G. SITAŘ
Jak souvisí složení poroty v multirasové společnosti s mezinárodním právem? Možná více, než by se mohlo zdát. Příklad mezinárodního tribunálu, který rozhodoval o dekolonizaci Čagoských ostrovů, na kterých leží americká vojenská základna.
Porota složená z občanů „z ulice” je tradičním prvkem anglo-saského zvykového práva. Její počátky se objevily již ve 12. století v Anglii a občanská porota nabírala dále na důležitosti. V současnosti má největší roli v USA, kde je její role ukotvena v šestém dodatku Ústavy.
Odkaz na zdroj informací na konci článku.
Pilíř demokracie
Občanská porota je skupinou občanů, kteří jsou náhodně vybráni z voličských seznamů. Je ustavována pro všechny trestní kauzy, které neskončí dohodou o vině, a pro některé občanské spory. Soudce řídí proces v souladu se zákonem a porota posuzuje fakta a rozhoduje o vině či nevině.
Občanská porota je považována za základní kámen americké demokracie, který má chránit občany před příliš agresivními policejními složkami a předpojatými soudci. V některých případech rozhodují občané také o tom, zda může státní zástupce vůbec zahájit trestní stíhání.
Z místních luhů a hájů
Pozn. autora:
Bývalá ministryně obrany Vlasta Parkanová čelila devět let trestnímu stíhání za to, že měla koupit vojenské letouny za vyšší cenu, než se domníval znalec ve svém posudku. Teprve v roce 2021 ji soudy definitivně osvobodily a uvedly, že trestní stíhání bylo vedeno zjevně bezdůvodně.
Celý proces byl obludnou demonstrací arogance státních zástupců a důkazem časté nesmyslnosti institutu znaleckých posudků, o které ví každý, kdo někdy nějaký posudek zadával. Porota složená z občanů by možná podobné nespravedlnosti dokázala zabránit.
Příklad Singapur
Singapur je malým státem v Asii, který se po druhé světové válce spojil s Malajsií, aby se po rasových nepokojích oddělil a vytvořil v roce 1965 samostatnou republiku. Prvním premiérem singapurské republiky se stal mladý právník Lee Kuan Yew, který studoval na univerzitě v Cambridge.
Singapur jako bývalá britská kolonie zdědil anglo-saský systém občanských porot. Ale krátce po získání nezávislost nový premiér Lee Kuan Yew systém zrušil a o vině a trestu rozhodují profesionální soudci. Důvod?
V jednom rozhovoru řekl, že v multirasové společnosti budou členové poroty ovlivněni svou rasovou příslušností. Občanské poroty mohou fungovat pouze v homogenních společnostech. Není možné předpokládat, že každý člen poroty odloží během procesu svoji rasu, náboženství nebo jazyk. Anglosaský systém je založen na společné kultuře a společném sdílení hodnot.
Ostrov Diego García
Čagoské ostrovy je skupina několika atolů v Indickém oceánu, která leží zhruba 500 kilometrů jižně od Malediv. Největším ostrovem je Diego García, na kterém se nachází vojenská základna USA, z níž mohou vzlétat strategické bombardéry.
Čagoské ostrovy byly poprvé osídleny Evropany. Od počátku 18. století byly podřízeny francouzské koloniální správě ostrova Mauricius. Na konci napoleonských válek připadl v rámci poválečného vyrovnání Mauricius Británii, včetně Čagoských ostrovů. V roce 1965 je Britové převedli pod vlastní správu, aby na nich mohli vybudovat spolu s USA leteckou základnu. Mauricius získal nezávislost o tři roky později.
Mezinárodní soud
Valné shromáždění OSN požádalo v roce 2017 mezinárodní soud „International Court of Justice“ neboli ICJ o expertní stanovisko, které mělo posoudit „dekolonizaci“ ostrova Mauricius a související otázky. Tribunál ICJ rozhodl poměrem hlasů 13 ku 1, že dekolonizace porušila mezinárodní právo. Předseda soudu řekl, že Británie má povinnost předat Mauriciu Čagoské ostrovy. Británie souhlasila a Donald Trump vehementně protestoval.
Stanovisko soudu připravoval čínský soudce Sue Chan-čchin. Předsedou soudu byl v době rozhodování Ahmed Yusuf ze Somálska. Ze zbylých 12 soudců bylo osm soudců z neevropských zemí, například z Ugandy, Maroka, Ruska nebo Libanonu. Jediný soudce, který s rozsudkem nesouhlasil, pochází z USA.
Konflikt zájmů?
Američtí nezávislí komentátoři se po rozhodnutí ptali, zda si někdo opravdu myslí, že se podobná rozhodnutí řídí nestranným posuzováním faktů bez ohledu na zúčastněné strany. Zda je opravdu vyloučené, že se soudci ze zemí jako Čína nebo Rusko nenechají ovlivnit tím, že v důsledku jejich rozhodnutí by USA mohly ztratit klíčovou vojenskou základnu.
Mezinárodní právo je obtížný koncept, protože neexistuje mezinárodní policie. Multinárodní složení poroty znamená, že národní, rasová nebo jakákoli jiná příslušnost daného soudce bude s velkou pravděpodobností ovlivňovat rozhodnutí soudu nebo OSN.
Bez mezinárodní policie je mezinárodní právo silně závislé na tom, kdo jej může a chce vynucovat. Existují země, které budou jeho nedostatků využívat v maximální možné míře a budou limitovány pouze tím, zda se domnívají, že někdo silnější bude chtít zasáhnout. Zemí, které mohou reálně hrát roli mezinárodní policie, není příliš mnoho. Politika, stejně jako příroda, nesnáší vakuum, a proto se role někdo ujme. Každá země má svůj státní zájem, jehož součástí je i představa, kdo je pro ni v roli mezinárodní policie nejpřijatelnější.
Okénko do historie
Ibn Khaldun byl významným středověkým islámským filosofem, který se proslavil dílem „Úvod”. V něm definuje společenskou soudržnost jako klíčový faktor pro přežití civilizací. To, na čem je soudržnost založena, se postupně mění. V raných fázích jsou „pojítkem kmene” příbuzenské vztahy. V další fázi jsou nahrazeny společným náboženstvím.
V rozvinuté společnosti musí lidé nalézt nějaký vyšší princip, ideu, která je drží pohromadě a je schopna překonat primitivnější náboženské a rasové vazby. Pouze tak může společnost využívat spravedlivé a neosobní instituce, ve kterých se mění lidé podle zásluhovosti, a ne podle náboženství, a jež rozhodují zcela nestranně. Ibn Khaldun argumentuje, že soudržnost postavená na ideálu je nejslabší a je velice náročné ji udržovat. Ideály svobodné společnosti totiž musí mít přednost před rasou nebo náboženstvím.
Post scriptum
Pozn. autora:
Západní civilizace dováží ve velkém osoby, pro něž je představa nadřazenosti nějakého společného ideálu nad rasou nebo náboženstvím naprosto neznámá. Tento samotný fakt činí fungování Západu tak, jak jej znají lidé z minulosti, v podstatě nemožným a vede k rozdělení na mezi sebou soupeřící klany. Je možné to ignorovat a zakazovat lidem o tom mluvit, ale není možné ignorovat následky.
G. Sitař
Článek O zapomínaném aspektu mezinárodního práva se nejdříve objevil na .
