MILAN SMUTNÝ
Německá ministryně hospodářství a energetiky Katharina Reicheová (CDU) stále důrazněji volá po změně energetické politiky Německa, ale je stejně jako šéf CDU a kancléř Friedrich Merz vazalem vládního spojenectví s levicovou SPD.
V poslední době zdánlivě šéf CDU a německý kancléř Friedrich Merz prohlédl. Označil spoléhání se jen na energii ze slunce a větru za nesplatitelnou katastrofu. Merzova ministryně hospodářství Katherina Reichová hovořila o cestě ke zničení Německa.
Korigovaná prozření německých politiků CDU
Na novoročním setkání letos v polovině ledna s německými podnikateli v Halle spolkový kancléř Merz v následné diskusi (v čase záznamu po 1:18:59) řekl : „Byla to vážná strategická chyba postupně ukončit jadernou energii. Pokud jste to chtěli udělat, měli jste alespoň ponechat poslední zbývající jaderné elektrárny v Německu připojené k síti po dobu tří let, abyste měli alespoň kapacitu výroby elektřiny, kterou jsme měli do té doby.“ Ale jaké kancléř vyvodil ponaučení z této chyby? Energiewende bude podle jeho slov pokračovat jen s tím, že je podle kancléře nutno budovat více plynových elektráren s pozdějším jejich využitím na spalování zeleného vodíku. Nicméně šéf německé vlády upozornil, že Německo nebude moci velkoryse nadále dotovat cenu elektřiny a potažmo i plynu jako v současnosti. Protože vláda hospodaří na rostoucí dluh.
Pokračujme v údajném energetickém prozření kancléře. V polovině února na mítinku CDU ve prospěch stranických kandidátů lokálních zemských voleb v Porýní-Falci pronesl Friedrich Merz v Trevíru podle deníku Bild následující slova: „ Tato energetická transformace, pokud ji teď nenapravíme, nás zabije. Stala se příliš drahou. Je to špatná cesta; nemůžete dělat všechno jen se solární a větrnou energií .“
Možná kancléřovi poradci mu před vystoupením oprášili úvodník listu Wall Street Journal (WSJ) z 19. ledna 2019, který německou energetickou transformaci označil za „nejhloupější energetickou politiku na světě“. Americký list tak před sedmi lety zhodnotil (v roce 2023 dokonané) plány na vypnutí všech jaderných elektráren, postupném odchodu od uhlí do roku 2038 a na slepou sázku na občasné zdroje energie ze slunce a větru. Již tehdy WSJ varoval Němce, že to povede k obrovským nákladům, energetické nejistotě a k závislosti na dovozu zemního plynu ze zahraničí. Tato prognóza se očividně naplnila ještě v katastrofálnějších rozměrech, než se američtí novináři tehdy domnívali.
Ministryně hospodářství Reicheová se snaží o malý pokrok v mezích zelených zákonů
Kancléřova ministryně hospodářství a energetiky Katharina Reicheová je v energetické politice stále realističtější a kritičtější k současnému německému kursu, což je dědictvím všech předchozích vlád, ať byla v čele kabinetu Angela Merklová (CDU) nebo Olaf Scholz (SPD). Často měli po koaličním boku či za podporovatele v Bundestagu stranu Zelených, která do krajnosti hnala ideologické cíle zelené transformace země. Na její pokračování už ale i bohatému Německu došly peníze, i když nyní i na Energiewende se z celkového nabraného dluhu 500 miliard eur utratí dalších 100 miliard eur (2,5 bilionu korun) poté, co 20 let německé energetické tranzice přišlo na 500-600 miliard eur (až 15 bilionů korun).
Na energetickém veletrhu CERAWeek v americkém Houstonu na konci března Katherina Reicheová otevřeně zpochybnila klimatické cíle EU do roku 2050 . Politička CDU kritizovala rigidní cíle unijní klimatické neutrality s tím, že ohrožují dostupnou energii, bezpečnost dodávek, a tím i další existenci energeticky náročných průmyslových odvětví v Německu a Evropě. Jako klíčový rizikový faktor uvedla potenciální ztrátu těchto odvětví a zároveň varovala před téměř výhradním spoléháním se na větrnou a solární energii pro výrobu energie. Reicheová se místo dominantního spoléhání na fotovoltaické a větrné systémy zasazuje o zvýšené využívání plynu, chce stavět nové plynové elektrárny, dobudovat infrastrukturu LNG, ale také je zásadní pro zvýšení domácí produkce zemního plynu ze Severního moře a větší otevřenost vůči jaderným technologiím. V souladu s tím ministryně propagovala svou strategii pro nové plynové elektrárny. Podle ní má být letos vypsáno výběrové řízení na 12 GW instalované kapacity plynových elektráren a dalších 25 GW by mohlo následovat v letech 2027 až 2029.
Rusko podporovalo rozvoj OZE a zákazu frakování plynu v západní Evropě
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho nohsledi pomohli financovat propagandu proti břidlicovému plynu, která vedla sedm evropských zemí k zákazu frakování. V roce 2014 Anders Fogh Rasmussen, generální tajemník NATO a bývalý dánský premiér, uvedl, že „Rusko v rámci svých sofistikovaných informačních a dezinformačních operací aktivně spolupracovalo s takzvanými nevládními organizacemi – environmentálními organizacemi bojujícími proti břidlicovému plynu – s cílem udržet evropskou závislost na dováženém ruském plynu.“ V roce 2016 zveřejnilo zveřejnilo Centrum pro evropská studia Wilfrieda Martense v Belgii zprávu, která zjistila, že ruská vláda poskytla přibližně 82 milionů eur „nevládním organizacím, jejichž úkolem je přesvědčit vlády EU, aby zastavily průzkum břidlicového plynu“. Německo si zákonem zakázalo komerční těžbu břidlicového plynu pomocí hydraulického frakování od roku 2017, Británie od roku 2019.
Kreml opět uspěl stejně jako po Putinově nástupu sponzoroval ruský státní plynový gigant Gazprom v západní Evropě a hlavně v Německu politiky a neziskovky podporující výstavbu obnovitelných zdrojů s jasným cílem: získat co nejvíce zakázek pro dodávky ruského plynu, které musí nutně doplnit soláry a větrníky v době jejich nečinnosti s průměrným kapacitním faktorem jen 12 až 20 %. Proto je dnešní snaha větrné a zelené lobby za nepochopitelné účasti mainstreamových pomlouvat a špinit racionální odpůrce plánů masové výstavby větrných elektráren v Česku jako spojence Kremlu naprosto nehorázná a nactiutrhačná lež, i kdyby se opakovala stokrát po vzoru nacistického propagandisty a vrahouna Josepha Goebbelse.
Například samotné Německo zvýšilo import zemního plynu z 50 miliard m3 ročně v roce 1990 za dalších 30 let až na 150 miliard m3 ročně a podstatná část pocházela z Ruska. Každá z obou větví vybudovaného plynovodu Nord Stream 1 a 2 po dně Baltu z Ruska přímo do Německa (bez tranzitních poplatků pro Polsko, Česko, Slovensko a Ukrajinu) měla roční kapacitu 55 miliard m3. V září 2022, sedm měsíců po zahájení ruské agrese proti Ukrajině, plynovody dosud neznámí pachatelé zničili explozí výbušniny.
Reicheová naštvala zelenou lobby svým článkem ve FAZ
Ve své komunikační ofenzívě a snaze získat si pro své cíle veřejné mínění Reicheová narozená ve východní části Německa ofenzívně pokračuje. „Německo se léta ´utěšovalo ambiciózními cíli,´“ napsala Reicheová ve svém článku, který 7. dubna zveřejnil deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). A to s odkazem na německý cíl pokrýt do roku 2030 čtyři pětiny své spotřeby elektřiny obnovitelnými zdroji energie a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2045. Jak ministryně upozornila, Německo v současnosti pokrývá pouze pětinu své spotřeby primárních zdrojů energie z obnovitelných zdrojů. Německý průmysl trpí rostoucími cenami. Náklady na udržení elektrické soustavy v chodu nyní dosáhly více než 36 miliard eur ročně (asi 900 miliard korun). „Takto to nemůže pokračovat,“ napsala Reicheová a dodala: „Energetická transformace, která ignoruje systémové náklady, zničí zemi, kterou údajně zachraňuje.“
Článek doslova „zvedl mandle“ nejen mocné zelené lobby, ale také koaličnímu partnerovi ve vládě, levicové SPD. Vyčítají jí společně, že také dalšími svými dosud ne zcela oficiálními návrhy podkopává cíle německé klimatické politiky. Z úřadu ministryně Reicheové také v minulých týdnech zazněly přímo revoluční návrhy na zastavení dotování malých solárních zdrojů do výkonu 25 kWp, zrušení přednostního práva dodávek obnovitelných zdrojů do sítě a požadavek, aby se tyto přerušované zdroje energie podílely na rostoucích nákladech na posilování sítí, které dosud vůbec neplatí. Současně by se měly povolat stavby nových solárních a větrných zdrojů v závislosti na možnostech ekonomicky šetrné výstavby sítě. To vše by podle zelené lobby prý vedlo ke zhroucení celé transformace energetiky.
Proto aby ministryně obstála před kritikou zelených lobbistů i koaličních partnerů z SPD, musela na oltář politického pragmatismu v článku pro FAZ dodat: „ Cíl 80procentního rozšíření obnovitelných zdrojů energie zůstává. Priorita kladená obnovitelným zdrojům energie také zůstává. Expanze však musí být ekonomicky efektivní. Nepotřebujeme nadbytečnou kapacitu, která je dotována na export, zatímco ceny na domácím trhu rostou.“
V Německu je v současné době instalováno 117 gigawattů solárních elektráren a větrných turbín s kapacitou 68 gigawattů (na pevnině) a 10 gigawattů (na moři). Zákon o obnovitelných zdrojích energie (EEG) stanoví cíle rozšíření na 215 gigawattů (fotovoltaika), 115 gigawattů (větrná energie na pevnině) a 30 gigawattů (větrná energie na moři) do roku 2030.
Po kritice transformace od politiků CDU vláda v Berlíně opět pokračuje v Energiewende
Dva týdny po kancléřově vystoupení v Trevíru a kritice Energiewende vláda v Berlíně 25. března za předsednictví Merze v Berlíně aktualizovala program na ochranu klimatu, aby bylo možné německé klimatické cíle splnit. Jak informovala televize ARD, na tento účel bude v příštích čtyřech letech vyčleněno dalších osm miliard eur (cca 200 miliard Kč). Na co půjdou? Na výstavbu zhruba 2000 větrných elektráren s kapacitou 12 gigawattů, více elektrifikace a méně plynu, na dotace na nákup elektrických aut pro soukromé osoby, na výsadbu smíšených lesů. Ministr životního prostředí Schneider hrdě oznámil, že na snížení emisí CO2 o 25 milionů tun do roku 2030 bude vynaloženo 8 miliard eur. To znamená, že německé daňové poplatníky bude každá takto snížena tuna emisí CO2 stát 320 eur (asi 8000 Kč), přičemž současná cena emisního certifikátu ETS1 uvaluje na emitování jedné tuny CO2 asi 70 eur (1750 korun).
Dotace jsou pro německé i české provozovatele větrných zdrojů hlavním cílem podnikání
A o co provozovatelům větrné energie v Německu stejně jako v Česku jde? O dotované ceny garantované na 20 let. Dalších 12 GW větrné dále sníží velkoobchodní cenu elektřiny, protože jejich bude ve stejné době podstatně více produkovat nadbytečnou elektřinu, kterou často ani není kde udat. Provozovatel pak z rozpočtu německé vlády obdrží rozdíl mezi velkoobchodní cenou, která se častěji blíží nule, a svou nabídkovou cenou. V příštích 20 letech to dle společnosti Vernunftkraft bude jen pro tuto novou kapacitu znamenat dodatečná dotace ve výši 8 miliard eur (asi 200 miliard korun).
Vláda v Berlíně už v roce 2022 zvýšila maximální cenu pro větrnou energii z 6,0 na 7,25 eurocentu (z 1,50 na 1,80 Kč) za kilowatthodinu. Nyní schválené zvláštní výběrové řízení na nové VTE dosáhne podobného efektu: objem výběrových řízení pro rok 2026 se zvýší přibližně o 45 %, takže oslabení konkurence povede k maximalizaci nabídkové ceny. Výsledkem je výrazné zvýšení nákladů na dotace, což je samozřejmě klíčovým cílem zelené lobby. Dalším faktorem ovlivňujícím náklady je model referenčního výnosu. V regionech s nízkou rychlostí větru – které v Bavorsku (ale také v Česku) dominují – tento model zvyšuje výkupní cenu až o 55 procent. Tím se efektivní prahová hodnota dotace zvyšuje ze 7,25 centů/kWh až na 11,24 centů/kWh (2,80 Kč). Dotace se v těchto na vítr slabých regionech uplatňují téměř nepřetržitě. Navýšení současného počtu 30 000 větrných elektráren na německé pevnině o další 2000 povede logicky k nižší ekonomické výnosnosti a současně k vyšší potřebě dotací.
Německý portál pak závěrem k rozhodnutí další expanze větrníků v zemi napsal: „Tvůrci politik tak ignorují potřeby elektrizační soustavy, varování provozovatelů rozvodné sítě, a dokonce i vlastní ministryni hospodářství, a místo toho se řídí požadavky lobby větrné energie. Důsledky jsou předvídatelné: vyšší dotace, vyšší náklady na rozšíření sítě, a tedy i vyšší ceny elektřiny, a také další zhoršení strukturálních problémů v elektrické soustavě. Zatímco domácnosti a podniky již trpí rostoucími cenami energií, na spolkové úrovni se schvalují další dotace v řádu miliard – zbytečně, bez jakéhokoli připojení k soustavě a bez ohledu na kapacitu sítě.“
Tohle dokonale platí i pro plány větrné expanze pro Česko, které má obdobně špatné, ne-li horší větrné podmínky než sousední Bavorsko a Sasko. Ovšem větrná lobby už větří zlaťáky, kdy stoupenec zelené tranzice a redaktor Ekonomického deníku David Tramba v minulých dnech vítězoslavně oznámil, že do soutěžní aukce na podporu nových větrníků zájemci řádně přihlásili 23 projektů o celkovém výkonu 242,5 megawattu. A všichni od MPO podporu získali. Dodejme na 20 let a za kWh mají garantovanou cenu 3,20 Kč. No proč bychom v ČR z nadprodukce německých solárů a větrníků od 10 do 15 hodin kupovali elektřinu za spotové ceny zadarmo či doslova za pár haléřů za kWh, když ji můžeme mít pěkně drahou, ale z domova, ne?
Přehled přeshraničního obchodování s elektřinou v Česku 9. dubna 2026
Foto: Electricity Maps, Přeshraniční obchodování ČR s elektřinou 9. dubna 2026, Zdroj: Odkaz
Podle skvělého portálu portálu Electricity Maps 9. dubna v 13:45 byl dovoz elektřiny do ČR za zápornou cenu 12,45 eura/MWh, tedy za každou odebranou kWh elektřiny dostal český obchodník zúčtovaný dobropis 0,30 Kč. A mezi 11:00 až 16:00 hodin, tedy celkem pět hodin, jsme do Česka dováželi za nulové či záporné ceny 1 GW až 1,5 GW výkonu.
Politika Německa je deformována „vůlí k moci“ místo racionální správy společnosti
Politický systém v Německu se opírá o konsenzus, koaliční partnery a velmi pracně sháněné parlamentní většiny. Vše se ukazuje v plné nahotě, až když si jako dnes v německé energetice všichni uvědomí, že jdou už dlouho špatnou cestou. Ale jak kancléř Merz, tak ministryně Reicheová vědí, že jsou vazalem v této vládní koalici s SPD, takže jen opatrně sondují a snad i získávají na svou stranu veřejné mínění. A na zmíněné stranické akci CDU v Trevíru Friedrich Merz, který se dostal loni až v 69 letech na nejvyšší vládní post po 20letém tvrdém odmítání svých politických ambicí ze strany tehdejší kancléřky Angely Merklové (CDU), si to chce každopádně ještě užít. Podle zpravodajství listu Bild mluvil o svém přání „ještě dalších pět let“ úřadovat v berlínském kancléřství.
Jestliže Reicheová i šéf koaliční CSU a bavorský premiér Markus Söder se opatrně vyslovují pro návrat Německa k jaderné technologie, přinejmenším podporou projektů malých modulárních reaktorů a výzkumu jaderné fúze, na celoněmecké úrovni to je horší. Jádro v Bundestagu vedle CSU podporuje také liberální FDP a velmi hlasitě je pro jádro pravicová alternativa pro Německo (AfD), kterou mainstreamová média nálepkují jako krajní pravici. Například člen AfD v Bundestagu Ruben Rupp napsal na X: „Znám poměr sil. AfD a CDU/CSU by okamžitě měly většinu pro opětovný vstup na trh s jadernou energií. Proč s námi nehlasujete? Chcete něco změnit, nebo se jen znovu snažíte oklamat voliče?“
Propad oblíbenosti vládních stran CDU/CSU a SPD
Zatímco AfD v každých dalších dílčích zemských volbách zdvojnásobuje svůj volební výsledek, strany vládní koalice stíhá jede debakl za druhým. S prací vládní koalice je z průzkumu, který provedl ústav Infratest dimap od 30. do 31. března v Německu mezi 1 316 oprávněnými voliči, spokojeno jen 15 % Němců (meziměsíční pokles o 9 %). Naopak 45 procent je méně spokojených (o 6 procent více) a 39 procent není vůbec spokojených (o 5 procent více). Jedná se o nejvyšší míru nespokojenosti s vládnoucí koalicí od jejího vzniku v květnu 2025. Relativně nejspokojenější jsou stoupenci CDU/CSU, přičemž 42 procent hodnotí vládu pozitivně. Naproti tomu totéž cítí pouze 21 procent stoupenců SPD. SPD klesla v průzkumu na nejnižší úroveň od roku 2019, a to na 12 procent.
V současné době 74 procent (oproti 20 procentům) nevěří, že současná koaliční vláda je schopna zajistit udržitelnost sociálního státu v budoucnu. 70 procent (oproti 26 procentům) nevěří, že je schopna oživit ekonomiku.
Závěr: Každý, kdo pozoruje kyvadlo německé politiky po delší dobu, může dojít oprávněně k následujícímu konstatování: Strnulé demokratické mechanismy, krátké parlamentní volební cykly a nesourodé vládní koalice ve vleku těžké historické zátěže země; setrvačnost drahého sociálního státu v konfrontaci s úpadkem ekonomiky a ve vleku nákladů na lobbisticky prosazenou zelenou ideologii, které si už Německo nemůže dovolit financovat, brání efektivní a rychlé reakci na krize. Zdá se tedy, že nezbytné katastrofy, jimž nelze politicky konsensuálně a technokraticky předejít, a jejich nutné překonání se stanou katarzí, která sice bude hodně bolet a bude v řadě ohledu zničující, ale je to asi nejkratší cesta z černého tunelu. To samozřejmě v řadě ohledu platí i pro Českou republiku.
Zákony fyziky a ekonomie se prostě nedrží pomalého tempa politické tuposti, oportunismu, prolobbovaných sobeckých a často protispolečenských partikulárních zájmů, korupce a úpadku vzdělanosti.
Zdroje:
Odkaz
Odkaz
Odkaz
Odkaz
Odkaz
Odkaz
Odkaz
NP
Článek Je to špatné, ale budeme pokračovat se nejdříve objevil na .
