SU/DANIEL FIALA
„Nic takového jako alternativní medicína neexistuje. Medicína buď funguje, nebo je k ničemu,“ říkává americký pediatr Paul Offit. Tradiční čínská medicína funguje už čtyři tisíce let. O tom, zda byl Marco Polo skutečně v Číně, se vedly mezi vědci vášnivé diskuse, a dnes už i mezi různými verzemi umělé inteligence, faktem ale je, že už tehdy zmiňoval obchod s léčivými surovinami, bylinami, a třeba se zázvorem, který už tehdy lidé oceňovali pro jeho – dnešními slovy řečeno – antibakteriální vlastnosti. Dnes víme, že významnou roli v tradiční čínské medicíně hraje mimo jiné sběr, zpracování a užívání léčivých hub, které se ovšem v Evropské unii léčivými nazývat nesmějí. A tak si právě o nich po čase budu povídat s mým dnešním hostem. Představuji vám ho znovu po roce a půl, a znovu prakticky stejně. Podle svých slov od přírody technicky založený muž s exaktní myslí, kterého ale rodinná tragédie nasměrovala až na Dálný východ, kde se nechal zasvětit do léčebné moci dřevokazných hub. Daniel Fiala už v minulosti byl naším hostem, jak jsem zmiňovala, a protože vás, posluchače, dřevokazné houby zjevně zaujaly stejně jako jeho, tak si budeme povídat o tom, co ve světě dřevokazných hub vyrostlo od našeho posledního setkání.
Martina: V minulém rozhovoru, asi před půl druhým rokem – jak už jsem zmiňovala – jsme si povídali o tom, jak jste se dostal k čínským dřevokazným hubám, našel k nim cestu přes ztrátu vaší sestry. To je téma, které naši posluchači najdou v rozhovorech na našem webu, takže se k nim už nebudeme až tak zevrubně vracet. Mě by zajímalo, co je pro vás za tu dobu v této oblasti největším objevem?
Daniel Fiala: Když jsme se potkali, tak jsem měl za sebou rok a půl – takže dneska to jsou už tři roky – kdy se tomu aktivně věnuji. Posun je hlavně v naší firmě díky tomu, že jsme začínali se dvěma produkty, a dneska je jich dvacet, takže je tam určitý progres. A tento progres nevzniká proto, že bych si vymyslel: „Pojďme dělat nějaký nový produkt,“ ale vzniká vždycky od lidí. Tyto podněty chodí od lidí, protože lidé mají nějaké své zdravotní potíže, problémy, a já, protože létám do Číny, se to vždycky snažím nějakým způsobem vyřešit nebo jim pomoct.
Takže my se pořád rozšiřujeme, a řekl bych, že i úspěšně. A není to tím, že máme – nebo my ho ani nemáme – nějaký supermarketing, ale je to o tom, že tyto produkty skutečně fungují. A já říkám, že nejlepší marketing je spokojený zákazník. Takže – zaplať pánbůh – rosteme, a to díky tomu, že se tomu aktivně věnuji, létám do Číny, hlídám kvalitu extraktů, a to dělá z našeho produktu dobrý produkt, který se potom prodává sám.
Martina: Mnozí jsou zvyklí hovořit o léčivých bylinách, o účincích tradiční čínské medicíny jako takové. Ale máme ve světě léčivých dřevokazných hub něco nového? To znamená – známe reishi, známe cordyceps, známe naši hlívu ústřičnou, čagu, coriolus – ale přibývá jich? Šlechtí se? Nebo si tradiční čínská medicína vystačí s výše jmenovanými?
Daniel Fiala: V této oblasti vznikají novinky a my jednu takovou máme. Není to přímo dřevokazná houba, ale je to látka, která se jmenuje betulin, která souvisí i s houbami, protože betulin je látka, která je v rostlinách, ve stromech, ale i v houbách. A v houbách je právě díky stromům. Taková houba, která tuto látku obsahuje, je čaga, protože čaga roste na bříze. Tato látka betulin je poměrně nová.
Čaga dokáže vytáhnout z břízy betulin, který obsahuje kyselinu betulinovou slibnou pro onkologii
Martina: Ale čaga se používá už dlouho.
Daniel Fiala: Ano, čaga se používá léta a už dlouhá léta se zkoumá, proč čaga funguje a proč se o ní píše, že má protinádorové účinky, že je protizánětlivá a tak dále. Takže se tato houba pořád v moderní medicíně zkoumá, v čem je vlastně dobrá. A zjistilo se, že látku zvanou betulin, která je obsažena v bříze, v kůře, v bílém pigmentu, tato houba dokáže vytáhnout. Příroda je dokonalá, ví, jak se má chránit proti různým patogenům, plísním a tak dále, takže třeba bříza si vytváří betulin a houba si betulin natáhne do sebe.
A betulin obsahuje ještě jednu látku, a to je kyselina betulinová, a to zhruba z pěti procent. Kyselina betulinová je u nás novinka, jak jsem říkal, a je velmi zkoumána i v oblasti onkologie, už existují různé studie. Já jsem na to přišel minulý rok v USA, kdy jsem byl na jedné přednášce o zdraví – my jako firma máme zastoupení i v USA pod značkou Wyse Earth, tedy ne jako Supramedex, ale jako Wyse Earth – a tato přednáška mě velmi zaujala, protože přednášející mluvil o tom, že to objevili v Rusku, ve 20. století to začali zkoumat Američané a výsledky – které jsou zatím in vitro nebo na zvířatech, ne na lidech – jsou velmi slibné. Hlavně tedy v oblasti onkologie u glioblastomů nebo u melanomů, což se považuje v USA za nejčastější druh rakoviny, a ještě je tam tlusté střevo. Takže se to hodně zkoumá a výsledky jsou dobré.
A mě ta kyselina betulinová velmi zaujala a už ji také máme v produktu. Ale tato látka má jednu obrovskou nevýhodu, a to, že je pro člověka špatně vstřebatelná. Já jsem si ji nekoupil v USA, ale v Číně, protože v Číně se tím také zabývají. A zjistili jsme, že když se spojí s medem – se kterým pracujeme a používáme ho jako transportní médium, jako hlavní látku pro lepší vstřebání všech těchto hub a bylin, ale i betulinu – tak to funguje a do těla se to dostane.
Velká výhoda je, že kyselina betulinová není zakázána evropskými směrnicemi, takže se může prodávat v Evropě, protože jsou různé houby, u kterých je bohužel zakázáno je u nás vůbec nabízet. Ale kyselinu betulinovou je možné nabízet jako doplněk stravy. Sice nemá žádné dovolené zdravotní tvrzení, takže pokud se lidé budou o ní chtít něco dočíst na našem webu, tak tam nenajdou vůbec nic, jenom to, že to podporuje vitalitu, takže si budou muset najít informace sami. V této oblasti jsme se hodně posunuli. Jak jste se ptala, co je nového ve světě hub a bylin – my se teď zabýváme touto látkou.
Martina: Kyselina betulinová. Je to zvláštní, protože když se člověk zamyslí nad historií tradiční čínské medicíny, a tím pádem i využívání dřevokazných hub, tak by se nabídl názor, že už mají po těch čtyřech tisících letech tak nějak splněno, ale zjevně to tak není a tento obor se rozvíjí dále. A podle toho, co jste říkal, tak dřevokazné houbičky zachutnaly i v Americe. Znamená to, že si pro rozumy už nejezdíte jenom do Číny?
Daniel Fiala: V Americe jsou adaptogeny – což jsou dřevokazné houby – známé tak jako u nás, a je tam řada výrobků, ať jsou to kapsle, tinktury, a dneska dávají dřevokazné houby třeba i do různých tyčinek. Takže jsou tam velmi známé jako u nás. Ale co neznají, je kombinace dřevokazných hub s medem. To tam vůbec neznají.
Takže my jsme tam nejeli proto, abychom se tam třeba vzdělávali – i když tam chodíme na různé přednášky a teď jsme se tam třeba inspirovali betulinem – ale spíš proto, že tam je poptávka po našich výrobcích. Já tím, že v Čechách chodím do různých pořadů, tak tyto pořady poslouchají i čeští občané, kteří žijí v zahraničí, takže nám začaly chodit poptávky z Ameriky, třeba od Čechů, kteří tam žijí, takže jsme si řekli, že bychom tam mohli vytvořit nějaké zastoupení. A chytlo se to.
Evropská unie zakázala houby, které byly povolené do roku 2018, prý kvůli příliš dobrým účinkům
Martina: Danieli Fialo, vy jste se mi zmínil, že některé houby jsou u nás vysloveně zakázané. Já si umím představit, že nejsou úplně doporučeny halucinogenní houbičky a podobně, ale jsou zakázány i vyloženě léčivé houby třeba ze světa, které vy objevujete?
Daniel Fiala: U nás bychom nemohli říct „léčivé houby“. Můžeme říct, že léčivé houby fungují hlavně v asijských zemích, ve východní medicíně, to znamená Čína a Japonsko. Třeba firma, kterou navštěvujeme, která se zabývá výrobou extraktů z hub, tak je nám schopna nabídnout až 172 druhů. A každá taková houba má nějaký jiný benefit, takže my si potom tady ověřujeme, které z těchto hub jsou vůbec povoleny. Jsou třeba houby, které byly povoleny do roku 2018, a pak je Evropská unie zakázala.
Martina: Proč?
Daniel Fiala: To byla i moje otázka na Státní zdravotní ústav – kde jsme si nechali dělat prohlášení o shodě – proč byla některá houba do roku 2018 povolena, a najednou není? Já odpověď na to nedostal, takže jsem si musel odpověď nějak vytvořit sám. Ale u konkrétní houby, která byla potom zakázána, nebo ji zakázali v některých státech Evropské unie, jsem zjistil, že má velmi dobré protizánětlivé účinky.
Martina: Takže byla moc účinná, a proto by se mohla stát pro mnohé farmaceutické firmy špatně zobchodovatelnou?
Daniel Fiala: Je to možné. Já bych do těch detailů nechtěl zacházet – člověk si udělá obrázek sám. Ale i některé léky v době covidu, které byly běžně dostupné, se potom přestaly úplně prodávat. Takže to je podobný příklad.
Čínské firmy investují do technologií a nových farem, protože poptávka po houbách celosvětově roste
Martina: Když jedete do Číny – vy jste tam byl za poslední dobu dvakrát – tak žasnete nad tím, jakým způsobem se jejich houbová farmacie rozvíjí? Nebo si stále jedou to své a nefinancují žádný velký nový výzkum, protože to už mají za léta načteno?
Daniel Fiala: Já to můžu porovnat s tím, že tam jezdím dvakrát ročně, nebo se snažím, takže vidím ty rozdíly. A rozdíly vidím v tom, že firmy investují do technologie, do výroby, aby se snažily z houby získat co nejvíc bioaktivních látek. A je to vidět každou tu návštěvu, že se fabrika rozšíří nebo že mají nové laboratorní centrum.
A to je dáno také tím, že se o houbách poslední dobou hodně mluví, a také díky tomu, že dříve nebyly sociální sítě, nebyl tak rozšířený Facebook, Instagram a tak dále. Dneska jsou, takže se tyto informace dostávají stále víc a roste i poptávka. V Číně je vidět, že díky tomu, že poptávka roste, se víc investuje do těchto technologií.
A samozřejmě houby – to není tak, že by rostly volně v přírodě – ale rostou na farmách, kde se kontrolují. Já jsem byl minulý rok na podzim v Číně a poprvé jsem viděl i farmy, kde se to pěstuje. Já jsem vždycky byl ve fabrikách, které už dělají konkrétní extrakty, ale tentokrát jsem na vlastní oči viděl tyto farmy.
A tato návštěva v Číně byla pro mě hodně náročná, a to z toho důvodu, že tam byl velký časový posun, byly tam obrovské vzdálenosti, celou dobu, celý týden, kdy jsem cestoval po Číně, pršelo. Z tohoto důvodu to bylo velmi náročné. A tyto farmy jsem viděl na vlastní oči. Nejsou u velkých měst jako Šanghaj, Chang-čou, ale jsou ve vnitrozemí. Bylo to velmi hezké a udělali jsme o tom i několik videí. Zatím jsme tato videa nezveřejnili, neměli jsme čas je sestříhat, ale je hezké vidět na vlastní oči, jak tam ty houby pěstují.
Martina: To znamená, že tam nemají žádné pionýry, kteří by chodili s košíčky a sbírali houby po lesích?
Daniel Fiala: Není to tak. Dneska už se většina hub – a dokonce i houba cordyceps , parazitní houba, která se dřív sbírala v Nepálu nebo v Tibetu ve vysokých nadmořských výškách – pěstuje synteticky.
Martina: Synteticky se pěstuje? Synteticky se vyrábí.
Daniel Fiala: Synteticky se vyrábí. V laboratorních podmínkách.
Martina: Synteticky se vyrábí. Ale my víme, že i když vyrobíme třeba z bylinky drogu synteticky, tak pak nemusí mít takovou škálu účinků, jako když ji získáme z rostliny. Není to úplně stejné u hub?
Daniel Fiala: Dneska jsou podmínky pro umělé pěstování tak dobré, že se aktivní látky opravdu vyrovnají, téměř vyrovnají kvalitě, jako když někde divoce roste na stromě v přírodě.
Martina: To chápu, ale tato syntetická výroba mě zajímá.
Cordyceps stojí od sta dolarů do sto dvaceti tisíc za kilogram, proto se dnes kultivuje uměle
Martina: To chápu, ale tato syntetická výroba mě zajímá. Jak je to s cenou?
Daniel Fiala: Je to stejné. Moje otázka byla také konkrétně třeba u houby cordyceps , když jsme ji nakousli. Houba cordyceps stojí od 100 dolarů do 120 tisíc dolarů za jeden kilogram, takhle obrovská diference tam je. A já jsem si přivezl do České republiky housenici čínskou – to je housenka, kterou napadne parazit – abych to mohl ukazovat, když někam jdu, a byla strašně drahá. A já jsem si říkal, že když by se z tohoto divokého cordycepsu vyráběly extrakty dřevokazných hub, tak to klienti nezaplatí, protože by tyto extrakty stály desetitisíce. Tak jsem se ptal, jak to řeší oni? A oni říkali, že tyto houby už dnes vyrábějí uměle. Dnes se dají kultivovat na farmách a mají stejné benefity jako divoký cordyceps .
Martina: To je posun oproti tomu, o čem jsme se bavili minule. Protože tehdy jsme se bavili o betaglukanu, který se získává z některých dřevokazných hub, a vy jste říkal, že syntetická výroba je tak drahá, že se jim to zatím nevyplatí.
Daniel Fiala: Syntetická výroba betaglukanu jako takového.
Martina: Ano.
Daniel Fiala: Ano, tak to je. My jsme řešili – to si pamatuji – proč jsou betaglukany tak dobré. Ony podporují vrozenou imunitu, váží se na receptory makrofágů a zvyšují imunitu. A proč se to třeba dnes neprodává jako léčivo ve farmacii? Takhle jsme si o tom minule povídali. Je to z toho důvodu, že betaglukan se sám o sobě nedá patentovat. Může se patentovat s něčím, tedy betaglukan plus něco, jako už hotová složka. A výroba betaglukanu jako takového je velmi nákladná, cena by byla tisícinásobně vyšší. Takže jsme se bavili o betaglukanu jako takovém, ne o houbě, která má řadu bioaktivních složek.
Dřevokazné houby fungují jako stimulanty – zvyšují nízkou imunitu a snižují příliš vysokou
Martina: Když se podíváme na skupinu dřevokazných hub, tak jakou škálu potíží mohou pokrýt? To znamená, že nemocnému buď uleví, nebo ho léčí, anebo mohou být prevencí.
Daniel Fiala: Jak odpovědět, aby to bylo legislativně správně? Dřevokazné houby jsou brány skutečně jako léčivo, ale ne u nás. U nás jsou to doplňky stravy. U nás nemůžeme říkat, že to léčí, nebo že se to používá jako prevence. Dřevokazné houby by měl člověk užívat proto, aby byl zdráv. Dřevokazné houby především podporují imunitu a od imunity se potom rozvíjejí další věci. Když má člověk dobrou imunitu, je v dobré kondici, tak by neměl být nikdy nemocný. To tak je. S imunitou souvisí celé tělo.
Dřevokazné houby skutečně řeší třeba záněty nebo i různá autoimunitní onemocnění. Říkal jsem, že dřevokazné houby zvyšují imunitu – tak ony ji zvyšují, když je imunita nízká. A když je imunita naopak vysoká, tak ji zase sníží. Jsou to stimulanty. Takže v tom jsou ty dřevokazné houby dobré. A to, že se o nich hodně mluví v souvislosti s rakovinou – v asijských zemích je třeba běžné, že když člověk má nějaký onkologický problém, tak je úplně běžné, že se moderní medicína spojí s jejich východní medicínou a tyto dva léčebné směry spolu komunikují a kooperují. U nás to takto samozřejmě rozšířené není, u nás je to doplněk stravy. Ale v Číně je třeba v onkologii běžné, že se tyto houby používají.
Martina: Dočetla jsem se, že z některých hub se dá získat hericium. A to je – podle toho, co jsem se dočetla, že říkáte – látka, která může mírnit příznaky neurodegenerativních poruch mozku, jako je Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba. Je to prokázáno? Funguje to tak?
Daniel Fiala: Jsou na to studie. Tuto látku obsahuje třeba houba hericium. Ona dokáže proniknout přes mozkovou bariéru a skutečně tam brání jakožto prevence proti Alzheimeru nebo Parkinsonu. Nebo je dokázáno, že tato houba zlepšuje kognitivní funkce.
Martina: Jmenuje se hericium? A látka v ní je hericium?
Daniel Fiala: U nás se jí říká třeba „lví hříva“. Je pravda, že v Číně, kde to je oficiálně léčivo, k tomu takhle přistupují.
Martina: U nás se dá sehnat jenom jako potravinový doplněk? Nebo vůbec?
Daniel Fiala: U nás ho koupíte jako doplněk stravy. Jmenuje se to hericium, nebo „lví hříva“, a podává se v kapslích, v tinkturách, jsou různé podoby toho, jak to člověk může užívat. Ale dá se u nás koupit, je to u nás povolený doplněk stravy. Ale to, že to funguje na tyto nemoci, jak jsme si tady řekli, to se nedočtete.
Houby v Evropě nesmějí mít zdravotní potvrzení, skutečnou funkčnost si musí každý najít sám
Martina: V tomto případě musí být tato práce u nás trochu tanec mezi vejci, protože vy přivezete něco, co je v Číně třeba velmi protežováno, a vidíte, že je to třeba funkční, že tam s tím pracují – jak jste řekl – v kooperaci mezi tradiční čínskou medicínou a klasickou medicínou, ale tady je to nepovolená houba. Co s tím?
Daniel Fiala: Ona je povolena, ale není povolena s žádným zdravotním tvrzením. Takže každá taková houba, kterou sem přivezeme, nebo nějakou složku – a můžou to být třeba i byliny, nebo betulin – tak existuje seznam dovolených zdravotních tvrzení pro určité houby. Většinou je to tak, že třeba houba reishi má dovolené pouze takové potvrzení, že podporuje imunitu. A když třeba máme nějaký výrobek, kde bude několik hub, bude tam směs, tak nemůžeme říct, že tento výrobek podporuje imunitu, můžeme říct, že tento výrobek obsahuje houbu reishi, která podporuje imunitu. Používá se hodně takovýchto slov, jako „imunita“, „vitalita“, to jsou většinou dovolené názvy, ale skutečnou funkčnost dané houby si každý musí najít sám na internetu.
Martina: Vy jste v minulém rozhovoru zmiňoval, že účinné látky v houbách testujete nebo spolupracujete s Českou zemědělskou univerzitou a že ta prověřovala některé látky, které jsou v dřevokazných houbách, a jejich dopady na lidské zdraví. Pokračuje tato spolupráce?
Daniel Fiala: Pokračuje. My spolupracujeme s biologickým centrem Jihočeské univerzity, kde si ověřujeme obsah betaglukanů nebo triterpenů, což jsou dvě hlavní bioaktivní látky, tedy jestli tam skutečně jsou a v jakém objemu. A ještě spolupracujeme se Státním veterinárním ústavem v Jihlavě, který nám zase říká, jestli jsou tyto extrakty pro člověka zdravé, jestli neobsahují aromatické látky, nějaké těžké kovy, thujon, arzen, rtuť a tak dále, kvasinky a plísně. Takže s těmito dvěma ústavy spolupracujeme a kooperujeme. A máme kolem sebe i různé vědce. Já jsem teď navázal spolupráci s jedním lékařem, doktorem, skutečně s člověkem, který vystudoval medicínu, a ten nám také pomáhá.
Martina: Pomáhá vám, protože ho dřevokazné houby natolik zajímají, že se rozhodl vstoupit i na tenkou plochu, která asi pro tyto takzvané alternativní směry v medicíně stále ještě existuje?
Daniel Fiala: Ano. On se odtrhl a není v profesním životě lékařem tak, jak je známe, tedy že pracuje někde v nemocnici nebo dělá praktika. On vystudoval medicínu a zabývá se právě alternativou. A my spolu spolupracujeme, a i mě to hodně posouvá dál, protože je schopen mi vysvětlit některé principy, o kterých se často mluví jako o volných radikálech a o oxidačním stresu, co to vlastně je. A jak funguje princip rakoviny a co vlastně rakovina je, protože člověk si neumí představit, co to je a jak to vzniká, a jenom heslovitě slyšíme: „Kupujte si antioxidanty. Dávejte si pozor na volné radikály,“ a tak dále. Ale tento člověk mi vysvětlil, jak to v principu funguje, a myslím, že nám pomáhá pochopit, co je smyslem dřevokazných hub.
Martina: Já si právě říkám: Jak se vám v tomto řekněme byznysu, ale zároveň samostudiu, daří obstát bez lékařského vzdělání?
Daniel Fiala: Pro prodej doplňků stravy dneska nepotřebujete žádné vzdělání. Já se to snažím dělat trochu jinak. Stojím za tím já – protože dneska je plno e-shopů a obchodníků, kteří prodávají doplňky stravy, ale vy nevidíte, kdo za tím stojí, vidíte jenom samotný výrobek – a protože jsem studoval technickou školu a jsem pragmatik, a vždycky jsem byl, tak na všechno chci důkazy, chci to vidět, chci si to ověřit. A proto létám do Číny, proto to dělám tak, jak to dělám. Chci všechno vysvětlit, chci skutečně lidem nabídnout kvalitu. Chci tomu rozumět, takže se samovzdělávám. A musím říct, že vzhledem k okolnostem, které se mi v životě staly, tak to beru jako poslání a baví mě to. A když vás něco baví, tak samostudium jde mnohem snáz, než když se něco učit musíte.
Papír snese všechno a k prodeji doplňků stravy stačí jen ohláška na ministerstvu
Martina: Jednoho lékaře, který se zabývá dlouhověkostí – jak se dnes moderně říká „longevity“ – se ptali, co má člověk dělat jakožto základní triumvirát. A on jako jednu ze tří nejdůležitějších věcí řekl: „Hlavně nepoužívejte potravinové doplňky.“ Ale on to myslel tak, že nikdy nevíte, co v nich je. Jak se vyznat v záplavě potravinových doplňků? Mimochodem nabízejících i dřevokazné houby nebo látky z nich získané?
Daniel Fiala: Já s vámi souhlasím, že doplňků stravy je strašně moc a dneska to na nás skáče z různých reklam, v obchodních centrech, všude, a všude vidíme různé doplňky stravy. A musím říct, že pro běžného člověka, který se tím nezabývá, je hodně těžké se v tom orientovat. Například houba reishi. Můžete ji dostat v několika formách a cenové rozpětí je od dvou set korun po tisíc pět set korun – a stále je to houba reishi. Jak se v tom má člověk orientovat? Samozřejmě lidé, kteří jdou po ceně, šáhnou po tom nejlevnějším.
Martina: Nebo naopak po tom nejdražším, protože si myslí, že je to nejúčinnější. Tak co je pravda?
Daniel Fiala: I tato varianta existuje. Já se většinou setkávám s tím, že lidé kupují spíš to levnější, a pak to třeba nemusí fungovat a mohou na tradiční čínskou medicínu zanevřít a říct, že to nefunguje a že tomu nevěří. Ale třeba zrovna měli smůlu a sáhli po špatném doplňku stravy. Ukazatelem může být cena. Další věc je, že by si člověk měl ověřit, od jaké firmy to kupuje. Měl by se o tom trochu zajímat, podívat se na historii dané firmy, jak to dělá, jestli to jsou jenom překupníci, nebo jestli skutečně mají svou vlastní výrobu.
Další věc je podívat se na etiketu. Ale zase – říká se, že papír snese všechno, takže když tam napíší, že to je třeba houba reishi, která obsahuje 50 procent polysacharidů – což je dneska top účinnost – tak to nemusí být pravda. To bych si musel výrobek dát do nějaké laboratoře a nechat si to změřit.
Takže jsme přemýšleli, jak se v tom má člověk orientovat, a jestli mohu poradit, tak důležité je si něco o té firmě zjistit. A další věc je zjistit si nějaké reference, protože reference jsou dnes nejlepší ukazatel. To znamená, že o firmě, která dělá kvalitní doplňky stravy, si zjistit, kdo to užíval, jak to užíval a jestli tomu člověku pomohlo. Protože jinak, jak jste říkala, doplňků je hodně a cenové rozdíly jsou velké. A člověk si na etiketu může napsat cokoliv, protože dneska, když se rozhodnete, že budete prodávat doplňky stravy, tak stačí jen ohláška na ministerstvu zemědělství. To vám zabere pár minut a můžete prodávat.
Martina: A nepotřebujete žádné certifikáty, žádné laboratorní testy, žádné chemické zkoušky?
Daniel Fiala: Jako prodejce ne. Když to budete od někoho překupovat, tak vám stačí jen ohláška. To stačí. Ale potom, když se stane nějaký problém, tak se po tom samozřejmě jde a zjišťuje se. Proto je třeba dobré udělat si prohlášení o shodě na Státním zdravotním ústavu.
Martina: O čem?
Daniel Fiala: Prohlášení o shodě na SZÚ, kde vám řeknou, jestli máte správně etikety, správné složení, správný text. A musíte tam potom i doložit, že daný výrobek byl testován třeba v Jihlavě, kde to testovali ve Veterinárním ústavu na těžké kovy a aromatické látky. Jestli je daný výrobek pro člověka bezpečný.
Martina: Když se rozhodnu, že uvěřím nějaké firmě a budu přeprodávat její výrobky, tak dobře, tak vlastně nepotřebuji – jak říkáte – kromě živnostenského listu asi nic. Ale vy už ty výrobky vyrábíte tím, že je mícháte s medem, protože používáte med jako nosič. Takže vy už ale potřebujete laboratorní testy, certifikáty a zkoušky?
Daniel Fiala: My máme laboratorní testy k medu jako takovému, protože med je hlavní složka. Není to primární složka. My se zabýváme houbami, nejsme včelaři. A ne medem. Ale medu je tam mnohem víc, takže i k medu máme různé testy. Takže my jako výrobci samozřejmě toto všechno potřebujeme. Zákon nám nenařizuje, že všechny tyto testy musíme mít, ale my to děláme proto, abychom byli kryti a abychom také věděli, že výrobky, které vyrábíme, jsou bezpečné.
Ötzi měl u sebe březovník a císař Wu užíval reishi, ale Evropa se houbám uzavírá čím dál víc
Martina: Mně to pořád vrtá hlavou. Když se podívám na tradiční čínskou medicínu, tak její výsledky jsou po tisíce let, řekněme, nesporné. I císař Wu z dynastie Chang používal, tuším, reishi, aby nikdy neumřel, protože to považovali téměř za houbu nesmrtelnosti. Člověk z doby měděné, Ötzi, kterého jsme našli zmrzlého v rakouských Alpách, měl u sebe dva kousky březovníků obecného. Měl u sebe březovník obecný, protože ho pravděpodobně, jak se ví, používal – nevěděl možná úplně proč – proti parazitům. A my pořád k těmto zkušenostem přistupujeme jako k nějakému bezmála čarodějnictví, zpozdilosti a šarlatánství a přirovnáváme to, nevím, k pouštění žilou. A přitom bychom na to mohli navázat. V Číně na to navazují, a proto asi se u nich tento obor rozvíjí. Ale zdá se mi, jako kdyby se proti tomu Evropa uzavírala čím dál víc.
Daniel Fiala: Já to vnímám úplně stejně a znám i reakce některých zákazníků. Dnes je to tak, že když je člověk nemocný nebo má nějaký zdravotní problém, tak první, co udělá, je, že jde k doktorovi, k lékaři, svěří se mu a má v něj plnou důvěru. A lékař většinou stanoví nějakou diagnózu a pak stanoví nějakou léčbu na jeho problém.
A když to nezabere, nefunguje to – protože ani moderní medicína není stoprocentní, ani východní medicína není stoprocentní – tak většinou člověk hledá různé cesty někde jinde. Ale východní medicína je hlavně o prevenci. Hlavně. A je pravda, že lidé mají určitou skepsi vůči východní medicíně, a přitom východní medicína tady je mnohem déle než konvenční medicína. Sama jste to řekla – tisíce let, před čtyřmi tisíci roky někde našli houbu.
Takže si na jednu stranu říkám, že je možná dobře, že jsou tady nějaká pravidla Evropské unie, že jsou nějaká zdravotní tvrzení skutečně zakázána, protože mám strach, že kdyby byl trh takto otevřený, tak by v tom lidé měli ještě větší zmatek. Protože by tady najednou všichni říkali: „Kupte si čagu. Máte rakovinu? Nechoďte k lékaři, čaga vás vyléčí z rakoviny,“ a tak dále. To by bylo hodně špatně. Myslím, že kdyby byl trh takto otevřený, tak by to nefungovalo.
Moderní medicína zvládne infarkt, východní je perfektní na chronické nemoci – nejlepší je kombinace
Martina: Takže když lidé užívají houby – dřevokazné houby, léčivé houby, kterým nesmíme říkat léčivé, ale zkrátka je v nich nějaké „čaro“, které zvláštním způsobem funguje – jako prevenci, tak dobrá, jsou v kondici. Ale jak je to podle vašich zkušeností – bavím se čistě o vašich zkušenostech a konkrétních příbězích, na které jste třeba v profesním životě narazil – s lidmi, kteří už nemocní jsou? Máte zkušenost, nějaký konkrétní příklad, kdy to může pomoct a třeba to podpoří západní klasickou léčbu?
Daniel Fiala: Nám bohužel volají lidé, když už nějaký zdravotní problém mají. Já bych byl nejradši, kdyby nám volali zákazníci, kteří chtějí něco udělat pro své zdraví, aby nemocní vůbec nebyli. Ale je to naopak. A referencí máme několik. My jsme je už začali uvádět i na webu, kde jsou autentické reference, reference od lidí.
A já vždycky říkám, že nejlepší je kombinace, tedy to, co jste řekla vy, tedy podpořit to. Já jsem spolupracoval s jedním lékařem – byl to obvodní lékař v Českých Budějovicích – který se začal zajímat i o alternativu, a ten říkal, že když má člověk nějaký zdravotní problém, tak by na tento problém měl zaútočit z co nejvíce stran. To znamená použít jak praktiky východní medicíny, tak praktiky západní medicíny – a že to je nejlepší. A já s tím souhlasím. Já neříkám, že nejlepší je východní, anebo nejlepší je ta západní medicína, ale každý léčebný směr je v něčem dobrý.
Obvykle platí pravidlo, že moderní medicína je dokonalá a nenahraditelná v akutních věcech. V akutních záležitostech – třeba infarkt nebo nějaký úraz, autonehoda, něco se stane, začne mi krvácet tepna – mi asi východní medicína nepomůže. A tam je moderní medicína skutečně skvělá. Máte problém se srdíčkem a oni se dokážou přes tepnu nebo žílu z nohy dostat až do srdce.
Martina: Dají stent.
Daniel Fiala: Dají stent, vyztuží žílu nebo tepnu a jede se dál. V tom je perfektní. A naopak o východní medicíně se říká, že je zase perfektní v chronických záležitostech. Mám chronický zánět, chronický kašel, cukrovku – i rakovina se považuje za chronické onemocnění – tak v tom je také dobrá. Takže nejlepší je kombinace.
Patrick Soon-Shiong vydělal miliardy na šetrnější chemoterapii a jako první mluvil o imunitním štítu
Martina: Asi se dá říci, podle toho, co jste nám řekl – když vám budu věřit, jakože nemám důvod vám v tomto nevěřit, my jsme na plantážích dřevokazných hub ani ve zpracovatelských podnicích v Číně nebyli – že v Číně je spolupráce západního přístupu, třeba urgentní medicíny nebo i moderních léčebných postupů, systémová a na tradiční čínskou medicínu navazuje. Zaregistroval jste ještě tento systémový přístup někde ve světě?
Daniel Fiala: Ne, jenom tam.
Martina: Protože jsem si vzpomněla, že jste zmiňoval – když jsme se po telefonu připravovali na rozhovor – jihoafrického a amerického podnikatele, investora, lékařského výzkumníka a transplantačního chirurga Patricka Soon-Shionga, a tam jsem z vašeho vyprávění nabyla dojmu, že on se o to pokouší.
Daniel Fiala: Ano, Patrick Soon-Shiong je jeden z nejbohatších lékařů v USA vůbec. Jeho rodiče pocházeli z Číny, jsou Číňané, a v roce 1952 emigrovali z Číny do Jihoafrické republiky, a tam se jim narodil syn. On potom vystudoval medicínu a pak se odstěhovali do Kanady, kde nějakou dobu setrvali, a pak se odstěhovali do USA, kde žije dodnes.
Patrick Soon-Shiong je hodně spojován třeba s transplantací slinivky břišní. On byl průkopník. A u něj je zajímavé, že protože pocházel z Číny nebo měl kořeny v Číně, tak se vždycky snažil tyto dva principy propojit – moderní medicínu a východní medicínu. A miliardy vydělal na léku Abraxane, což je chemoterapie, která se dnes používá hlavně u nádorového onemocnění prsu.
A on říkal, že aktivní látka, která dokáže ničit rakovinové bujení, je paklitaxel. Tato látka je špatně vstřebatelná pro člověka, takže se používají různá toxická rozpouštědla k tomu, aby se tato chemoterapie, tato látka dostala k nádoru, ale hlavně tato rozpouštědla způsobují vedlejší účinky: zvracení, padání vlasů a tak dále.
A on přišel na to, že když rozpouštědlo vymění za albumin, což je bílkovina, protein, který máme normálně v krvi, tak to také dokáže transportovat paklitaxel k nádoru. Takže on vymyslel tento lék, který nepoužívá rozpouštědla, je mnohem šetrnější k člověku. A vydělal na tom obrovské peníze.
A je to jeden z prvních lékařů vůbec, který začal používat termín „imunitní štít“, a říkal, a to se mi velmi líbí…
Martina: Imunitní štít.
Daniel Fiala: Pardon, imunitní štít. A mně se líbilo, že začal říkat, že člověk, když má nějaký onkologický problém, zvolí nějakou léčbu a nádor se zmenšuje, je pryč, super. Ale dále říkal, že takto člověk vyhraje boj, ale nemusí vyhrát celou válku, protože ve válce je několik bojů, které musí vyhrát.
Takže začal mluvit – jako první, jeden z mála – o imunitním štítu a řekl, že proto, aby člověk skutečně vyhrál válku, tak by se o své zdraví měl starat i nadále. A tam právě propojil principy východní medicíny, kdy říká, že imunita je po tomto boji tak oslabena, že může dojít třeba k recidivě. To se děje, to je běžné, že se rakovina třeba vrací, a toto procento je poměrně vysoké. A on říkal, že to je dáno tím, že je imunita hrozně slabá, a že na to, aby člověk vyhrál celou válku, je potřeba se i nadále starat o své zdraví a o svou imunitu.
Martina: Když jste ho zmiňoval, tak jsem si myslela, že třeba do některého preparátu zakomponovat některou z hub. Ale jestli tomu správně rozumím, tak on spíše preferuje používání těchto látek až jako podporu.
Daniel Fiala: Jako podporu. Jako podpůrnou léčbu. Je to lékař, ale mně se líbilo, že propojoval právě principy východní medicíny a západní medicíny. A on u onkologického onemocnění krásně vysvětloval, jak je i po léčbě důležité se o své tělo starat. Hlavně o imunitu, protože imunita je náš obranný systém, který kdyby byl skvělý, v super kondici, tak by třeba k rakovině vůbec nemuselo dojít.
Daniel Fiala
Článek EU zakázala houby, které měly příliš dobré protizánětlivé účinky se nejdříve objevil na .
