PETR VLK
Na Toaletné se pábitelé na podiu i řvouni pod podiem doslova předháněli v tom, kdo z nich osvědčí větší věrnost a lásku Ukrajině, naší příslušnosti k Západu a nehynoucí příchylnosti k Evropské uHnii. Ukrajina, uHnie, to je přece to pravé zlaté a ten pravý Západ, kam oni hodlají za každou cenu patřit. Ať to stojí, co to stojí! Proto mávají ukrajinskými a uHnijními vlajkami, div si ruce neulámou. Jakákoli kritika posvátného Západu, ještě posvátnější Ukrajiny a uHnie je vyloučena!! Ba přímo zakázána a sankcionována jejich smrtelnou nepřízní až za hrob.
Proč o tom všem píši? Protože sleduji opravdu mnoho a mnoho různých zdrojů, včetně takových, jejich konzumace mne stojí opravdové přemáhání díky jejich jednostrannosti. Jenže když je pominu, zavírám sám sebe do ulity. A navíc – občas i tady narazíte na cosi, co byste ani v nejmenším nečekali! Na co jen vykulíte oči a s velkým údivem z vás vypadne užaslé týýýýýýýýýý joooooooooooo??!!
To je případ tohoto článku. Jehož originál vyšel na webu Euroactiv.com, což je normálně zcela nekritické totál probruselské medium – píšící o sobě, že Euractiv je nezávislá celoevropská mediální síť specializující se na záležitosti EU. Předpokládal bych cokoli, ale v žádném případě, že by tam šlo najít článek typu
Politics, not crime is the challenge to tackling corruption, EU chief prosecutor says
podle překladače
Hlavní prokurátorka EU říká, že v boji proti korupci je hlavní výzvou politika, nikoli zločin
Hlavním problémem podvodů v Evropě nejsou jen zločinci, ale i politici, řekl Euractivu nejvyšší státní zástupkyně EU.
Laura Kövesi, první kdo zastával funkci evropské žalobkyně, uvedla, že jejím největší výzvou nikdy nebylo, zda Evropa dokáže vytvořit skutečně nezávislého žalobce. Spíše to, zda je Evropa připravena nechat někoho, aby tuto práci nezávisle vykonával.
Hlavní evropská prokurátorka Kövesi měla horečku, když absolvovala jeden z posledních rozhovorů ve své funkci. Pominula nemoc a serveru Euractiv řekla , ž e nejvyčerpávající a nejnáročnější částí její práce je boj s institucionální tendencí EU zmírňovat, zdržovat a byrokratizovat boj proti podvodům a korupci.
EPPO, nezávislá prokuratura zřízená v roce 2021 s cílem řešit závažné finanční trestné činy proti EU, zahájila v rámci jejího mandátu šetření více než 3 600 případů, zmrazila více než miliardu eur od zločineckých organizací, včetně nejnebezpečnějších mafií na světě a občas se zaměřila i na některé z nejvyšších představitelů bloku.
Přesto Kövesi uvedla, že v jednu chvíli svého funkčního období jí jeden z vysokých úředníků Evropské komise řekl, aby zmírnila své veřejné projevy ohledně rozsahu korupce a podvodů, které její úřad odhaluje.
Ona mu to oponovala. „Řekla jsem: Jak se opovažujete mi tohle říkat? Jsme nezávislí. A pokud existuje nějaký případ, je naším mandátem ho vyšetřit,“ vzpomínala a sarkasticky poznamenala, že nemůže zavírat oči před obviněními, pokud se týkají vysokých úředníků EU.
Tato výměna názorů vystihuje ústřední problém, kterému Kövesi čelila během svého šestiletého funkčního období, které končí letos na podzim: Největší překážkou ochrany peněz EU nejsou jen zločinci, kteří se je snaží ukrást, ale i politické a institucionální systémy v bloku, které kontrolu stále bolestně ztěžují.
Na konci svého mandátu vykresluje obraz evropského úřadu pro boj proti podvodům, který prokázal svou hodnotu a zároveň odhalil limity systému, který ho obklopuje. EU, argumentovala, že vybudovala vrstvy kontrol, které mají zabránit protiprávnímu jednání, aniž by vždy zajistila, že v praxi fungují.
„Máte spoustu úřadů, orgánů a úřadů, které mají předcházet podvodům, provádět audity a podávat zprávy,“ řekla. „A pak si jednoho dne uvědomíte, že nikdo doopravdy nedělá to, co by měl.“
Dodala: „Po 20 letech prevence, podívejte se, stačí tohle? Stačí tohle?“ řekla a s nadšením ukázala svou výroční zprávu, která loni odhalila podezření z podvodů a dalších finančních trestných činů v odhadované hodnotě 67 miliard eur.
Problém s imunitou v EU
Nikde nejsou limity systému viditelnější než v Řecku, kde si zastupitelství vysloužilo vzácné veřejné uznání za stíhání, ale narazilo na národní ústavní pravidla, která chrání politiky před kontrolou a blokují vyšetřování.
Jedním z nejzřetelnějších příkladů je železniční nehoda Tempi v severním Řecku v roce 2022, při níž zahynulo 57 lidí a která je spojována s údajným zneužitím finančních prostředků EU na bezpečnost železnic.
EPPO se případz ujal , ten se dostal k soudu v Aténách, protože zatímco politickou odpovědnost odpovědných úředníků může vyšetřovat pouze řecký parlament, vyšetřovatelé EU nikdy neměli šanci zajít tak daleko, jak chtěli.
„V tomto případě nemůžeme najít důkazy, dokud se nezmění ústava,“ řekla. „Už je příliš pozdě, protože zákony nelze aplikovat zpětně. Proto je to maximum, co jsme mohli udělat, a žádné další kroky nejsou možné.“
Pro ni skutečný problém nespočívá v existenci imunity politiků, ale v tom, že tyto překážky mohou státním zástupcům bránit i v zjišťování faktů a prokazování viny či neviny. Zrušení imunity je podle ní pouze minimální podmínkou pro fungování justice. Tvrdí, že problém zdaleka není omezen pouze na Řecko.
V rámci samotných institucí EU se Kövesi setkala s odporem ze strany Evropského účetního dvora (EÚD) ohledně pokusů o vyšetření obvinění z neoprávněných výdajů z peněz EU z roku 2022, do kterých je zapojen bývalý předseda soudu Klaus Heiner Lehne. Lehne tato obvinění popřel.
Skutečnost, že se EÚD, orgán EU dohlížející na výdaje, bránil prokurátorské kontrole z důvodu imunity, motivovala Kövesiovou k tomu, aby se na EÚD obrátila na Nejvyšší soud EU, jde o případ, který stále probíhá. „Je to otázka principu,“ řekla.
Opozice v celém bloku
Kövesi uvedla, že z operačního hlediska čelí EPPO chronickému nedostatku zdrojů ve velké části bloku. V Belgii – domovské zemi mnoha institucí EU a významném centru celních a DPH podvodů – její úřad potřeboval alespoň osm delegovaných žalobců, ale začínal pouze se dvěma, často bez dostatečné policejní podpory. V jednom závažném případě podvodu byl podle ní přidělen pouze jeden vyšetřovatel.
„Nedostatek podpory ze strany členských států může ovlivnit délku vyšetřování,“ uvedla s odkazem na dlouhotrvající případy, které dosud nedosáhly vyústění – včetně belgického vyšetřování největší zakázky na vakcíny v historii EU, které se dotýká role samotné předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové.
Tento institucionální odpor a chronický nedostatek zdrojů se nyní střetávají s dalším kritickým bodem – dezinformacemi.
Kövesiová hovořila s viditelným podrážděním o dezinformačních kampaních a osobních útocích, které stále častěji následují po vyšetřováních významných osobností.
Není to tak brutální jako vražedné zastrašování, které kdysi zažila ve svém rodném Rumunsku, kde byli v 80. letech zabíjeni soudci. Je to rozptýlenější a modernější, s koordinovanými pokusy o diskreditaci státních zástupců na veřejnosti, zatímco ti zůstávají vázáni mlčenlivostí, zejména na sociálních sítích.
To se stalo zejména v Řecku a Chorvatsku, kde byl její tým „systematicky napadán“, zatímco ona sama se stala terčem kontroverzní Blackcube, soukromé zpravodajské společnosti, která je nyní ve Slovinsku zapletena do obvinění ze zahraničního vměšování. „Státní zástupce, který nemá nepřátele, není skutečný státní zástupce,“ řekla s úsměvem.
Monitorování situace
Kövesi se odmítla vyjádřit k probíhajícím případům týkajícím se College of Europe nebo diplomatické služby Komise, ale zároveň se postavila kritice, že její úřad byl příliš agresivní.
„Pokud skrýváte špínu pod kobercem, nejste důvěryhodnější,“ řekla. „Čím vyšší je vaše pozice v EU, tím vyšší by měly být standardy. Vysoká funkce nedělá z někoho ctnostnějšího než ostatní – znamená to, že by se od něj mělo očekávat, že bude přísněji dodržovat pravidla.“
Reakce Kövesiové na odpor na mnoha frontách byla kumulativní. Od svého nástupu do funkce v roce 2021 se ozývala, když měla pocit, že varování jejího úřadu jsou ignorována. Komisi napsala, aby upozornila na překážky v zemích EU, veřejně se účastnila parlamentních slyšení a vystupovala v médiích a v případě potřeby pohrozila soudními spory, a to i proti samotné Komisi, tedy instituci, která má zajistit, aby EPPO mohl vykonávat svou práci.
Reakce Bruselu na pomoc EPPO s plněním jeho úkolů příliš často znamenala zprávy, audity, konzultační studie a nekonečné interní procesy, které podle ní přinášejí jen málo skutečných změn.
„Komise opět zahájila další novou studii,“ řekla o tom, jak EU řeší reformní požadavky týkající se implementace pravidel EU, která definují roli Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) v členských státech. „Je to plýtvání časem a zdroji, nebojím se to říct.“
Když byla Kövesi znovu nabádána úřednici Komise, která na ni naléhala, aby zmírnila svůj názor, odmítla a popřela důležitost identity dané osoby. „ Na jménu nezáleží,“ řekla. „Důležité je, že tato mentalita existuje. To je ten problém.“
***
Nevěřil jsem vlastním očím, co čtu! V návaznosti na to, kde to čtu! Tak takhle vypadá ta slavná a jedinečná EU zevnitř! Ta uHnie, šikanující Slovensko a Maďarsko kvůli absenci právního státu! UHnie, udělující rady, příkazy, tresty. UHnie , kterou de facto odcházející Nejvyšší prokurátorka považuje za zcela prohnilou, kdy zákony platí jen pro někoho a jen někdy!
Opakuji – tohle nevypustil ven Sputnik – nýbrž Euroactiv!!!
A moc pěkná je ta pasáž o dezinformacích!! Žádné ruské nebo čínské! Ale dezinformace, kterým okamžitě čelili pracovníci evropské prokuratury, jakmile začali cosi nepohodlného vyšetřovat! Bingo!
No hlavně mávat uHnijní vlajkou na Toaletné!!!
KOSA NOSTRA
Článek Jak to chodí s vyšetřováním podvodů v EU? se nejdříve objevil na .
