Takřka denně se objevují informace, které posilují domněnku, že se aktivně chystá pandemie. Mnohem víc se asi dozvíme za dva měsíce, kdy bude probíhat další shromáždění WHO, kde má být přijata příloha k pandemické dohodě.
Mimochodem, stále netuším, jak se k této otázce staví současná vláda (ta Fialova pandemickou dohodu podporovala, nicméně u Vojtěcha z Aspenu nelze očekávat žádné změny).
Pro pochopení toho, co se chystá, je dobré sledovat nejen to, co se děje ve WHO, ale i v globalisty řízených zemích. Například Velká Británie, která pořádala dosud největší dvoudenní nácvik pandemie na podzim 2025, se i nadále velmi aktivně chystá na „plandemii 2,0.“
Jak uvádí Telegraph , britská vláda představila komplexní nový pandemický plán založený na jasném předpokladu: další globální zdravotní krize už není považována za možnou, ale téměř jistou.
Oznámená opatření jsou odpovídajícím způsobem dalekosáhlá – a kritika je stejně ostrá.
Jádrem plánu je masivní rozšíření státní infrastruktury k překonání krize. Do nového systému trasování kontaktů má být investována přibližně jedna miliarda liber.
Současně vláda plánuje rozsáhlé zásoby ochranných prostředků, zřízení nového centra pro biologickou bezpečnost a legislativní balíček, který umožní v budoucnu vymáhat nouzová opatření rychleji a flexibilněji.
Oficiálně je tento krok prezentován jako nezbytná lekce z neúspěchů pandemie COVID-19. V budoucnu je cílem reagovat rychleji, zajistit dodavatelské řetězce a lépe chránit veřejné zdraví. Ale za touto technokratickou argumentací roste odpor.
Kritici vidí program jako mnohem víc než jen čistou opatrnost. Mluví o strukturální restrukturalizaci státní moci směrem k systému, který může kdykoli přejít do krizového režimu.
Odpor způsobují zejména plánované právní úpravy: mohly by vládě umožnit legitimizovat dalekosáhlé zásahy do veřejného i soukromého života mnohem rychleji: od omezení pohybu až po dalekosáhlá sledovací opatření.
Plánovaná investice v hodnotě miliardy eur do trasování kontaktů také vyvolává otázky. Zatímco zastánci jej vidí jako nástroj k omezení budoucích epidemií, ochranáři dat varují před normalizací digitálního dohledu v každodenním životě.
Hranice mezi ochranou zdraví a kontrolou by se mohla stále více rozmazávat.
Zřízení nového centra pro biologickou bezpečnost do tohoto obrazu zapadá. Cílem je brzy identifikovat rizika a umožnit koordinované reakce, ale kritici se obávají, že vytvoří trvalou infrastrukturu, která institucionálně ukotví stav nouze.
Skutečná výbušná síla plánu však spočívá v jeho základním předpokladu: Pokud je nová pandemie považována za jistou, stav nouze se stává základem pro plánování. To přesouvá politické zaměření od krátkodobé krizové reakce k dlouhodobé kontrole.
To, co je prodáváno jako lekce z minulosti, by se tak mohlo stát plánem do budoucna: stát, který už nejenže reaguje na krize, ale neustále se na ně připravuje se všemi důsledky pro svobodu, soukromí a společenský řád.
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0 ]
