Už roky se některé skupiny pokouší prosadit v EU politiku, která by ulevila obohacovaným evropským zemím od důsledků způsobených invazí, která započala v roce 2015.
Dosud však většina europoslanců hlasovala proti deportacím a remigraci a podporovala vítací politiku. Co se tak náhle změnilo? Pro důvod takové změny musíme jít do Německa, které je nepsaným hegemonem EU.
Lidovecká skupina, která je vedená německou CDU, je v každém hlasování oním „jazýčkem na vahách.“ Skupina zpravidla hlasuje tak, jak zavelí Weber, německý europoslanec za CDU, který již dlouhé roky frakci vede a má velký vliv i v rámci EU.
Jsou samozřejmě i hlasování, u kterých mají lidovečtí europoslanci volnou ruku, ale v drtivé většině důležitých hlasování se podřizují tomu, jak hlasuje CDU.
I to je důvod, proč tato skupina (ve které je také STAN, TOP09 a KDU), která je při hlasování vždy oním jazýčkem na vahách, nakonec hlasovala pro návrh, který by ještě tak před rokem nepodpořila. A co tak najednou?
V Německu totiž ve stále více průzkumech ztrácí CDU voliče, kteří přechází k AfD. Důvodem je tvrdý postoj AfD k migrační politice. CDU se zatím v reálu projevila spíš jako vítací strana (viz Merkelová).
To způsobuje odliv voličů právě k AfD a je jasné, že pokud se něco nezmění, odliv bude pokračovat. CDU navíc volí zejména senioři, zatímco AfD preferují mladí. CDU tak voličská základna vymírá, zatímco AfD přibývá.
Výsledek hlasování je tak především důsledkem toho, co chtěla CDU, která se obává, že pokud nezačne alespoň v EU hlasovat ohledně migrační politiky jako AfD, tak přijde o další voliče.
Pokud by se CDU chtěla – jako dosud téměř vždy – přidat k vítačům, pak by byl celkový výsledek hlasování opačný. Návrh by neprošel…
Evropský parlament učinil významný krok směrem k mnohem přísnějšímu migračnímu režimu, když schválil nový vyjednávací mandát pro legislativu, která má urychlit deportaci ilegálů a zpřísnit vymáhání práva v celém bloku.
Ve čtvrtečním hlasování poslanci podpořili tzv. nařízení o návratech poměrem hlasů 389 ku 206, přičemž 32 se zdrželo hlasování, čímž otevřeli cestu k jednáním s Evropskou radou o novém právním rámci upravujícím vyhošťování ilegálů, kteří nemají právo zůstat v Evropské unii.
Výsledek byl poháněn podporou široké protimigrační koalice, ke které se výjimečně přidala i Evropská lidová strana (EPP).
Hlasovalo se k návrhu zástupců Evropských konzervativců a reformistů (ECR), Evropy suverénních národů (ESN) a Patriotů pro Evropu (PfE), což ukazuje, jak se v Bruselu posunula rovnováha sil v otázce migrace.
Návrh má za cíl zásadně přepracovat slabý systém návratů EU, který byl dlouho kritizován za to, že umožňoval odmítnutým žadatelům o azyl a dalším ilegálům zůstat v Evropě po mnoho let.
Komisař pro migraci Magnus Brunner shrnul rozsah selhání slovy: „Jeden z pěti lidí, kterým je řečeno, aby opustili EU, skutečně EU opustí. A to není přijatelné.“
NEW: The European Parliament has voted in favor of progressing a stricter legal framework for the deportation of illegal migrants.
Migrants with a deportation order will be required to cooperate with the authorities to facilitate their return, and could be detained for up to two… pic.twitter.com/vvDPtgrg1B
— Remix News & Views (@RMXnews) March 26, 2026
Nový rámec by zavedl přísnější postupy návratu, v některých případech delší zadržení, širší zákazy vstupu a sankce pro ty, kteří odmítnou spolupracovat na vlastní deportaci.
Také by to otevřelo dveře takzvaným návratovým uzlům mimo EU, což byla myšlenka, kterou Brusel před několika lety ostře kritizoval, když Británie prosazovala plán pro Rwandu a Itálie podepsala dohodu s Albánií.
Konzervativci hlasování označili za průlom. Charlie Weimers, místopředseda ECR, který patří k autorům návrhu, označil tento okamžik za milník pro svou stranu i pro přísnější vymáhání hranic v Evropě.
Novinkou také je, že migranti považovaní za bezpečnostní riziko mohou být nyní umístěni do zařízení nebo věznic se zvýšenou ostrahou. To dosud možné nebylo.
Evropská rada pro uprchlíky a exulanty (ECRE) uvedla, že rozhodnutí „normalizuje opatření, která stigmatizují migranty a oslabí ochranu práv,“ zatímco Amnesty International odsoudila to, co označila za „stále škodlivější a drakoničtější směřování v migrační politice EU.“
Tato reakce však potvrzuje, jak dramaticky se debata změnila. Politiky, jako je remigrace, dříve označované za extrémní, nyní přestávají být považovány za extremistické.
Nicméně hlasování zatím nic neznamená, je to teprve první část cesty k deportacím či tak často zmiňované remigraci.
Lze očekávat, že návrh bude neziskovkami žalován u ESLP, který rozhoduje zásadně v neprospěch Evropanů.
A jak kdo hlasoval? Tentokrát ani netřeba vypisovat seznam, hlasování bylo výjimečně velmi jednotné.
Proti tomuto návrhu hlasovala jedna jediná česká europoslankyně. Asi i vám došlo, že se jedná o Pirátku Gregorovou. Piráti totiž VŽDY hlasují zásadně promigračně.
Všichni ostatní čeští europoslanci hlasovali pro návrh, nikdo se nezdržel.
Stejně stručně lze zhodnotit i hlasování Slováků. Tam nikdo nehlasoval proti návrhu, zdrželi se všichni europoslanci za Progresívne Slovensko. Všichni ostatní hlasovali pro návrh.
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 3 Průměrně: 3.7 ]
