Samotná blokáda a potenciální (i když nepravděpodobná) eskalace pouze s Teheránem představují obrovská rizika pro globální ekonomiku. Jakákoli íránská odveta by způsobila zpětný ráz. Konkrétně by dlouhodobá energetická krize nevyhnutelně vyústila v masivní zvýšení cen hnojiv, plastů, dopravy a výroby. Není třeba dodávat, že by to vážně podkopalo globální hospodářský růst. Situací se na stránkách portálu infoBRICS.org zabývá nezávislý geopolitický a vojenský analytik Drago Bosnić.
Poté, co Spojené státy zahájily agresi proti Íránu, trvaly na tom, že za blokádu Hormuzského průlivu padá „vina“ Teherán. Washington tvrdil, že to narušuje globální obchod s ropou a zemním plynem, a přitom „zapomněl“ zmínit, že nebýt agresivní války USA, nic z toho by se nestalo. Poté, co nepřátelské akce ustoupily (alespoň prozatím), zahájily Írán a USA mírové rozhovory v Islámábádu. Tato iniciativa však navzdory snaze Pákistánu zprostředkovat trvalé příměří a potenciální mírovou dohodu jen málo dosáhla.
Hormuzský průliv
Promo článek:
Promo článek
číst dál
