Pokud USA zahájí pozemní invazi do Iránu, budou čelit stejně nelítostnému problému, jako dnes ukrajinská či ruská armáda.
Nejčastěji se spekuluje, že USA se pokusí vylodit na malém ostrově Charg, přes který Irán vyváží naprostou většinu své ropy. Ačkoli není pochyb, že americké letectvo dokáže s přijatelnými vlastními ztrátami “srovnat ostrov Charg se zemí”, a z velké části vyhubit tamní iránskou vojenskou posádku. A zdatní US Mariňáci potom její “bombami nevyhubený” zbytek v poměrně krátké bitvě definitivně zlikvidují. A na ostrově triumfálně vztyčí svoji vlajku. A do Ameriky se vší úctou převezou na věčný odpočinek pár svých padlých hrdinů. Problém ostrova Charg to nevyřeší, nýbrž teprve pro Američany problém představovat začne.
Ostrov Charg v Perském zálivu, o kterém se nejčastěji spekuluje jako s prvním cílem chystané americké invaze do Iránu. Bez ostrova je Irán takřka bez možnosti vyvážet ropu. Ostrov je malý, a žije na něm 9000 Iránců. Pro Američany se však invaze na něj má proměnit v děsivou noční můru. Proč, v analýze.
Podle štábních propočtů bude třeba, po dobytí iránského ostrova Charg, na něm zanechat trvalou posádku nejméně 2000 amerických soldátů. Jeden každý americký soldát spotřebuje podle štábních propočtů v klimatické prostředí ostrova Charg na každý den, kdy bude ostrov okupovat a bránit, celkem 2kg speciálních potravin, (=3 dávky MRE), a 8 až 12 litrů vody, a 10kg munice a dalších bojových potřeb. Celkem tedy americká armáda bude muset každý den na ostrov Charg po jeho okupaci dodávat 40 tun zásob a munice, a to představuje přibližně 10 přistání vrtulníků UH-60 Black Hawk na ostrově denně jen pro potřeby okupačních sil, a dalších 10 přistání vrtulníků UH-60 denně s vodou a potravinami pro 9000 iránských civilistů, kteří na ostrově žijí a pracují. Celkem tedy bude muset US armáda uskutečňovat každý den na ostrov Charg přes 20 letů vrtulníky UH-60 každý den, jinak by okupační posádka i civilisté rychle zemřeli žízní, nebo později hladem, a US soldáti by navíc neměli čím odrážet útoky iránských raket a dronů, které na ně budou zhusta útočit.
UH-60 Black Hawk. V případě americké invaze na iránský ostrov Charg, který je podle analytiků nejpravděpodobnějším invazním cílem, budou USA jen k zásobování své okupační posádky, pod dobytí ostrova, potřebovat 40 vrtulníků UH-60 denně. A tím začnou pro USA velmi vážné problémy. Jaké v analýze.(Autor foto: Yuvalr)
Plně naložený vrtulník UH-60 Black Hawk má dolet 590km. Iránský ostrov Charg je přitom vzdálen 270km od nejbližší americké základny Ali Al-Salem Air Base v Kuvajtu, která by se pro jeho zásobování dala použít, ale ta je přitom pod trvalými útoky iránských dronů a raket, a byla už z velké části vyklizena. A ostrov Charg je ovšem naopak jen 34km od iránského pobřeží, a tudíž bude okamžitě po svém obsazení Američany terčem náletů iránských dronů a raket ještě ničivějších než proti základně Ali Al-Salem. Ukrajinci nedávno dronem sestřelili ve frontovém pásmu ruský bitevní vrtulník Ka-52. Rusové začali na drony Shahed nakládat protiletecké rakety R-73, a rovněž tak se chlubí, že dosáhli jednoho nebo dvou sestřelů ukrajinských stíhaček a vrtulníků. Naprostá nutnost vypravovat 40 amerických vrtulníků UH-60 denně, jen aby ostrov Charg po jeho okupaci zásobovaly, by představovala pro iránské Ajatolláhy doslovný dar z nebes, a americké letectvo by brzy dopadlo jako Göringova Luftwaffe při zásobování obklíčeného Stalingradu.
Nejspolehlivější štábní odhady naznačují, že Írán má k dispozici na 6 000 námořních min, 300 námořních dronů, přes 20 000 vzdušných dronů, více než 1000 protilodních střel, a okolo 2 000 balistických střel krátkého dosahu SRBM , a i kdyby proti americkým okupačním silám na ostrově Charg použil jen 10% této kapacity, ztráty amerických vrtulníků by byly enormní, a ztráty amerických pilotů, námořníků i mariňáků jakbysmet.
Ostrov Charg má plochu pouhých 20km2 , a přesto by USA nyní nebyly schopny trvale zásobovat jeho okupační posádku, aniž by se smířily s vlastními vysokými ztrátami svých vojenských vrtulníků, i vojáků. Dokud nebude Hormuzský průliv proražen americkým loďstvem, je americká invaze na ostrov Charg strategická sebevražda. Zároveň logistické náklady na udržování americké okupační posádky na ostrově Charg zřetelně naznačují, že současná americká armáda nemá v oblasti kolem Hormuzkého průlivu dostatečné silné armádní uskupení, které by bylo schopno provést invazi na větší iránské ostrovy v úzkém hrdle Hormuzského průlivu, a nebo dokonce k provedení invaze na iránské pobřeží okolo Hormuzského průlivu. Potřeby pro zásobování těchto několikanásobných amerických invazních sil, které by se vylodily na iránském pobřeží okolo Hormuzského průlivu by byly astronomické. Nejnižší štábní odhady počítají v tomto případě s minimální invazní silou “několika desítek tisíc” mužů, a vzdušná flotila potřebná pro jejich letecké zásobování po invazi, by činila několik set vrtulníků UH-60 denně.
Mapa iránských ostrovů, na které se mohou nyní USA pokusit provést pozemní invazi. Pouze jediný z těchto ostrovů Abu Musa odpovídá svou geografickou polohou i charakteristikou aspoň částečně americkým štábním poučkám, které definují pravděpodobnost úspěchu každé válečné operace skutečností, zda se nachází v rozumném rozmezí reálných schopností americké armády trvale zabezpečit všechny její nezbytné logistické potřeby.
USA sice teoreticky disponují 2135 vrtulníky UH-60, 500 lehkými transportními vrtulníky UH-72 Lakota, a 400 těžkými transportními vrtulníky H-47 Chinook, ovšem jejich trvalá operační dostupnost z důvodů oprav, údržby, či nedostatku posádek, atd, činí pouze 68% . Pro zásobování invazního uskupení na iránském pobřeží by bylo třeba uskutečnit zhruba 300 letů UH-60 denně v délce jednoho letu 4 hodiny, a to představuje 36 000 letových hodin měsíčně, tedy 432 000 letových hodin ročně. Americká armáda přitom v posledních letech dokázala odlétávat pouze okolo 310 000 letových hodin UH-60 ročně, a jen v době jednoho z vrcholů války v Afganistánu v letech 2012/13 dokázala krátkodobě tento počet letových hodin zvednout na 450 000 ročně, ovšem se stroji, které tehdy byly o několik let mladší, a proti nesrovnatelně slabšímu protivníkovi, a v době bez dominance válečných dronů.
Letové hodiny vrtulníků a dronů amerického letectva, (v tisících ročně). Zdroj: Congressional Budget Office, publikace 60683.
Diagramy typů vrtulníků, (UH-60, UH-72, H-47), které může US Army nasadit pro zásobování svých vojsk v případě invaze na iránský ostrov Charg v severní části Perského zálivu, nebo v případě invaze proti iránskému pobřeží a ostrovům v Hormuzském průlivu, (měřítko 10 stop/feet = 3.28 metru). Zdroj: Congressional Budget Office, publikace 60683.
Současná logistická vrtulníková kapacita USA soustředěná v zemích okolo Perského zálivu nestačí ani k zásobování předpokládané okupační posádky ostrova Charg, (24km2, a 9000 obyvatel). Bez proražení Hormuzského průlivu není možné námořní zásobování okupační posádky na ostrově Charg. Ztráty vrtulníků i lodí by byly na pováženou, a problém otevření Hormuzského průlivu by invaze na ostrov Charg nevyřešila, spíše naopak by se Iránci ještě více zatvrdili. Prorazit Hormuzský průliv však pro USA znamená převzít kontrolu na 1700km iránského pobřeží okolo průlivu. Jen samotný ostrov Kešm , na horní mapě označen Qeshm má rozlohu 1420km2, a žije na něm 110 000 obyvatel. Na pobřeží, které by USA musely okupovat přitom leží další města Bandar Abbás (750 000), Abadan (420 000), Búšehr (250 000), Bandar Čabahar (200 000), Bandar Mahšár (180 000), Chorramšár (150 000), Asaluja (100 000) a dalšími městy jako Dsžask a Bandar Lengeh s přibližně 30 000 obyvateli. USA mají špatné zkušenosti z Iráku po porážce Saddáma, a teď si představte náboženské milice vyzbrojené drony? USA na porážku Saddáma použily invazní armádu 150 000 válečníků , ale po povstání po porážce Saddáma musely nasadit 466 000 vojáků , aby Irák ovládly, a už na ně opět část Iráckých bezpečnostních sil napojená na Irán nemilosrdně útočí . Ergo tedy nezbývá než se pokusit Irán vybombardovat do doby kamenné, jak vyhlásil Trump, a spoléhat, že to bude Ajatolláhů stačit, aby kapitulovali. A nebo celou kampaň odtroubit. A nebo provést soustředění sil větších než proti Iráku před lety. Všechna tři řešení však znamenají další nárůst světových cen ropy, že?
Z hlediska logistických principů zavedených admirálem Chesterem Nimitz do americké štábní praxe za II. světové války nemají tedy nyní USA k přímé dispozici dostatečné kapacity, aby provedly úspěšnou invazi proti Iránu, a hlavně udržely její zásobování. Logistika v době éry dominance dronů na bojišti začíná pro každou stranu každého konfliktu představovat problém. Nové ruské drony Geranium-2 osazené optickými kamerami jen letos zničily na Ukrajině 81 lokomotiv, 145 nákladních a 40 osobních vagonů, a 12 železničních stanic, krom toho provedly 472 dalších útoků proti železniční infrastruktuře Ukrajiny, a při nich zničily nebo poškodily dalších celkem 1128 prvků železniční infrastruktury a železničních budov. Díky optickým kamerám a připojení přes satelity, (už ruské satelity), dokáží ruské drony Geranium-2 zasahovat pohyblivé cíle jako nákladní auta, vlaky a lodě, a to až v Oděse, nebo v Kyjevě. Zasáhnout tedy dronem loď, a nebo vrtulník, který se právě vykládá, ve vzdálenosti do 40km od iránského pobřeží nebude představovat nepřekonatelný problém. (Fotografie několika vypálených ukrajinských vlaků v Kyjevě, Charkově a dalších městech najdete zde i s dalšími statistikami. A angličtině.)
Zítra ve středu 8. dubna ve 02:00 ráno českého času vyprší Trumpovo ultimátum Iránu, tak uvidíme. Dnes ve 4 hodiny ráno Ajatolláhové vyhrožovali USA další eskalací konfliktu, pokud USA nebo Izrael začnou opravdu Irán “bombardovat do doby kamenné”. Podle ranních zpráv Izrael na vypršení Trumpova ultimáta ani nečekal, a napadl irácká plynová pole Jižní Pars , a Iránci už slíbili velkou odvetu .
Je úterý 7. duben 2026 ráno 05:01 hodin, a přeji Vám všem krásný den. Naše analýzy čte odhadem nejméně 10 tisíc čtenářů denně, a pořady poslouchá okolo 50 000 posluchačů, kdyby každý přispěl desetikorunou měsíčně, nebyly by starosti. Protože tomu tak není, a doba je zlá, o to víc děkuji od srdce čtenářům, i posluchačům, že nás i v dnešní těžké době podporují, aby naše analýzy mohly i nadále pokračovat! Mail na mne kpv0249@gmail.com .
Děkujeme Vám za pomoc! Vaše dary nám umožňují Vás informovat! Demokracie umírá ve tmě! Bez informací se nemůžeme správně rozhodnout, koho volit! Proto se snažíme informovat o všech! Nesloužíme žádné straně ani hnutí. Pokud někoho podporujeme, jde pouze o jednotlivé osoby, které osobně známe. Děkujeme, že naše pořady sledujete a naše články čtěte. Naši činnost můžete podpořit darem na účet 2902739284 / 2010, IBAN CZ79 2010 0000 0029 0273 9284, BIC FIOBCZPPXXX, Své platby prosím označte slovem DAR. Děkujeme! Všechny překlady jsou volné a v kontextu
cxer
