha částech světa.
Balsa je lehké, ale pevné dřevo, které se běžně používá v jádru obřích lopatek turbín. Může tvořit přibližně 7 % čepele a na každou sadu tří listů čepele může být použito až 40 stromů.
Tento objev, který je je skutečným šokem, následuje po exkluzivním vyšetřování deníku Daily Sceptic . Přispívá k obrovskému ekologickému dopadu, který „zelené“ větrné turbíny způsobují přírodnímu prostředí.
Tato neefektivní, nespolehlivá a nevzhledná monstra vyžadují velkou plochu na souši i moři, zabíjejí miliony netopýrů, decimují populace dravců, vyčistí vzduch od kvadrilionů hmyzu a mění místní ekologii na souši i moři. Nikdo by ji na volném trhu neinstaloval, takže potřebují obrovské finanční dotace na výrobu drahé elektřiny.
Vzhledem k tomu, co je známo o roční produkci balsy, rozsahu nelegální těžby dřeva a požadavcích výrobců větrných turbín, není těžké dojít k možné roční ztrátě více než půl milionu stromů v amazonském pralese.
Většinu komerční balsy vyváží Ekvádor a v posledních letech vyprodukoval přibližně 500 000 kubických metrů ročně, tedy asi 80 000 metrických tun. Odhaduje se, že přibližně 55 % produkce končí ve větrných turbínách.
Každá větrná turbína vyžaduje asi 40 stromů, takže roční spotřeba balzy pro větrné turbíny činí 1 047 619. Balsa je relativně rychle rostoucí tropické dřevo a dokud nezačala prudce rostoucí poptávka po turbínách, byla těžena na udržitelných plantážích.
Ale od začátku desetiletí tato udržitelná sklizeň nedokáže držet krok s poptávkou. V odsuzujícím průzkumu zjistila Agentura pro vyšetřování životního prostředí (EIA), že vývoz byl zvýšen až o 50 % po nelegální těžbě dřeva v panenském deštném pralese.
Pokud snížíte spotřebu turbín na polovinu z 1 047 619 stromů, nelegální těžba bude činit přibližně 523 810 dospělých jedinců. Toto číslo bude pravděpodobně kontroverzní, takže Daily Sceptic ukázal jeho vývoj v plném rozsahu.
Ale jakékoli významné každoroční ilegální kácení je děsivé a výrazně převyšuje jednorázovou ztrátu 100 000 stromů tropického deštného pralesa vykácených kvůli výstavbě vhodné silnice pro účastníky nedávného setkání COP30 „zachraňme les“ v brazilském městě Belém.
Samozřejmě nelegální těžba dřeva pokračuje a je tomu tak už nějakou dobu. V roce 2020 bylo hlášeno , že mezi březnem a zářím bylo nelegálně pokáceno 20 000 stromů balsy na území původních obyvatel Achuar podél ekvádorské řeky Copataza.
Jiné zprávy uvádějí intenzivní nelegální těžbu , přičemž další odhady uvádějí odstranění 75 % stromů v některých oblastech.
Zpráva EIA, která byla zveřejněna v roce 2024, byla odsuzující. Vyšetřovatelé navštívili mnoho míst, kde dochází k nelegálnímu kácení lesů a zjistili, že většina exportérů (ne-li všichni) se obrací na přírodní lesy jako na „pohodlnou a okamžitou náhradu,“ když jsou plantáže rychle vykáceny.
Oblasti pod útokem byly označeny jako jedny z posledních nedotčených lesních krajin v zemi. Říkalo se, že jsou to jedinečná chráněná území a symbolická území původních obyvatel. Obchodníci údajně sdělili EIA, že těžba balzy probíhá „od severu k jihu napříč většinou amazonských provincií země.“
Odhaduje se, že alespoň 50 % produkce je v současnosti dodáváno těmito nelegálními prostředky. Kombinace plantážního dřeva s nelegálním kácením se odhaduje mezi 10 % a 70 % v závislosti na exportérovi.
Zpráva EIA při svém zveřejnění získala jen malou pozornost mainstreamových médií nebo politiků, ačkoli organizace je zavedenou neziskovkou, založenou ve Velké Británii v roce 1984 s kancelářemi ve Velké Británii a Evropě.
Pro narativně orientovaný mainstream jsou takové znepokojující zprávy prostě příliš žhavé na to, aby je bylo možné zveřejnit. To by se jistě chlebodárcům těchto propagandistů příliš nelíbilo..
Nicméně výrobci turbín a jejich příznivci se pokoušejí naznačit, že balsa je v některých částech jádra turbíny nahrazována různými syntetickými polymerovými pěnami. To je pravda, ale balsa zůstává oblíbená díky svému vynikajícímu poměru pevnosti k hmotnosti.
Hybridní konstrukce se údajně staly běžnějšími, přičemž balsa se používá v oblastech se silným větrem a dalších kritických oblastech. V těchto oblastech má stále výhodu oproti pěně.
Celková výrobní čísla však naznačují, že větrné turbíny stále využívají velké množství dřeva. Produkce v Ekvádoru údajně prudce vzrostla kolem roku 2020, přičemž předchozí udržitelný součet 33 000 tun vzrostl na 75 000, což bylo poháněno čínskými výrobci turbín.
Přesné údaje o produkci jsou trochu obtížné, ale zdroje jako EIA a UN Comtrade uvádějí export 80–100 000 tun v roce 2021, 60–80 000 tun v roce 2022 a 50–80 000 v letech 2023 a 2024.
Po vrcholu se produkce stabilizovala, ale na úrovni, která byla možná jen masivním rabováním deštného pralesa. Je zřejmé, že velkou část toho podporuje obrovský nárůst výroby větrných turbín v Číně.
Celková čísla jak pro domácí, tak exportní produkci nejsou k dispozici, ale důvěryhodné odhady naznačují, že peněžní částka 8–12 miliard dolarů v roce 2021 vzrostla na téměř 16 miliard dolarů v roce 2024, přičemž projekce pro rok 2025 se blíží 18 miliardám dolarů.
Roční ztráta balzových stromů v panenských deštných pralesech je ekologická katastrofa, kterou lze vysledovat až k ideologům, kteří prosazují lživou klimatickou agendu.
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 1 Průměrně: 5 ]
