Povolání mne nutí trávit mnoho hodin řízením. A tu jednomu přijde teskno, smutno jaksi po společnosti. Dříve existovala alespoň částečná pomoc, zapnulo se rádio. Ano, mladší nebudou věřit, ale byly doby, kdy se pořady daly poslouchat. Ty ovšem minuly, takže sleduji jen dopravní hlášení, je dobré vědět, jestli onoho dne zbývá aspoň jedna silnice, po které se ještě dá odněkud někam dojet. Zapíná se samo, vypíná ručně, takže někdy, čistě ze zoufalství, předtím prozkoumám uložené stanice, co kdyby třeba náhodou. A před několika týdny jsem se chvíli zastavil na té, jejíž cílovou skupinou (jak v kravíně říkáme, tárgit grůp) jsou […]
