JAN MARUNIČ
Český fotbal se nadechoval k lepším zítřkům, ale ranní policejní razie z 24. března 2026 ho srazila zpět na kolena. Přes padesát zadržených a nitky k sázkařským mafiím ukazují, že hnis v nižších patrech nikam nezmizel.
Byl jednou jeden český fotbal, který se pomalu, za velké bolesti a ještě větší fanfáry, začínal zvedat ze dna. Objevili se noví majitelé s hlubokými kapsami. Vyrostly stadiony, o kterých se předchozí generaci mohlo jen zdát. Liga se stala produktem, který se konečně snažil vypadat jako moderní soutěž, a ne jako organizovaný amatérismus s prvoligovou nálepkou. Skoro se dalo věřit, že tentokrát to bude jinak.
A pak přišlo ráno 24. března 2026.
Přes padesát zadržených. Rozhodčí z profesionální listiny. Primátor Karviné. Hráči, funkcionáři, kluby od první ligy po dorost. Tříleté vyšetřování, na kterém se podílel Europol i Interpol, dozorované olomouckým státním zastupitelstvím. Stopy vedoucí až k asijským sázkovým mafiím. Je to největší policejní zásah v historii českého fotbalu – a ta historie, nutno podotknout, rozhodně nebyla bez poskvrny.
Václav Havel kdysi řekl, že když bude nejhůř, začne se to v dobré obracet. Český fotbal tuto větu zná, jen si ji přeložil po svém: když se začne dařit, přijde facka. A přijde vždy.
FAČR jako hrdina? Jen nasedli na rozjetý vlak
Předseda asociace David Trunda se na tiskové konferenci chopil role, kterou mu v tu chvíli nezáviděl nikdo: stát před kamerami a vysvětlovat, proč právě dnes, dva dny před klíčovou baráží o mistrovství světa, policie prohledává fotbalová zázemí po celé Moravě. Jeho odpověď byla překvapivě přímá: „FAČR je v této kauze iniciátorem.“ Asociace prý s policií spolupracovala dlouhodobě, vedla paralelní interní vyšetřování a etická komise okamžitě zahájila 47 disciplinárních řízení.
To je dobře. Opravdu. Ale je to také poněkud pohodlné PR. Asociace, která léta přihlížela tomu, jak podezřelé zápasy a anomálie na sázkovém trhu přicházejí a odcházejí bez reálných důsledků, se dnes stylizuje do role zachránce. Integrity officer Kamil Javůrek sní o ročnících bez kupovaných zápasů napříč všemi soutěžemi. Hezký sen. Otázka však zní, kolik ročníků muselo proběhnout s dopředu dohodnutými výsledky, než někdo začal jednat skutečně důsledně.
Kostlivec z nižších pater: Kde nablýskaný marketing neplatí
Skandál má jasnou geografii: „99procentní přesah na Moravu,“ jak sám Trunda naznačil. Jména jako Zlínsko, Opava, Karviná, Frýdek-Místek, Chlumec nad Cidlinou nebo Chrudim. To nejsou kluby z titulních stránek nablýskaného fotbalového byznysu. To jsou jména z prostředí, kde fotbal často přežívá na dotacích, osobních vazbách a tichých dohodách, o kterých se nemluví.
Právě tam – ve třetích a čtvrtých ligách, v dorosteneckých soutěžích, v kabinách, kde si hráč kolikrát vydělá méně než řidič MHD – zůstaly staré struktury nedotčeny. V prostředí, kde se hráči skládají na benzín a výplata chodí se zpožděním, má pár tisíc korun za „ovlivnění vhazování“ úplně jinou váhu než v první lize. To není omluva, to je kontext, který pražské centrále příliš vonět nebude. Zatímco elita pracovala na novém vizuálním stylu a marketingových kampaních, nižší patra fotbalu zůstala napospas lidem, kteří v nich hospodaří desítky let. Bez dohledu, bez tlaku, bez transparentnosti.
Reforma možná přišla shora. Ale hnis byl celou dobu dole
Únava fanouška a kolektivní vina
Načasování zásahu dva dny před baráží označila asociace za věc, kterou nemohla ovlivnit. Věřme tomu, policie pracuje podle vlastního kalendáře. Jenže dopad je devastující bez ohledu na záměr. Reprezentace nastoupí do klíčového zápasu v atmosféře, kdy se veřejnost neptá na taktiku, ale na to, jestli má vůbec smysl tenhle sport sledovat.
Fanoušek, který si po letech cynismu znovu koupil permanentku a uvěřil, že to tentokrát dává smysl, dnes sedí doma a přemýšlí, jestli neudělal chybu. Nejde o nenávist k fotbalu, jde o hlubokou únavu z neustálých recidiv.
A pak jsou tady hráči, kteří nabídku úplatku odmítli. Kteří chtěli vyhrát poctivě. Dnes stojí v jedné řadě vedle těch, kteří ji přijali – a navenek mezi nimi není žádný rozdíl. Stejný klub, stejná kabina, stejná nálepka korupčníka v očích veřejnosti.
Co dál? Nulová tolerance nesmí být jen fráze
Co bude teď? Záleží na tom, koho se zeptáte. Asociace řekne: spravedlnost. Policie řekne: vyšetřování pokračuje. Funkcionáři z Moravy neřeknou nic, dokud nebudou muset. A fanoušek se logicky ptá: Jak dlouho se o tom vědělo a proč se čekalo až doteď? Na tuhle otázku dnes nikdo neodpověděl. Možná proto, že odpověď není pohodlná pro nikoho ve vedení českého fotbalu.
Předseda Trunda prohlásil, že fotbal má pro matchfixing nulovou toleranci. To zní hezky. Ale nulová tolerance nesmí znamenat jen velkolepé zatýkání jednou za deset let. Znamená to systematicky postavit prostředí, kde korupce nemá kde se uchytit – ani v první lize, ani v páté.
Dokud se to nepovede, bude Havlova věta platit v českém fotbale obráceně. Sotva se nadechneme k lepšímu, přijde facka. A po 24. březnu 2026 víme, že přijde zas.
Jan Marunič
Článek Fotbal zažívá absolutní dno se nejdříve objevil na .
