JAN URBAN
Ceny u pump vyletěly vzhůru a vláda vytáhla nejsilnější kalibr – cenové stropy. Je to ale skutečná pomoc, nebo jen politický tah, který nám v budoucnu vystaví ještě dražší účet? Podívejme se na fakta, ekonomicky a bez emocí.
Vláda schválila opatření k regulaci trhu s pohonnými hmotami, které zahrnuje omezení marží čerpacích stanic a snížení spotřební daně. Aktuálně ministerstvo financí vyhlašuje maximální přípustné ceny na denní bázi. Tato politika má však své zastánce i hlasité kritiky a její dopady jsou komplexnější, než se na první pohled zdá.
Pro: Proč zastropování dává smysl?
Sociální ochrana: Okamžitě tlumí cenové šoky pro domácnosti a firmy, pro které je doprava klíčovým nákladem.
Kontrola marží: Brání zneužívání situace prodejci, kteří by mohli v době krize a rostoucích uměle a skrytě navyšovat zisky nad rámec běžné praxe.
Psychologický efekt: Stát dává najevo, že situaci řeší, což může uklidnit trh a zabránit panickému předzásobování v první fázi krize. Navíc je to bod pro vládu, která „maká“.
Proti: Kde leží skrytá rizika a vedlejší účinky?
Hrozba nedostatku: Pokud strop nerespektuje růst světových cen ropy, prodejcům se nevyplatí palivo dovážet, což může vést k prázdným nádržím na pumpách, či frontám u pump.
Deformace trhu: Uměle nízká cena nemotivuje ke spotřebitelským úsporám, které jsou v době globálního nedostatku jakékoli suroviny nezbytné pro stabilitu systému. Spotřeba přestává reagovat na signály trhu a stává se ekonomicky neefektivní. Neefektivní je totiž ekonomicky jakákoli spotřeba, jejíž užitek je nižší než její celkové společenské náklady.
Zátěž pro státní rozpočet: Mnoho lidí se domnívá, že zastropování je jen úřední rozhodnutí, které stát nic nestojí. Opak je pravdou. Pokud vláda nařídí prodejní cenu, která je nižší než nákupní cena na světových trzích, musí prodejcům (pumpy, distributoři) rozdíl často doplácet ze státního rozpočtu, aby nezkrachovali. K tomu se přidává výpadek z příjmů kvůli snížení daní. Každá koruna, kterou stát takto „ušetří“ občanům u pumpy dnes, se stává součástí státního dluhu, který v budoucnu zaplatí opět daňoví poplatníci i s úroky.
Riziko front a logistický kolaps: Očekávání, že se strop bude zvyšovat (tedy že benzín zdraží), vyvolává u lidí instinktivní potřebu předzásobit se „za starou cenu“. To vede k okamžitému náporu u stojanů. Pumpy mají omezenou kapacitu nádrží, a pokud se během pár hodin vystřídá trojnásobek aut, palivo dojde dříve, než stačí přijet cisterna. Prázdné stojany pak vyvolají další paniku a začarovaný kruh tankování do kanystrů.
Závěr:
Zvýšení stropů, ke kterému v těchto dnech dochází, naznačuje, že i vláda si uvědomuje neudržitelnost příliš nízkých cen oproti globálnímu trhu. Zastropování tak funguje spíše jako krátkodobý tlumič nárazů než jako dlouhodobě udržitelné řešení. Snaha „přelstít“ trh má vždy svou cenu – a tu dříve či později budeme muset zaplatit všichni.
Řekla nám to vláda?
Jan Urban
Článek Zastropování cen paliv: Záchranná brzda, nebo cesta do pekel? se nejdříve objevil na .
