LIBOR ČÍHAL
Před pár dny publikoval americký think tank Heritage Foundation již 36. vydání tabulky tzv. indexu ekonomické svobody (IES), kde jsme obsadili ze 176 zemí čestné dvaadvacáté místo. IES zohledňuje čtyři kategorie, které mají ovlivňovat ekonomickou svobodu: stav justice, rozsah vládního aparátu, účinnost státních zásahů a otevřenost trhu. Index je makrofunkcí nad 12 kvantifikovanými kategoriemi jako je vládní integrita, fiskální zátěž, veřejné výdaje, zdraví veřejných financí, monetární svoboda, svoboda investování atd. Isiah Berlin napsal, že existují různé typy svobod a neexistuje řešení, které musí přijmout všichni a platí to asi i v ekonomice. Měli bychom rozlišovat ekonomickou svobodu v národní ekonomice, která potencuje dlouhodobý rozvoj ekonomiky státu od svobody nadnárodního kapitálu diktovat národním státům.
V Česku se zahraniční banky, obchodní řetězce a nadnárodní firmy musí cítit velmi svobodně, často svobodněji než ve vlastních zemích, ale reálné české ekonomice se tu nedaří a parametry její blokující nesvobody jdou mimo americký IES. První desítku ekonomicky nejsvobodnějších zemí světa vede Singapur, kde jsou legální fyzické tresty ve školách i v rodinách a za závažné přečiny hrozí bičování. Do první desítky patří nejhysteričtější země světa Austrálie, která např. brutálním způsobem omezila v období Covidu občanské svobody, následována dokonalými ekonomickými parazity Lucemburskem a Irskem a vymírajícím Estonskem. Pohled na mapu IES by mohl vyvolat iluzi, že v ekonomické svobodě ergo v ekonomice je český stát na přední planetární pozici, ovšem když to konfrontujeme s tabulkou koeficientu ekonomického úpadku (EDI) z pera též prestižního theGlobalEconomy, Česko je ze 40 evropských zemí na patnáctém místě v pořadí ekonomického úpadání, horší je to na Ukrajině, v Moldávii, Severní Makedonii, Bělorusku, Albánii atd., Slovensko je o sedm míst v lepší pozici, lepší v pořadí je i Rumunsko. EDI je makrofunkcí nad ekonomickými ukazateli jako je inflace, produktivita, veřejné zadlužení, ekonomický růst, bankroty apod.
V indexu IES od amerického think tanku musí být samozřejmě státní výdaje, daně a deficit veřejných financí velmi negativním faktorem ekonomické svobody. Jak je ale možné, že např. Švédsko a Francie, kde státní výdaje jdou nad 50% HDP a daňová zátěž je tak extrémní, že se bouří i režimní byrokrat, figurují v IES daleko před Čínou, kde veřejné výdaje jdou pod 20%. Jaká ekonomická svoboda může asi být v EU, když antiekonomické ekologické regulace a zvrhlá energetická politika očividně likvidují evropský průmysl. Kvalita justice, která je jedním z hodnotících parametrů, nemá abstraktní obsah, pokud prosazuje zákony EU likvidující ekonomiku, jak může být dobrá? Jaksi automaticky se předpokládá, že v Číně a v zemích, které nepatří do západního bloku, jsou soudní orgány zkorumpovány, ovšem co kdo na Západě ví o čínské justici resp. jak přispívá ekonomickému rozvoji.
Udává, že index ekonomické svobody je pozitivně korelován s konzumním blahobytem, ale oba dva faktory mají tak vágní obsah, že korelace není moc vypovídající. Vyvozovat sáhodlouhé závěry o kvalitě ekonomického prostředí, jak se běžně dělá, pokud se jedna země v pořadí IES posune v příčce, nemá oporu v společenském klimatu země. Kdokoliv se v západních státech otře o svobodu, pak Čína musí být daleko vzadu i když její ekonomika generuje 30% světového růstu a ve vývojové dynamice je daleko před západními zeměmi. V intuitivním chápání by ekonomická svoboda měla potencovat ekonomickou aktivitu, přitom v Česku, i když se zde kategorie IES stále vylepšují, pozorujeme dlouhodobý ekonomický útlum malého byznysu a podnikání, z malých měst vymizela většina provozoven, obchod je v rukách monopolních řetězců a Vietnamců a ubohý český Coop je obrazem českého neumětelství a ekonomického propadu. Z obcí pod tisíc obyvatel úplně vymizely provozovny jakéhokoliv druhu včetně hospod. Český stát drží světový primát, až na malou výjimku žádná banka není v českých rukách a z vlastnické struktury velkých firem se musí dělat Čechovi zle. Reálnému českému byznysu se na české ekonomické poušti moc nedaří, ale i to svobodnější ráj tu mají velké zahraniční firmy a banky, jejich zisk dobře koreluje indexem, který v USA vyvinuly.
Článek Index ekonomické svobody se nejdříve objevil na .
