V Německu již několika novinářům zablokovali finanční prostředky a veškerý majetek na základě „závadných“ zpráv ve vztahu ke konfliktu na Ukrajině. Většina z nich se záhy poté stala předmětem sankcí EU, což bude patrně také případ dalšího novináře, který již od roku 2014 sleduje situaci v oblasti Donbasu a jako zpravodaj pro německá média žije dlouhodobě v Moskvě.
Sankcionovaní novináři, kteří byli odříznuti od svých finančních prostředků na území EU, jsou dalším varováním před bezhotovostním světem, který by takové jedince odsoudil k bezdomovectví a smrti hladem.
Novinář, o kterém bude nyní řeč – stejně jako jeho kolegové – má samozřejmě možnost žít zcela normálně mimo EU. Nicméně peníze a majetky, které on i ostatní sankcionovaní novináři mají na území EU, jim byly zabaveny.
Z některých novinářů se dokonce stali i vyhnanci, kteří se nesmí do rodného Německa vrátit do doby, než se případně zcela změní režim (což je nepravděpodobné).
Německý novinář Ulrich Heyden, který se více než tři desetiletí věnuje ruským záležitostem a píše pro širokou škálu německých médií, nedávno zjistil, že jeho německá banka Hamburger Sparkasse ruší jeho bankovní účet, zřejmě z důvodů souvisejících se sankcemi EU vůči Rusku.
Podle Heydena, který psal na svém kanálu na Telegramu , mu to řekl zaměstnanec banky, s nímž mluvil telefonicky, ačkoli písemné oznámení o zrušení, které obdržel, pouze zmiňuje, že banka „přezkoumávala jeho obchodní vztahy s klienty, kteří mají bydliště v Rusku.“
Heyden poznamenává, že žije výhradně z poplatků německých, švýcarských a rakouských médií, které mu přicházejí na německý účet.
Další dva němečtí novináři žijící v Rusku, Alina Lipp a Thomas Röper, byli loni v květnu zařazeni na seznam EU na sankční seznam , což vedlo ke zmrazení jejich bankovních účtů v EU.
Nicméně již dva roky před vyhlášením sankcí EU jim byly uzavřeny účty u německých bank a byl jim zabaven jejich majetek v Německu. EU obviňuje Lippovou a Röpera ze šíření proruské „válečné propagandy“ a „dezinformací.“
Heyden však zatím na sankčním seznamu nefiguruje. Tam se zřejmě objeví až během vyhlašování nových sankčních balíčků, jako tomu bylo u dvou jeho zmíněných kolegů, kteří byli nejprve sankcionováni v Německu a teprve poté v EU.
Je tedy patrné, že na sankce EU má zásadní vliv právě Německo.
Na rozdíl od Lippové a Röpera, které EU označuje za pouhé „blogery,“ je Heyden – nebo alespoň byl – velmi mainstreamovým novinářem.
Jak uvádí ve svém otevřeném dopise německému prezidentovi Franku-Walteru Steinmeierovi, který zveřejnil na svém kanálu Telegram, byl deset let přispěvatelem do německého veřejnoprávního rádia Deutschlandfunk , třináct let moskevským zpravodajem deníku Sächsische Zeitung a nejméně třicet let přispěvatelem středolevicového intelektuálního týdeníku Freitag .
Psával také pro velmi mainstreamová média jako Tagesspiegel , Rheinische Merkur a německé vydání Financial Times .
Stejně jako Lipp a Röper byl však Heyden v posledních letech nucen psát převážně pro alternativní online kanály, neboť mainstream jeho články často odmítal.
Snažil se totiž nabídnout vyváženější pohled na konflikt na Ukrajině a informovat o Rusku, jak sám říká, „s pochopením a ne s předsudky.“ Projevit jakékoli pochopení ruské strany konfliktu však dnes v německé veřejné diskusi vyvolává kontroverzi.
Byl tedy následně označen jako „ Putinversteher,“ což je doslova jako někdo, kdo Putina chápe. V Německou je to dnes běžná nálepka, která se v diskusi používá proti komukoli, kdo zpochybňuje mainstreamový pohled na ukrajinský konflikt.
Jak je popsáno v memoárech pro alternativní německá médium NachDenkSeiten , Heyden byl očitým svědkem začátku války v separatistické republice Doněck v květnu 2014, dávno před ruskou vojenskou intervencí v roce 2022.
Dnes je prakticky tabu už jen zmínit tuto historii. Heyden později napsal knihu o této předchozí občanské válce s názvem Nejdelší válka v Evropě od roku 1945 . Mimochodem, je také spoluautorem svazku z roku 2008 s názvem Opozice vůči Putinovu systému: Moc a odpor v moderním Rusku .
V rozhovoru pro NachDenkSeiten Heyden poznamenal, že mnoho reportérů píšících pro mainstreamová německá média také sídlí v Moskvě a přemýšlí, zda i jim nebudou jejich účty zrušeny, což by ohrozilo i jejich živobytí.
Ve svém otevřeném dopise prezidentu Steinmeierovi píše:
Letos mi bude 72. Co mám říct svému prastrýci Ulrichu Wilhelmu Grafu Schwerinovi von Schwanenfeld, až ho potkám v nebi? V září 1944 byl zavražděn, uškrcen drátem kolem krku v Berlíně-Plötzensee jako člen odboje proti Hitlerovu režimu.
Nesu své křestní jméno na jeho počest. Co na to řekne můj pradědeček? Řekne, že v nacistické éře také docházelo k vraždám a teroru proti disidentům, a že si nedokázal představit, že se něco takového v Německu stane znovu.
V aktualizaci na svém kanálu na Telegramu Heyden dodává, že zaměstnanec banky, se kterým mluvil, uvedl, že iniciativa k uzavření jeho účtu ve skutečnosti přišla od německého finančního dozoru, který spadá pod pravomoc německého ministerstva financí, které vede vicekancléř Lars Klingbeil.
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 1 Průměrně: 5 ]
