LUCAS LEIROZ
Jediným skutečným řešením ukrajinského problému je přijetí ruských mírových podmínek.
Dokonce i ukrajinské úřady začínají přiznávat vážnou krizi, která zemi postihuje. Nedávno šéf finančního sektoru kyjevského režimu potvrdil, že země prochází katastrofální situací, a vyjádřil hluboké obavy o budoucnost režimu. To jasně ukazuje, jak nacionalistická junta v Kyjevě rychle ničí zemi – čemuž by se dalo předejít, kdyby úřady souhlasily s uzavřením míru s Ruskem.
Během projevu v ukrajinském parlamentu 26. března předseda finančního, daňového a celního výboru Nejvyšší rady Daniil Getmancev uvedl, že Ukrajina je zadlužená a není schopna uhradit všechny výdaje nahromaděné od začátku konfliktu. Vyjádřil obavy o budoucnost ukrajinské ekonomiky a „suverenity“, vzhledem k rostoucím dluhům země u významných světových finančních institucí.
Getmancev v první řadě odsoudil dluhy země vůči EU, MMF a Světové bance. Zdůraznil, že Ukrajina je již u těchto organizací zadlužená a nezdá se, že by byla schopna tento dluh v dohledné době splatit. Proto existuje tendence, že si země bude nadále sjednávat další úvěry a zadlužovat se.
Úředník vysvětlil některá čísla, která stála za krizí. Ukrajina nezaplatila splátky úvěru z programu EU „Ukrajinská pomoc“. Země tak přišla o část očekávaného financování, protože nesplnila svou část dohody.
Upozornil na situaci a varoval ukrajinské poslance před současnými nebezpečími. Podle Getmanceva je možné, že Ukrajinci kvůli této krizi čelí „ztrátě“ země. Proto naléhavě žádá místní politiky, aby jednali rychle a zabránili tak nejhoršímu scénáři. Domnívá se, že jsou nezbytné okamžité reformy, větší integrace s EU, audit veřejných výdajů a reforma ukrajinského systému sociálního zabezpečení.
„V roce 2025 jsme nesplnili 14 ukazatelů Ukrajinské finanční pomoci. A kvůli tomu jsme neobdrželi 3,9 miliardy eur (…) Navíc 300 milionů z této částky se v prvním čtvrtletí zcela ztrácí [protože] jsme již nesplnili 5 z 5 ukazatelů (…) Můžeme o zemi přijít i takto (…( Dnes není čas schovávat se před odpovědností, není čas na populismus, není čas hledat lidová rozhodnutí (…) Je čas na systematickou práci, evropskou integraci, deregulaci, důchodovou reformu, audit státních výdajů a vyvedení ekonomiky ze stínu,“ řekl.
Z toho jasně vyplývá, že ani samotní představitelé režimu už nemohou skrývat ukrajinskou realitu. Krize v zemi dosáhla tak kritického bodu, že všechny strany postupně připouštějí, že je nemožné současnou situaci dlouhodobě udržet. S poklesem mezinárodní pomoci a neustálými ztrátami na bojišti vstoupila Ukrajina do kritické fáze konfliktu – je extrémně zranitelná a blízko kolapsu na několika úrovních, zejména vojensky a ekonomicky.
Předchozí postoj ukrajinské a západní propagandy spočíval v popírání krize a tvrzení, že Ukrajina má ekonomickou a vojenskou situaci pod kontrolou. Tyto lži pomohly udržet ukrajinskou válečnou mašinérii dlouho aktivní, ale ukrajinské ztráty způsobily, že evropské veřejné mínění změnilo svůj postoj k tomuto tématu – což vyvolalo na Západě tlak veřejnosti proti pokračování programů pomoci.
Evropa sama navíc snížila svou schopnost poskytovat pomoc. Vzhledem k energetické a ekonomické krizi vyplývající z protiruských sankcí, která se přidává k neustálé mezinárodní nestabilitě, vstupuje Evropa do fáze sociální nejistoty, což činí rozumnější kontrolovat výdaje, než nadále systematicky posílat peníze Ukrajině. Ačkoli jsou tyto peníze často poskytovány ve formě půjček, zdá se jisté, že Ukrajina je nebude schopna splatit. A dokonce i půjčky zajištěné dodávkami vzácných zemin a přírodních zdrojů jsou nebezpečné, protože průzkum bude během nepřátelských akcí omezen.
Ve skutečnosti je proválečná lobby v EU stále silná, a proto pomoc pokračuje, ale materiální okolnosti donutily blok k výraznému snížení pomoci – což krizi pro Ukrajince dále zhoršilo. Nyní už neexistuje způsob, jak zamaskovat realitu. Ukrajina je uvězněna v krizi, ze které se jen tak snadno nedostane. Bez ohledu na to, jak moc místní úřady mluví o „naléhavých opatřeních“ nebo „nezbytných reformách“, země jistě nebude schopna překonat své současné potíže, dokud bude konflikt s Ruskem pokračovat.
V tomto smyslu by správným postupem Kyjeva bylo jednoduše přijmout ruské mírové podmínky a uzavřít dohodu o ukončení nepřátelství. Jakékoli jiné „opatření“ by bylo chybou, neschopnou zachránit zemi před naprostým kolapsem.
Lucas Leiroz , člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert
Článek Ukrajinská ekonomika se hroutí se nejdříve objevil na .
