Přiznám se, že k rezoluci o reparaci za otroctví, o které se hlasovalo už asi před měsícem, jsem se v té době nevyjádřila zejména proto, že jsem předpokládala, že cílí na bývalé koloniální mocnosti či USA, takže jsem se o ni až tak dalece nezajímala.
Až nyní, když jsem narazila na článek, který rozebírá rasistické pozadí návrhu, se mi podařilo zjistit klíč, na jehož základě se mají reparace požadovat.
Usnesení OSN totiž požaduje reparace ne na základě toho, kdo bral či nebral otroky (bez ohledu na rasu), ale výhradně na základě rasy a příslušnosti k Západu.
Tedy od reparací jsou například osvobozeni největší otrokáři – Arabové – a naopak jsou do nich zahrnuty země, které nikdy žádné otroky ani kolonie neměly…
Usnesení OSN totiž požaduje reparace za otroctví od VŠECH západních národů s bílou většinou, bez ohledu na to, zda měly otroky či kolonie nebo ne.
Rezoluce sice zdůraznila, že největší tíha reparací má jít zejména za Velkou Británií, nicméně reparace mají údajně platit mimo USA také všechny země EU, protože mají bílou většinu.
Tedy v mnoha případech i národy, které nikdy neměly žádné černé otroky, ale jejichž předkové se naopak stávali otroky.
Pro rezoluci, kterou navrhla Ghana, logicky hlasovala většina nebílých zemí (celkem 123), protože na celé planetě žije jen asi 9% bělochů (tedy jsme ve výrazné menšině).
Všechny země EU a některé další západní země (Austrálie, Kanada, Norsko, Švýcarsko apod.) se zdržely, proti hlasovaly USA (paradoxně jedna ze zemí, které otroky skutečně využívaly), dále Argentina a Izrael.
Z jakéhokoli racionálního hlediska je tento návrh absurdní a požadavek je urážlivým zločinem. Každá rasa se v historii zapojila do nějaké formy války, dobývání a otroctví.
Jak před, tak i po transatlantickém obchodu s otroky byli Arabové hlavními obchodníky s otroky v Africe. A v době evropské angažovanosti byli černošští afričtí králové a vůdci těmi, kteří povolovali otroctví na svých územích, profitovali z něj a dodávali otroky kolonialistům.
Arabové však jednoznačně využívali otroky nejdéle a nejčastěji. V Saúdské Arábii ještě v 60. letech minulého století běžně probíhaly veřejné trhy s otroky, ale to už dnes nikoho nezajímá.
Bílé země jsou tak vyloučeny z platby reparací jedině tehdy pokud nejsou součástí kolektivního Západu (např. Rusko, Bělorusko, což jsou také země, které hlasovaly pro usnesení).
Na druhou stranu země, které se hlásí k Západu, ale nejsou bílé, jsou reparací zproštěny (například Japonsko se již považuje za součást kolektivního Západu, ale reparace by platit nemělo, protože není bílé).
Nikoho nezajímá historie nebo to, kde se otroctví drželo zdaleka nejdéle.
V průběhu dějin bylo černochy a zejména Araby uneseno, zotročeno a prodáváno více bílých Evropanů než kolik bylo zotročeno černochů bílými Evropany. I dnes otroctví mnohde přetrvává, přičemž všechna tato místa se nacházejí mimo Evropu a západní svět.
Umíte si představit, že by v OSN někdo požadoval reparace za otroctví jen po Arabech, kteří byli – a dodnes jsou – největšími otrokáři?
To by bylo považováno za rasismus. Ale požadovat po bílých reparace jen za to, že jsou bílí (bez ohledu na nějaké historické viny) je v pořádku.
Naštěstí jsou tyto rezoluce často jen výkřikem do tmy. Na druhou stranu nikdy nevíme, kdy se začne takový šílený požadavek vymáhat, ať už přímo přes nějakou agendu OSN nebo přes Brusel..
Pokud by se čekalo ještě pár let, budou paradoxně právě ty evropské země, které skutečně kolonizovaly, zeměmi s bílou menšinou.
A země s bílou většinou, které budou muset platit, nebudou mít nakonec s bývalými otrokáři a kolonizátory nic společného…
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 1 Průměrně: 5 ]
