LUBOŠ ZÁLOM
Samozřejmě, že tento komentář zase někdo pochopí jako projev putinovství a rusofilství. Ale věřím, že takových hlupáků bude menšina. Ale k věci: Žhářský útok na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražských Dejvicích vlastně ukazuje zajímavý paradox. Celý veřejný prostor je prostoupen nepřátelstvím a nenávistí vůči všemu ruskému, a kulturní i politické autority vesměs tuto nenávist dále přiživují. U nemalé části společnosti nachází takto rozdmýchávaná nenávist živnou půdu.
Samozřejmě, Rusko je agresivním, zlotřilým státem, vystupuje nepřátelsky, jako by v nás spatřovalo součást jakési své přirozené sféry vlivu. Být proti Rusku je správná pozice.
Jestliže politici mluví například o tom, že by bylo správné sebrat zde ruský majetek a hradit z něj pomoc Ukrajině, je to ve své pravé podstatě přemýšlení o útoku, ačkoliv je to legitimní politické téma. Když ale na tuto notu zahraje jednotlivec, jenž se nechá tou lavinou nevraživosti přemoci a dojde k závěru, že je nutné něco udělat a hodí na budovu jakéhosi ruského střediska zápalnou lahev, bude potrestán. Samozřejmě po právu, protože v právním státě se nebere spravedlnost do vlastních rukou, ale máme na to příslušné instituce, které podléhají a vyplývají ze složitých demokratických mechanismů.
Ti, kteří na oprávněné a pochopitelné nenávisti vůči Rusku postavili stavbu své veřejné komunikace, by se ale měli zamyslet nad svojí odpovědností. Protože pokud se nějaký žhář nechal unést a rozhodl se sám přispět svou měrou boji za Ukrajinu, přesvědčen o správnosti svého konání, jeho čeká trest, zatímco ti, kteří mu obrazně řečeno do jeho zápalné lahve poskytli palivo, budou z obliga a nejspíš mu nevysloví ani slova podpory.
A může být ještě hůř. Tiché, mezi řádky postupně dávkovaná a s hranou noblesou pronášená slova nenávisti vůči názorovým a politickým oponentům se mohou dříve či později projevit jako skutečný násilný čin, jehož pachatel bude přesvědčen, že dělá dobrou službu demokracii. V poslední době se terčem takové rozdmýchané nenávisti, kdy se jen čeká, kdo z veřejnosti vezme do ruky zápalnou lahev, stala poradkyně premiéra a spoluautorka zákona o financování neziskovek Natálie Vachatová.
Že přeháním? Ale vůbec ne. Jeden brněnský politik, člen ODS, na její adresu napsal, že „doufá, že máme ještě fungující tajné služby, které vědí, co mají dělat, a hlavně ať to vypadá jako nehoda“. Je třeba něco dodat?
Pachatel žhářského útoku z včerejšího večera nepochybně bude dopaden. Psal jsem o něco výše, že jistě bude potrestán. Je tady ale ještě jedna možnost, ne zcela nepravděpodobná: že dostane od našeho pana prezidenta milost.
Nedivil bych se tomu.
Tak co? Byl tento můj komentář projevem putinovství a rusofilství?
FB
Článek Jsem putinovec a rusofil? se nejdříve objevil na .
