D. D. KRAJČA
Vrchní velitel ozbrojených sil České republiky, Petr Pavel, známý mezi pamětníky též jako rozvědčík v důchodu PePa neboli agent Pávek, rozhodl, že nadešel okamžik, kdy se český národ přestane schovávat za hory, lesy a řeky a konečně převezme odpovědnost za světové oceány.
Cíl byl stanoven jasně, stručně a především odvážně.
Česká republika vypluje chránit Hormuzský průliv.
Rozkaz byl vydán v duchu hluboké státnické tradice , tedy bez zbytečných detailů, zato s pevným výrazem a mapou světa otočenou správným směrem alespoň z poloviny. Následně byla vyhlášena mobilizace všech bojeschopných jednotek Armády České republiky, čímž se podařilo během několika hodin shromáždit všech dvacet sedm vojáků schopných nastoupit do akce, zatímco zbytek armády, složený převážně z důstojníků a generálů, vytvořil strategickou rezervu, která bude operaci řídit z bezpečné vzdálenosti a především z dostatečného počtu kanceláří.
Současně byla uvedena do pohotovosti letecká složka operace, která představuje páteř české expediční síly. Čtyři legendární stroje Čmelák byly odvolány z bojového nasazení na Babišově řepce, zbaveny pesticidů a slavnostně přeznačeny na strategické bombardéry krátkého doletu, přičemž jejich piloti byli poučeni, že tentokrát se nebude práškovat pole, ale geopolitická situace.
Největší pozornost však byla věnována námořnictvu.
V historicky bezprecedentním kroku došlo ke znárodnění všeho, co plave. Stát převzal kontrolu nad pramicemi, šlapadly, gumovými čluny, rybářskými loďkami i nad legendárním parníkem Tyrš, který byl okamžitě jmenován vlajkovou lodí celé operace a současně i symbolem návratu České republiky mezi světové námořní velmoci.
Na jeho palubě vzniklo hlavní operační velitelství.
Kajuta číslo dvě byla slavnostně určena jako strategická zóna velení a právě zde převzal osobní řízení celé mise kapitán Pávek, který si pro tuto příležitost oprášil uniformu. Pro jistotu si však oprášil všechny uniformy, které doma našel, protože v této fázi operace ještě nebylo zcela jasné, která z nich bude nakonec historicky vítězná a bylo by neprozřetelné vsadit pouze na jednu variantu.
Kapitán Pávek tak seděl v kajutě číslo dvě obklopen několika verzemi vlastní minulosti a budoucnosti současně a z mapy Labe určoval směr k Perskému zálivu s klidem člověka, který ví, že dějiny jsou otázkou správného načasování a dostatečně velké mapy.
Posádka parníku Tyrš mezitím dosáhla maximální operační pohotovosti, když byl zapnut vařič, rozdány rohlíky se salámem a slavnostně otočeno kormidlem směrem na Pardubice, kde se očekává první kontakt s oceánem, jakmile hydrologická situace dovolí.
Celá operace byla doprovázena slavnostním projevem kapitána Pávka, který z kajuty číslo dvě oznámil, že Česká republika tímto krokem přebírá odpovědnost za stabilitu světových námořních tras a že žádný průliv na této planetě nezůstane bez dozoru, pokud se v něm dá alespoň teoreticky plout.
Vlajková loď Tyrš následně dosáhla maximální rychlosti tří uzlů po větru a přibližně dvou uzlů proti proudu, pokud se posádka opřela o vesla a jeden z důstojníků držel mapu vzhůru nohama, aby cesta vypadala kratší.
Strategický plán počítá s tím, že česká expediční flotila dorazí do Hormuzského průlivu přesně ve chvíli, kdy bude konflikt vyřešen, ropa nahrazena solárními panely a svět přejde na sdílené koloběžky s diplomatickou imunitou.
Ale Česká republika tam bude.
Pomalu, důstojně a s parníkem Tyrš v čele.
A až se na horizontu Perského zálivu objeví silueta vlajkové lodě z Poděbrad, svět konečně pochopí, že existují chvíle, kdy i vnitrozemský národ musí vstát, oprášit uniformy všech režimů najednou, znárodnit šlapadla na Orlíku a vyplout chránit moře, protože odpovědnost za světový mír nelze donekonečna přenechávat zemím, které mají pobřeží.
FB
The post Česká republika vyráží chránit Hormuzský průliv aneb kapitán Pávek přebírá velení v kajutě číslo dvě first appeared on Pravý prostor .
