Nález, který byl odhalen na ostrově Fuerteventura, nedokázal pouze to, že bylo na počátku tohoto geologického období (po konci velké doby ledové) mnohem tepleji, ale opět potvrdil, že v teplejším období byl tento pouštní ostrov mnohem zelenější a žilo tam i více živočišných druhů.
Klimaalarmisté se nás snaží přesvědčit nejen o tom, že zažíváme rekordní oteplování (což bylo opakovaně vyvráceno), ale i o tom, že teplejší klima je horší než chladnější.
Historie však říká něco jiného: v teplejším klimatu život prosperoval, v tom chladnějším docházelo k úpadku a stagnaci.
Fuerteventura, jeden z osmi hlavních Kanárských ostrovů, nebyla po celou dobu raného až středního holocénu tou „pouští v oceánu,“ jakou je dnes.
Vědci ( Sánchez-Marco et al., 2026) našli pozůstatky několika druhů ptáků, o kterých je známo, že žijí na okrajích vodních ploch (např. laguny, jezera, řeky) s pobřežní vegetací a hustými lesy.
Objevili je v jeskyni na Fuerteventurě, nejsušším z Kanárských ostrovů. Kosti pocházejí z období před 9000 až 5000 lety.
Tento objev „nečekaně“ odhaluje, že holocénní klima bylo mnohem teplejší (o až 3 až 7°C) než dnes. Před několika tisíci lety bylo také mnohem vlhčí klima než dnes, a proto oblasti, které jsou dnes suché a z velké části neobyvatelné, mohly hostit mnohem větší rozmanitost rostlinných a živočišných druhů.
Dnes je na Fuerteventuře chladnější a sušší klima, proto je ostrov pokryt písečnými dunami a klasifikován jako suchá poušť, protože ročně zaznamenává pouze 100–150 mm srážek.
Ostrov již není útočištěm vodního ptactva ani žádných jiných druhů závislých na vysokých ročních srážkách.
Ve studii se uvádí:
„Nedávná analýza ledových jader ze severního Grónska ukazuje, že nejvyšší teploty holocénu byly o 3 až 7 °C vyšší než dnes. To naznačuje, že zvířata zde studovaná uhynula v teplejších podmínkách než dnes.
Zdá se pravděpodobné, že poblíž jeskyně byla laguna nebo rybník, kolem kterého se rozvíjela rozsáhlá oblast pobřežní vegetace. Podobně se pravděpodobně v blízkosti jeskyně nacházely zalesněné oblasti s podrostem, kde se dokonce vyskytovaly i křoviny.
Ornitologické záznamy z Cueva del Llano naznačují, že v raných fázích holocénu bylo dominantní klima na Kanárských ostrovech mnohem vlhčí než dnes. Na Fuerteventurě byly vodní plochy s břehovou vegetací a více či méně husté lesní oblasti s křovinatým podrostem.
Vyšší globální teploty než ty současné mohly vést ke změnám v ročních přesunech Azorské výše a podpořit intenzivnější režim srážek, což umožnilo udržení rozmanitějších stanovišť a tím i výrazně rozmanitější ptačí fauny než dnes.
Ptáci spojení s těmito biotopy pravděpodobně zmizeli s klimatickými změnami.“
Studie – podobně jako mnohé další – ukázala nejen to, že změny klimatu nemají souvislost s člověkem, ale i to, že oteplení přináší spíše benefity než negativa.
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0 ]
