Infrazvukový teror: Další špinavé tajemství větrné energie
RSS

Infrazvukový teror: Další špinavé tajemství větrné energie


Již roky se zde věnuji varování před větrníky, kterých jsou již plné země jako Německo, Švédsko, Francie, Holandsko či Rakousko. Právě zkušenosti z těchto zemí ukazují, že větrná energie není ekonomická ani ekologická.







Velmi negativní nejsou jen důsledky pro ptactvo či hmyz a celé biotopy, ale i pro člověka. Již několik let mnozí upozorňují zejména na škodlivý infrazvuk, který může způsobit různé zdravotní problémy.
Dlouhodobě bylo jasné, že se dřív či později zaměří větrná lobby i na nás, což byl i důvod, proč jsem se tímto tématem zabývala v době, kdy u nás nikoho jiného nezajímalo.
Nyní se stalo přesně to, co jsem již před lety předpovídala: větrníky mají zaplavit i naši přírodu a ničit zdraví lidí i zvířat v mnoha lokalitách. Politici jsou zřejmě sami v žoldu větrné lobby, protože z jejich strany nezaznamenávám žádné zásadní protesty.
Naopak, boom těchto monster u nás většina z nich podporuje. Jistě však ne blízko svého domu.
Žádný náš politik jistě neměl zájem ani o europarlamentní debatu o negativním dopadu větrníků na lidské zdraví.
Pokud by se o tuto tematiku zajímali, pak by mimo jiné například zjistili, jak se falšují testy škodlivosti větrníků na lidské zdraví…
Dne 24. března uspořádal Evropský parlament slyšení o větrných turbínách a jejich negativním dopadu na lidské zdraví prostřednictvím infrazvuku. Budíček, který doufejme nezůstane bez povšimnutí.
Na pozvání konzervativního lucemburského poslance Evropského parlamentu Fernanda Kartheisera se konalo slyšení s výmluvným názvem „Neslyšené, ale ne neškodné.“
  Téma, které politici a úřady po mnoho let důsledně ignorovali : hluk a především infrazvuk vyzařovaný přibližně 50 000 větrnými turbínami, které nyní hyzdí evropskou krajinu a stávají se stále gigantičtějšími.
Metodologický přístup obvykle funguje takto: Vezmete několik pečlivě vybraných, dokonale zdravých modelových subjektů, vystavíte je zvukům větrné turbíny po dobu maximálně deseti minut a poté je vypusťte zpět na čerstvý vzduch.
A hle: Po několika hodinách od desetiminutového vystavení infrazvuku ani jeden z nich neumřel. Nezvratný závěr klimatických spekulantů a jejich oddaných následovníků: Větrné turbíny jsou zcela neškodné.
Ale nakonec to není nic jiného než ubohá parodie vědy; forma metodologického podvodu, jejíž naprostou troufalost lze skutečně pochopit pouze nasloucháním skutečným odborníkům.
Třeba lidem jako Ken Mattsson.
Mattsson je profesorem na Uppsalské univerzitě. Pracoval pro švédskou vládu, pro NASA a prováděl výzkum na Stanfordské univerzitě. Jinými slovy, je to vědec, který ví, o čem mluví.
Ve své přednášce Mattsson s radostí rozbil oficiální strukturu lží spřádaných větrným průmyslem.
Zjištění jsou stejně šokující jako jasná: Všechno, co nám političtí podvodníci dosud prodávají jako „bezpečné pro naše zdraví,“ je založeno na systematicky chybných metodách měření.
Mattsson poukázal na problematické místo: Úřední orgány měří hluk pomocí stupnice dBA. Jedná se o standard pro poškození životního prostředí a sluchu, ale zaměřuje se na frekvence mezi 2 000 a 5 000 Hertzy (2 kHz až 5 kHz).
Infrazvuk se však vyskytuje pod 20 Hertzy. Takže záměrně používají přístroj, který nedokáže zachytit ani důležité frekvence. Pokud neměříte, nic nenajdete. A pokud záměrně měříte nesprávně, najdete přesně to, co potřebujete pro svůj ideologický klam.
Obzvláště zákeřný je mýtus o „neškodném“ infrazvuku, který se údajně vyskytuje i v přírodě. Mattsson jasně uvádí, že infrazvuk z větrných turbín postrádá jakoukoli přirozenou harmonii, jakou nacházíme například ve větru nebo ve zvuku moře.
V podstatě pulzuje a je to amplitudově modulovaný šum: neustálé zvětšování a zmenšování, vyzařované do okolí v pravidelných výbuších z obrovských lopatek rotoru.
Na rozdíl od běžného zvuku infrazvuk proniká izolačními vrstvami a hromadí se uvnitř budov. Zejména v noci, kdy atmosférické podmínky umožňují těmto zvukovým vlnám šířit se ještě dále, neúprosně pronikají do ložnic.
V důsledku toho je infrazvuk často více obtěžující uvnitř vlastních čtyř stěn než venku. Důsledkem je narušený spánek a migrény. „Nemusíte ho slyšet, abyste jím byli ovlivněni,“ suše poznamenává Mattsson.
Mattssona podpořila berlínská výzkumnice Dr. Ursula Maria Bellut-Staeck. Jasně uvedla, jaký vliv má neustálé vystavení infrazvuku na lidské tělo: důsledkem nejsou jen bolesti hlavy a problémy s koncentrací, ale také masivní poškození kardiovaskulárního a imunitního systému.
Dokonce vyjádřila obavy ohledně rizik pro vývoj dítěte a biodiverzitu.
Proto vyzvala k okamžitému moratoriu na všechny nové projekty větrné energie. Ale koho v Bruselu zajímá zdraví jeho občanů?
Nizozemský právník Morvan Le Berre připomněl petici z roku 2021, kterou inicioval Patrice d’Oultremont. Požadavek, aby Evropská komise konečně uznala tyto problémy, od té doby zapadá do šuplíků.
Poslankyně Evropského parlamentu Virginie Joron to shrnula dokonale: problém se nesmí politizovat; týká se nás všech.
Do očí bijící dezinformace šířené větrným průmyslem byly ilustrovány trapným vystoupením Guye Willemse, mluvčího lobbistického giganta WindEurope. Místo aby se zabýval ohromujícími vědeckými důkazy, recitoval obvyklou PR hru: toto odvětví dodává 20 procent elektřiny v EU a zajišťuje 400 000 pracovních míst.
Willems tvrdil, že  neexistuje „žádný výzkum“ prokazující souvislost mezi větrnými turbínami a zdravotními problémy. Tvrdil, že regulace týkající se minimálních vzdáleností by měla být ponechána na jednotlivých státech.
Privatizovat zisky, socializovat škody, to je zelený obchodní model.
Ken Mattsson nenechal tuto aroganci bez odpovědi a brilantně kontroval: Neexistovaly žádné „oficiální“ důkazy, protože měřicí přístroje byly nedostatečné. A proč by na tom mělo odvětví vůbec něco měnit?
Mattsson to diplomaticky vyjádřil, že ti, kdo spekulují, mají malou motivaci odhalovat negativní dopady svých větrných tiskáren peněz.
Odborníci jako Mattsson a Bellut-Staeck nyní volají po rozsáhlých, nezávislých studiích a stavebních moratoriích. Dokud se však Brusel a další evropská hlavní města budou i nadále držet „Evropské zelené dohody,“ nic se nezmění na ideologicky motivovaném rozšiřování větrné energie.
Čím více těchto gigantů se však postaví, tím více lidí bude muset žít se zdravotními problémy způsobenými neustálým vystavením infrazvuku.
Co na to naše vláda, která tak nadšeně – či alespoň bez znatelného odporu – větrníky podporuje??
 
 
 
 


Ohodnoťte tento příspěvek!



[Celkem: 4 Průměrně: 5 ]
















Nejčtenější za týden