V našich korporátních médiích jsem dosud narazila na jediný článek, který detailněji popisoval příběh mladého muže, který byl těžce poškozen genovou injekcí.
Vzhledem k tomu, že nástup problému započal záhy po aplikaci, byly důkazy o příčině těžké újmy na zdraví nezpochybnitelné. Nicméně mainstream si tohoto mladíka zvolil jen proto, aby k tomu uvedl doprovodnou propagandu, že on je „výjimka,“ protože většině lidí injekce pomohly.
A dokonce i těžce indoktrinovaný mladík mRNA „vakcíny“ plně podpořil a řekl, že je jen výjimkou v moři těch, kterým injekce pomohla. To samozřejmě není pravda, jak ukázalo bezpočet studií.
Po aplikaci injekcí úmrtnost oproti období před rokem 2019 (tedy v době „předcovidové“) nijak neklesala. Naopak, výrazně vzrostla. Některé země – jako například silně proočkovaná Austrálie – pak v „očkovacích“ letech 2021 – 22 zažily rekordní úmrtnost, dokonce nejvyšší za posledních až 80 let.
Zveřejněné případy poškození zdraví v důsledku aplikace genových injekcí, tak většinou neslouží k upozornění na jejich nebezpečí, ale k dalšímu posílení propagandy.
Jenže právě zde se třeba opomíjí fakt, že právě pro mladé muže je injekce nejvíce nebezpečná (časté případy myokarditidy a perikarditidy).
Mainstreamová média se však vesměs tématu vyhýbají, ale například v Japonsku byly problémy přiznány, stejně jako v německém mainstreamu, kde před pár lety přiznali problém „smrtících“ šarží.
K tomu však došlo jen proto, že jednou z poškozených byla redaktorka Weltu, která zjistila, že jí byla aplikována jedna z nejhorších šarží.
Lidem, kteří byli poškozeni covidovými injekcemi, se nyní věnovali i v mainstreamu ve Velké Británii. Připomínám, že tam se zprvu aplikovala zejména AstraZeneca, teprve pak byl aplikován Pfizer a Moderna (jako 2. dávka pak nejčastěji Pfizer).
To, co si přečtete dál, by zřejmě (zatím) žádný náš mainstream nezveřejnil, i když problémy s odškodněním poškozených jsou u nás stejné jako ve Velké Británii…
Mainstreamový deník Daily Telegraph zveřejnil velmi obsáhlý článek o „životech zničených očkováním proti covidu“, včetně více než 2 500 úmrtí hlášených úřadu MHRA. Znamená to, že je konečně přijatelné, aby o tom mainstreamová média mluvila? Zde je úryvek .
Nikola Brindley, která pracuje jako zubní sestra více než deset let, byla obeznámena s očkovacími požadavky pro zdravotnické pracovníky. Když ji tedy v červenci 2021 požádali o očkování proti covidu od společnosti AstraZeneca , bez váhání souhlasila.
Ale během několika hodin byla Brindley na pohotovosti a bojovala o život, protože alergická reakce začala porušovat několik orgánových systémů.
„Zhroutila jsem se ve dveřích a prakticky ztratila schopnost chodit,“ vzpomíná. „Manžel mě odvezl do nemocnice, moje tepová frekvence se prudce zvýšila a nemohla jsem mluvit. Řekli nám, že kdybych přišla o 10 minut později, nemohli by s tím nic dělat.“
Téměř o pět let později je tato šestatřicetiletá žena, která žije na ostrově Man, stále hluboce postižena. Žije s přetrvávající mozkovou mlhou, chronickou bolestí, bolestmi hlavy a gastrointestinálními problémy a vyžaduje sledování od různých specialistů.
Kvůli zhoršující se únavě potřebuje invalidní vozík a některé dny sotva přežívá. Dříve aktivní a sportovní žena je natolik postižená, že její dvě děti ve věku osmi a jedenácti let získaly certifikaci pro mladé pečovatele.
„Opravdu jsem si myslela, že to bude jen další vakcína,“ říká. „Vezměte to a pokračujte ve svých věcech. Místo toho se můj život zredukoval na každodenní snahu zvládat příznaky.“
Hrozivé vedlejší účinky představují temnější odkaz zavádění vakcíny proti covidu, která i po letech zůstává hluboce ožehavým tématem ve veřejném zdraví.
Přestože drtivá většina z 50 milionů lidí ve Spojeném království (a v dalších zemích), kteří dostali vakcínu proti covidu, pociťovala jen málo nebo žádné negativní účinky, existují i tací, jako Brindley, kteří buď utrpěli vážné poškození nebo – což je nejtragičtější ze všeho – přišli o život.
Neexistují žádné oficiální statistiky o tom, kolik lidí bylo tímto způsobem zasaženo. Data z Agentury pro regulaci léčiv a zdravotnických prostředků (MHRA) však naznačují, že tato čísla nejsou zanedbatelná.
Ve Spojeném království k 24. únoru došlo k:
194 403 závažných hlášení souvisejících s vakcínou AstraZeneca (a 1 532 s fatálním koncem).
126 535 závažných hlášení souvisejících s vakcínou Pfizer (a 920 s fatálním koncem).
31 339 závažných hlášení souvisejících s vakcínou Moderna (a 102 s fatálním koncem).
Navzdory všem shromážděným datům se s těžkým údělem lidí, kteří utrpěli poškození způsobená očkováním proti covidu, nakládá po celém světě výrazně odlišně.
Úřady v Japonsku a Jižní Koreji oficiálně uznaly širokou škálu případů poškození způsobeného očkováním – od zánětu srdce až po náhlou ztrátu sluchu – a odpovídajícím způsobem odškodnily desítky tisíc lidí.
Mezitím v USA – kde bylo pouze 92 případů poškození očkování shledáno způsobilými k odškodnění, ve srovnání s více než 24 000 v Jižní Koreji – federální pracovní skupina nyní požaduje zásadní změny ve způsobu sledování a léčby poškození způsobených očkováním proti covidu-19.
Pro poškození spojená s očkováním byl navržen samostatný diagnostický kód, který by mohl být použit k úhradě od zdravotních pojišťoven, spolu s plány, aby Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí vypracovalo diagnostické pokyny pro rozpoznání a léčbu pacientů trpících dlouhodobým poškozením.
Ve Spojeném království je to však úplně jiný příběh, kde pacienti jako Brinkley popisují téměř nemožný boj o získání jakékoli finanční podpory.
„Snažila jsem se zajistit pomoc a podporu nejen pro sebe, ale i pro ostatní,“ říká. „Ale i přes zapojení na všech úrovních zdravotního systému, které mám k dispozici, stále neexistuje jasná cesta podpory pro poškozené.“
Proč tedy někteří lidé zažili tak vážné reakce?
Nejznámější formou poškození byly případy trombózy s trombocytopenií (VITT) vyvolané vakcínou, což je vedlejší účinek nejčastěji spojovaný s očkováním vakcínou AstraZeneca.
Ačkoli je vzácný, byl oficiálně spojován s desítkami úmrtí a dalších závažných incidentů ve Spojeném království. Advokátní kancelář Leigh Day nyní požaduje od společnosti AstraZeneca odškodnění pro pozůstalé rodiny a oběti neurologických zranění souvisejících s VITT ve Spojeném království a očekává, že případ se dostane k soudu v roce 2027.
Minulý měsíc mezinárodní konsorcium výzkumníků publikovalo novou významnou studii, která poskytla nové důkazy o tom, proč se u některých lidí projevila VITT.
Studie odhalila, že u některých lidí se vzácnými genetickými zranitelnostmi mechanismus podávání vakcíny spustil reakci, která spustila tvorbu smrtelných sraženin. „V době vývoje vakcíny bylo obtížné předvídat, že k této reakci dojde,“ říká Sir Munir Pirmohamed, profesor farmakologie a terapie na Univerzitě v Liverpoolu.
Ale VITT byl pouze jedním z typů újmy.
S očkováním byly také spojovány srdeční problémy – zejména myokarditida (zánět srdečního svalu) a perikarditida (zánět srdeční výstelky) – a zdá se, že byly častější než VITT. MHRA byly hlášeny tisíce takových případů, které zahrnovaly příjemce všech tří vakcín proti Covidu, včetně několika stovek úmrtí.
Ale proč se to stalo? mRNA vakcíny proti Covidu fungovaly tak, že využívaly genetickou sekvenci spike proteinu viru SARS-CoV-2, aby naučily imunitní systém, jak ho rozpoznat a bojovat s ním.
Někteří vědci naznačili, že tento virový fragment přítomný ve vakcínách mohl nějakým způsobem uniknout imunitnímu systému a spustit zánět srdce, ačkoli to stále není zdaleka jasné.
Jiní, jako Brinkley, zažili různé autoimunitní reakce, které poškodily různé systémy v těle. Patrick Stacey (59) z Derby po očkování vakcínou AstraZeneca v dubnu 2021 trpěl formou syndromu Guillain-Barré – vzácného autoimunitního onemocnění, které napadá nervy a způsobuje svalovou slabost a necitlivost.
O tři měsíce dříve pracovala Faith Burkeová, 24letá žena z Wiltshire, jako farmaceutická stážistka, když dostala vakcínu od společnosti Pfizer. Následně se u ní objevil otok kloubů a dýchací potíže, a musela být hospitalizována.
Burkeová říká, že jí byla diagnostikována „reaktivní artritida,“ autoimunitní porucha, o které se předpokládá, že ji vyvolala vakcína.
Její případ později publikoval její konzultant revmatolog jako lékařskou kazuistiku a o pět let později stále trpí chronickými bolestmi kloubů, bolestmi hlavy a zažívacími problémy. Také potřebuje trvalé léky na poškození štítné žlázy způsobené její silnou imunitní reakcí.
Zatímco vědci nyní chápou, proč vakcíny způsobily VITT, zůstává záhadou, proč lidé jako Burke, Brinkley a Stacey prodělali autoimunitní reakce, které je zanechaly chronicky nemocnými.
Malá skupina vědců v USA se nyní snaží takovým případům porozumět více a popisuje trvalá onemocnění tohoto druhu jako formy post-covidového očkovacího syndromu (PCVS).
Zatímco vědci zvažují základní příčinu PCVS a možné léčby, ti, kteří ve Spojeném království žijí s postvakcinačními poškozeními, popisují, jak jsou ponecháni bez pomoci, často bez uznání nebo odškodnění za své utrpení.
Mnoho lidí přišlo kvůli svému postižení o práci. Brindleyová byla během několika měsíců propuštěna ze své pozice zubní lékařky, zatímco Burkeová byla nucena opustit svůj sen o kariéře ve farmacii, protože už nedokázala zvládat zátěž spojenou s prací.
Nyní pracuje na částečný úvazek v rodinném obchodě se suvenýry.
Brindleyová však říká, že když se přihlásila do britského systému odškodnění za škody způsobené očkováním (VDPS), bylo jí sděleno, že ačkoli osoby s rozhodovací pravomocí souhlasily s tím, že utrpěla poškození způsobené očkováním, nebyla považována za dostatečně invalidní, aby měla nárok na odškodnění.
„I když mi to zcela změnilo život, mají pevnou stupnici, kde musíte být klasifikováni jako osoba s alespoň 60% invaliditou. A já zjevně nejsem považována za dostatečně invalidní, což je opravdu dost špatné,“ říká.
Podle charitativní organizace UKCVFamily, která podporuje 2 660 osob a rodin poškozených očkováním, je tento příběh až příliš běžný. Data VDPS skutečně naznačují, že 98 % žádostí o pomoc v souvislosti s očkováním proti covidu bylo zamítnuto.
Vzhledem k malému počtu dostupných způsobů, jak vyhledat pomoc , charita uvedla, že 73 % jejích členů přiznalo sebevražedné myšlenky, přičemž dva lidé následně spáchali sebevraždu.
Burke říká, že je znepokojena nedostatkem výzkumu ve Spojeném království, který by se zabýval tím, proč ona a další lidé zažili tak závažné alergické reakce, což může mít v nadcházejících letech významné důsledky pro veřejné zdraví.
Průzkumy ukázaly , že po očkovací kampani proti covidu důvěra ve vakcíny ve Spojeném království od roku 2019 výrazně poklesla…
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0 ]
