D. TOLAR
Největším ekonomickým objevem historie je poznání, že lidé dokáží konat dobro neúmyslně, když sledují vlastní sobecké zájmy. Nemusí přitom nikoho okrádat ani nikomu říkat, co a jak by měl dělat.
Neúmyslné konání dobra je pouze s mírnou nadsázkou největším objevem skotského filosofa Adama Smithe. Přesto se jedná o málo chápaný koncept, možná i proto, že pro něj vlastně neexistuje jednoslovný výraz.
Ptáci dobroseři
William Godwin se narodil v polovině 18. století v Anglii. Byl novinářem a prvním propagátorem anarchismu. Jeho nejznámější knihou je „Zkoumání společenské spravedlnosti“. V ní rozdělil lidské konání do tří kategorií. Úmyslné konání dobra je ctnost. Opakem je snaha někoho vědomě poškodit. To je nemravnost. Způsobí-li někdo druhému neúmyslně škodu, dopustil se nedbalosti. Opak nedbalosti chybí. Jak by měla společnost nazvat mimoděčné konání dobra?
Co dělají ptáci, když ve svém trusu šíří semena stromů a pomáhají jejich šíření? Oni to nedělají, aby pomáhali stromům, ale protože se chtějí nažrat.
Fakt, že pro neúmyslné konání dobra chybí jednoduchý výraz, je možná jedním z důvodů, proč je tak opomíjeno. Byť je jeho „objev“ zásadním přínosem Adama Smithe pro všechna budoucí pokolení ekonomů.
Hříšní lidé
Adam Smith věděl, že člověk je od přírody „spíše pohodlný až líný, lehkomyslný a rozhazovačný“, ale dostane-li správnou motivaci, je schopen stejně jako ptáci konat neúmyslně dobro.
Dejte lidem svobodu, chraňte soukromý majetek, dejte jim motivaci tím, že jim necháte větší část toho, čeho svojí prací dosáhnou, a velice rychle začnou konat dobro pro všechny. Je to jediný způsob, jak donutit pohodlné lenochy začít se chovat mravně. Bez jakéhokoli státního zásahu se bude většina lidí snažit uspokojit potřeby svých bližních, protože jedině tak si od nich něco koupí. Budou vyrábět, přemýšlet, inovovat, nabízet a chovat se slušně.
To je vše, to stačí.
Historie napovídá
Tisíckrát v historii se vlády a sociální inženýři snažili konat dobro úmyslně. Byť lze namítnout, že konat dobro za cizí peníze, když z nich navíc zůstane větší část za nehty, žádnou bohulibou činností není. Úmyslné konání dobra dopadne vždy podobně.
Během nizozemské války za nezávislost obléhala v polovině 16. století španělská vojska Antverpy. Blokáda způsobila omezené zásobování potravinami. Přesto obyvatelé města netrpěli hladem. Obchodníkům se dařilo pronikat přes španělské hlídky. Proč? Vydělali na tom.
To se ovšem nelíbilo sociálním inženýrům v Antverpách, kteří nařídili zastropování cen a zavedli přísné tresty. Netrvalo dlouho a ve městě zavládl hladomor. To, co nedokázala Španělská vojska, zvládli tamní inženýři jednou vyhláškou.
Francouzská regulační mánie
Nekonečné regulace nasměrují lidskou kreativitu naprosto nesprávným směrem. Již nevymýšlejí, jak vyrábět lepší a levnější výrobky. Zabývají se nesmysly a obcházením regulací.
V roce 1793 vládli ve Francii jakobíni vedení Maximilienem Robespierrem. Zemi sužovaly inflace a nedostatek potravin. Řešení? Zákaz křečkování. Důsledek? Obchodníci přestali prodávat.
Sociální inženýři byli znepokojeni a zavedli maximální ceny. Co se stalo? Obchodníci snížili kvalitu zboží a začali prodávat vařené maso místo syrového, protože na něj úředníci ve své vyhlášce zapomněli. Kolotoč regulací skončil až popravou vůdců jakobínů.
Kobra efekt
Každá regulace s sebou přináší nezamýšlené důsledky, které je těžké odhadnout, i když se člověk snaží. Když je připravuje někdo, kde by neuřídil ani stánek s párky, je katastrofa zaručena.
Indické Dillí sužovalo kdysi velké množství hadů, a proto vypsali radní slušnou odměnu za každého zabitého hada. Lidé se vydali do ulic na lov. Když počet volně žijících hadů klesl, začali je chovat doma, protože odměny neklesaly. Jakmile si to úředníci uvědomili, přestali je vyplácet. Lidé vypustili doma chované hady do ulic. Od té doby se podobně povedeným regulacím říká kobra efekt.
Přitom je to tak jednoduché.
Dejte občanům svobodu
Když se na Novém Zélandu přemnožili jeleni, snažila se vláda desítky let jejich počty regulovat. Potom někdo dostal jednoduchý nápad. Vláda řekla farmářům, že mohou jelení zvěř chytat a chovat a že jedinou podmínkou je, že musí být za plotem, který je alespoň 2,5 vysoký. Od té doby nemusela vláda utratit ani jeden dolar na lov škodné jelení zvěře. Navíc se Nový Zéland stal největším světovým vývozcem zvěřiny.
Zbavte lidi parazitů
Argentina snížila během jednoho měsíce veřejné výdaje o 30 %. Došlo k bankrotu, nebo katastrofě? Ne, ekonomika začala rychle růst, rizikovost země se snížila a rekordní počet lidí se dostal nad hranici chudoby. Co to znamená? To žádná vláda a žádný sociální inženýr nepřizná. Budou zapírat, zapírat a zapírat. Lidem přímo do očí.
Dejte jim motivaci
Bude někdo sázet ve sportce, když bude výhra zdaněna 50 %? Samozřejmě, že ne. Přesto se sociální inženýři domnívají, že lidé budou riskovat svoje peníze v ruletě podnikání, když jim v případě výhry většinu seberou.
V roce 2019 snížila nová řecká vláda daně, přestože se mezinárodní poradci obávali, že země nevybere na daních dostatek peněz na splátky dluhů. Řecko následně splatilo svoje dluhy předčasně. Proč o tom žádný expert nemluví? Protože je většinou platí stát.
Post scriptum
Úředníci vychovaní progresivním školstvím dokáží konat dobro pouze tak, že napřed občany okradou a pak se snaží lup „dobře“ rozházet. O neúmyslném konání dobra ve svobodné ekonomice nikdy neslyšeli, a pokud slyšeli, úmyslně to ignorují.
Včely opylují květy a umožňují rostlinám vzkvétat ne proto, že by jim na nich nějak záleželo, ale proto, že sbírají nektar na zimu. Sociální inženýři to nechtějí pochopit, protože létat z květu na květ zavání prací. Místo toho chtějí sedět v medu a rozhodovat, kolik kdo z jejich milosti dostane.
Nechte včely sbírat nektar a celá louka rozkvete.
Je to až tak prosté.
Veselé a optimistické Velikonoční pondělí.
D. Tolar
Článek Optimistické pojednání o tom, jak jednoduché je konat dobro se nejdříve objevil na .
