Čína je asi jedna z mála zemí, které se dlouhodobě velmi aktivně brání islamizaci. Dokonce i Japonsko za předchozí vlády zkusilo zemi „obohatit“ muslimy, na což již nepříjemně doplácí.
Nicméně stále toto obohacení nedošlo do dimenzí jako v Evropě, takže v přepočtu na počet obyvatel má Japonsko méně muslimů než například my.
Zatímco západoevropské země dělají maximum pro to, aby se do poloviny tohoto století staly chalífátem, Čína dlouhé roky dohlíží na to, aby se muslimská menšina příliš nerozpínala.
Islám se nesmí praktikovat veřejně (to ostatně ani křesťanství) a jakékoli pokusy o jeho projevy jsou trestány.
Čína si díky přísným pravidlům zajišťuje, že muslimové nikdy neislamizují zemi.
Od zastavování muslimů, kteří se chtějí veřejně modlit, přes demolici mnoha jejich mešit, až po umisťování muslimů, kteří se odmítají asimilovat, do převýchovných táborů.
Čína zaručuje, že nikdy nebude muset snášet mnohé problémy s islámem, které nyní zažívají země západní Evropy, Kanada, Austrálie a USA.
Na druhou stranu se Čína nevměšuje ostatním zemím do jejich politiky, takže udržuje poměrně korektní vztahy i s mnoha islámskými zeměmi, které jsou však také nuceny akceptovat čínský přístup k jejich ideologii maskované za náboženství.
I když se občas z jejich strany ozývají – někdy i silné – výhrady, mnohem slyšitelnější jsou protesty od evropských progresivistů, kterým omezování islámu vadí snad ještě víc, než samotným muslimům z islámských zemí…
V Číně je takzvaná „islamofobie“ ve skutečnosti vládní politikou.
Čína dokonce kriminalizuje muslimské praktiky, jako je půst během ramadánu.
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0 ]
